Bubliny v ulicích Amsterodamu

11. 04 2018 | 19.54

Amster1

Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.

Každé turisticky atraktivní město přitahuje návštěvníky na svá náměstí a hlavní ulice. Ne jinak je tomu v Amsterodamu na náměstí Dam před Královským palácem. V 8 hodin ráno tu nebyla ani noha, ale když jsme se tudy vraceli odpoledne  zpět cestou k nádraží, bylo tu už plno. A to nejen návštěvníků, ale také pouličních umělců. Mezi nimi také bublinářka. Za svou produkci vybírala drobné mince, které jí pravidelně z misky vykopávaly chaoticky se pohybující malé děti, fascinované duhovými barvami velkých bublin.

Pouliční bublináři používají ke své produkci obvykle 2 dlouhé bambusové tyčky, mezi nimiž mají nataženou speciální šňůrku, na které jsou obvykle vytvořené záhyby s oky různých velikostí. Šňůrka musí být zvolena tak, aby dobře nasávala roztok a ten pak v sobě co nejdéle udržela.  Když dostatečně fouká vítr, vytváří se v jednotlivých ocích šňůry bubliny jednoduše samy. Vítr je unáší po volném prostranství a než se stačí rozpadnout, uletí často desítky metrů.

Dobré bublinové roztoky bývají často předmětem obchodního tajemství svých tvůrců. Základem však bývá destilovaná nebo přefiltrovaná, převařená, měkká voda, smíchaná v určitém poměru s nejobyčejnějším Jarem (bez dalších přidaných látek ke zvýšení účinnosti mytí nádobí). Pevnost bublin zvyšuje 85 % glycerol, který se dá koupit v lékárně. Směs se promíchá a zahřeje až na 80 °C, aby se jednotlivé složky dostatečně propojily do dostatečně velkých molekul. Poté je vhodné nechat vše vychladnout a několik dnů uležet v ledničce.
Roztok je háklivý na čistotu a odpařování, proto by měl být skladován v čistých uzavřených nádobách a používán v dokonale umytých miskách.

I tento druh umělecké produkce má své problémy. Občas se přihodí, že při prasknutí bubliny se kapka roztoku dostane třeba do oka, kde může způsobit jeho nepříjemné podráždění. Po některých umělcích a jejich skotačivých obdivovatelích, také zůstávají na prostranstvích často kaluže rozlitých roztoků, na kterých se už podařilo někomu uklouznout.