Pro posouzení klidové hmotnosti atomů byla zavedena relativní atomová hmotnost, která udává kolikrát je hmotnost jistého atomu větší než stanovená referenční hmotnost vybraného atomu. Nejmenším atomem je atom vodíku, a tak relativní atomová hmotnost přibližně udává kolikrát je atom těžší než atom vodíku ₁H¹, který má ve svém jádře pouze jeden proton.  Jenže  vodík má v přírodě více izotopů a tak se místo něj stal referenčním atomem kyslík. Přesněji šlo o stanovení hodnoty 1/16 hmotnosti atomu kyslíku ₈O¹⁶. Nakonec si vědci vybrali izotop uhlíku ₆C¹² a zjistili hmotnost 1/12 tohoto atomu. Tak vznikla atomová hmotnostní konstanta m_u = 1,66 . 10^-27 kg.  Vynásobením této hodnoty relativní atomovou hmotností A_r daného chemického prvku získáme hmotnost atomu daného prvku. Relativní atomová hmotnost je tedy podílem klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty m_u. V tabulkách jsou uváděny střední hodnoty A_r, neboť prvky se v přírodě vyskytují ve formě směsi izotopů. A u některých chemických prvků nyní dojde ke zpřesnění relativní atomové hmotnosti.

Vědci dlouhodobým měřením zjistili, že hodnota relativní atomové hmotnosti u 11 chemických prvků musí být opravena. Jedná se o vodík, lithium, bor, uhlík, dusík, kyslík, křemík, síru, chlor, thalium a germanium. Relativní atomová hmotnost podle vědců není jednoznačnou přírodní konstantou, ale její hodnota se pohybuje v určitém intervalu hodnot. Tento interval hodnot podle vědců odráží skutečnost, že každý atom prvku prošel od okamžiku svého vzniku vlastními "dějinami".

A tak po dlouhé době dojde k drobným zásahům do známých číselných hodnot třeba v periodické soustavě prvků.

Zdroj obrázku: https://discover.edventures.com/functions/termlib.php?action=&termid=250&alpha=r&searchString=