Už při příletu do Ženevy si z letadla můžete všimnout tryskajícího symbolu města – vodotrysku Jet d´Eau. Tryská vodu až do výšky 140 metrů přímo z Ženevského jezera u přístavu a je to mnohdy skvělým orientačním bodem ve městě. Já jsem jej při příletu do Ženevy neviděl a domníval jsem se, že jsme asi přistáli v jiném městě u jezera. Proč vodotrysk nestříkal?

Dominanta Ženevy vznikla docela zajímavým způsobem už v 19. století. Smyslem tehdy nebyl vznik turistické atrakce, ale velká hodnota hydrostatického tlaku ve vodovodním potrubí ve městě. Jeho praktickým účelem bylo tento vysoký tlak vody v městském vodovodním potrubí snižovat v době, kdy podniky při své výrobě neodebíraly tolik vody. Nejprve chrlil vodu do výšky 30 metrů, později do 90 metrů.

Stal se však natolik oblíbenou vodní atrakcí, že v roce 1947 byl jeho princip zcela změněn. Už nestříká vodu díky velkému hydrostatickému tlaku vody v potrubí, ale voda je čerpána výkonnými čerpadly přímo z jezera. Během každé sekundy se tak do vzduchu dá do pohybu 500 litrů vody, která tryská svisle vzhůru počáteční rychlostí 200 km/h. Měl by tedy teoreticky dosáhnout výšky přes 150 metrů, ale odpor vzduchu dělá své. Voda stoupá do nejvyššího bodu asi 5,7 sekundy. V jednom okamžiku je tak ve vzduchu až 8 000 kg vody. Ta se snáší dolů podle směru právě vanoucího větru a v tom bývá docela problém. Pokud vítr dosáhne rychlost větší než 20 km/h a je nasměrován směrem ke břehu jezera, kde by kropil chodce, je vodotrysk z bezpečnostních důvodů vypínán. Směr a sílu větru tak hlídá meteonavigační systém, který vodotrysk zapne v dobrých povětrnostních podmínkách.

Zatímco turisté obdivují jeho mohutnost, nemají mnohdy štěstí vidět mnohem zajímavější úkaz. Tím je jeho duhové zbarvení, které vzniká lomem slunečního světla v padajících kapkách vody. Světlo se na okrajích kulatých kapiček rozkládá na jednotlivé barevné složky, které se odrážejí na vnitřní stěně a opouštějí pod různými úhly kapku. Duhu je možné spatřit tehdy, když stojíte čelem k vodotrysku a slunce máte za sebou. Tomu lze pomoci při svém přemístění po mostech přes jezero. Ideální podmínky pro sledování duhového vodotrysku jsou navečer při západu slunce mezi budovami ženevských bank a hotelů na nábřeží jezera.

Kolem vodotrysku se můžete projet ve výletním parníku nebo lodním trajektem. I když vás kapitán nenasměřuje přesně pod místo dopadu vody, budete osvěžení mlžnou tříští vody, která se ve vzduchu šíří do vzdálenosti několika set metrů.

Vodotrysk Jet d´Eau je vidět také v noci, kdy je nádherně osvětlený.

Ještě jeden poznatek jsem si uvědomil při ntáčení záběrů vodotrysku z mostu. Bylo to docela těžké natočit, protože po betonovém mostu přejížděla auta a zejména chodili chodci. Ti svou chůzí most docela slušně rozkmitávali a dostávali jej do rezonance. A tak proto se mi kamera v rukou pořád houpala. Ještě štěstí, že na youtube video upraví natolik, aby vzniklé rozkmity nebyly příliš patrné .

Tento článek mohl vzniknout za podpory mých studentů bývalé 4. D (2009-2013), kteří mi věnovali jako dárek několikadenní pobyt v Ženevě spojený s návštěvou Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Děkuji vám, moji absolventi!