Dnes si připomínáme výročí zavedení pásmového času. Při určování času používáme čas sluneční. Země se však otáčí kolem své osy a tak na každém poledníku by měl být jiný čas. Takovýchto poledníků je však na zeměkouli nekonečně mnoho a proto bychom měli nekonečný počet místních časů, které se budou lišit podle polohy daného místa. Při určování místního času bychom měli uvádět i přesnou zeměpisnou délku, což je samozřejmě nepraktické. Proto se přešlo na zavedení času pásmového.

Už v polovině 19. století s rozvojem cestování pomocí železnice na velké vzdálenosti, začal být problém s určováním přesného času. V říjnu 1884 bylo rozhodnuto na světové konferenci ve Washingtonu, že povrch Země bude rozdělen podél poledníků na 24 pásem, kdy každé z nich bude mít velikost 15° zeměpisné délky. Uvnitř tohoto pásma bude platit stejný pásmový čas, čas v sousedních pásmech se bude lišit o hodinu. Základní (světový) čas bude v pásmu podél greenwichského poledníku a k němu se budou vztahovat všechny ostatní časy.

České země byly v té době součástí Rakouska-Uherska a zde byl pásmový čas zaveden 1. října 1891. V tento den totiž vstoupil v platnost nový železniční jízdní řád a s ním také nový čas. Přestal platit tzv. "čas pražský", což byl místní čas, který byl o 2 minuty a 18 sekund opožděný proti středoevropskému.

podle Zdeňka Pokorného