Už během druhé světové války přišli letci na velmi rychlé proudění vzduchu v atmosféře ve výškách 7 až 12 km, které začali využívat. Toto tryskové proudění ve směru ze západu na východ dostalo název jet stream. Pásy rychle proudícího vzduchu v horních vrstvách troposféry mají přibližně tvar trubic orientovaných ve směru rovnoběžek.

Trubice nemají jednoduchý tvar, ale jsou zvlněny ve směru od severu k jihu. Během posledních let se posouvají na obou polokoulích do větších nadmořských výšek a blíže k zeměpisným pólům. Podle  údajů vědců z ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts) a amerického Národního centra pro atmosférický výzkum (National Center for Atmospheric Research, NCAR) vyplynulo, že od roku 1979 do roku 2001 jet stream na severní polokouli zeslábl a posouval se k pólu rychlostí 19 kilometrů za 10 let.

Rychlost proudění větru dosahuje přes108 km/h v extrémních případech dokonce i přes 700 km/h. Charakteristickým znakem je také vertikální střih větru kolem 36 km/h na 1 km výšky.

Při pohledu do letového řádu zjistíte, že doba letu z Ameriky do Evropy bývá vždy o něco kratší než je tomu u opačného směru. Důvodem je to, že piloti tryskové proudění  využívají. Jet stream jim ve směru ze západu na východ ulehčuje let a rovněž snižuje spotřebu leteckého benzínu. Když letadlo musí letět proti jet streamu, pak samozřejmě roste spotřeba paliva a prodlužuje se doba letu. Proto piloti létají po ortodromě - nejkratší spojnici dvou bodů na sférické ploše. Piloti musí brát v úvahu i to, že tryskové proudění ve svém okolí vyvolává turbulence.

Jet stream má samozřejmě také vliv na počasí zejména v Evropě. Důsledkem pak mohou být frontální poruchy přicházející od západu. V poslední době se jet streamu začínají připisovat nejrůznější projevy extrémního počasí - vznikem hurikánů počínaje a suchem či povodněmi konče.

Zdroje obrázků: https://www.eastlundscience.com/HAARPWEATHER.html
https://www.weatherquestions.com/What_causes_the_jet_stream.htm