Další z teorií o vzniku našeho Měsíce je na světě. Jejími spoluautory jsou planetární vědec z Kafilornské univerzity Erik Asphaug a Martin Jutzi ze švýcarské Bernské univerzity. V dávné historii Země, v době před 4, 4 miliardami let, obíhaly kolem naší Země dva měsíce, které vznikly asi 100 milionů let předtím, než do Země narazila obrovská planeta. Větší z obou měsíců měl 25x větší hmotnost než ten druhý. Menší měsíc obíhal v  závěsu většího měsíce do té doby než byl do něj gravitací připlesknut. Od astronomů dostala teorie označení "Velký plesk" asociující zřejmě výsledek filmové grotesky s dortovou bitvou.

Počítačový model srážky, který představili vědci,  ukazuje,  jak menší z obou přirozených družic  narazila rychlostí 7 000 až 10 000  km/h do většího z měsíců. Z hlediska planetární mechaniky to není nikterak závratná rychlost. Proto také zřejmě nedošlo k roztavení hornin obou těles. Kvůli nízké rychlosti nedošlo ke vzniku velkého kráteru. Horniny a kůra z menšího měsíce se  rozptýlily po povrchu většího jako dort po obličeji filmového komika. A dle modelu hned na druhý den se hmoty obou měsíců usadily natolik, že na jedné straně současného Měsíce je patrné přidání hmoty. Druhá polovina Měsíce tak zůstala odlišná. Tento model vzniku Měsíce nejenže vysvětluje pokřivený tvar Měsíce, ale rovněž naznačuje proč je jeho odvrácená strana mnohem členitější než přivrácená. To lidem zprostředkovala až v roce 1959 sovětská sonda Luna 3.

Zdroj: https://www.space.com/12529-earth-2-moons-collision-moon-formation.html