Kdo by nechtěl znát stáří vesmíru? V posledním desetiletí se však vcelku jasný obraz stáří vesmíru, který trvá již nejméně 14 miliard let, začal komplikovat. Přispěli k tomu četní astronomové, kteří po pečlivé revizi stupnice vzdálenosti galaxií začali dostávat opět vyšší hodnoty Hubbleovy konstanty.  Hubbleova konstanta je přitom považována za jedno z nejdůležitějších, ale nejsložitěji zjistitelných čísel v astronomii. Slouží jako jakési "měřítko mapy vesmíru".

Ke zjištění hodnoty Hubbleovy konstanty se dosud  používalo pozorování supernov a sledování zbytkového mikrovlnného záření po velkém třesku, které v roce 1965 objevili Arno Penzias a Robert Wilson. Toto zbytkové (reliktní) záření se vlivem rozpínání vesmíru ochladilo na teplotu  necelé 3 kelviny.

Hodnota Hubbleovy konstanty je podle většiny měření 72 km/s na jeden megaparsek (3,26 miliónu světelných let). Astrofyzici ze Stanfordovy univerzity použili ke svým výpočtům záběry Hubbleova teleskopu umístěného na oběžné dráze kolem Země, které byly pořízeny s využitím efektu gravitační čočky. Tato metoda využívá gravitačního pole kosmických těles jako čočky, jež přibližuje světlo vysílané vzdálenými objekty. Tak potvrdili hodnoty, ke kterým se došlo jiným způsobem. A jaká je tedy nová potvrzená hodnota stáří vesmíru? Je to 13,75  miliardy let.

zdroje: www.space.com
                 www.ihned.cz