Zvláštním meteorologickým jevem jsou oblaka zvaná Morning Glory. Vznikají v Carpentarijském zálivu v Austrálii. Tato oblaka jsou tvořena solitonovou formou mraků v dlouhých podélných pásech od sebe navzájem oddělených. Tyto pásy dosahují 300 až 1000 km délky, jsou vysoké 1 až 2 kilometry a pohybují se rychlostí až 60 kilometrů za hodinu směrem od moře k pevnině.

Název získal tento typ oblaků od místa svého nejčastějšího výskytu na Zemi v Carpentarském zálivu, kde vzniká koncem září a října většinou neočekávaně zrána. Odtud jej obyvatelé nazvali Morning Glory (ranní zjevení). Podobné oblaky vznikají navečer i u Mexika poblíž Sea Corteza nebo u ostrova Sable Island u kanadského pobřeží. Pozorováním satelitů byl zjištěn další výskyt v zálivu Josepha Bonaparte v západní Austrálii a v Arabském moři. Dokonce byl pozorován i u pobřeží Velké Británie od 1. do 3. října 2009.

Čelo oblaku může mít různou podobu: hladký mlžný válec nebo valící se vlnu. Oblak někdy může dosahovat až k zemskému povrchu. V přední části mraku jsou výstupné proudy a na jeho zadní části jsou proudy sestupné. Při postupu mraků se vyskytuje u země silný vítr a dochází ke značné změně tlaku vzduchu.

Oblak Morning Glory vzniká v situaci, kdy se přízemní proudění postupující podél přední strany tlakové výše střetává se vzduchem postupujícím v opačném směru od moře. To ovšem nastane jen tehdy, když vzduch ochlazený po jasné noci začne klesat a rozlévat se nad mořskou hladinou do stran, přičemž některé z takto vzniklých proudů směřují proti vzduchu proudícímu v přízemním proudění. V místě setkání těchto vzdušných mas dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku zvláštního protáhlého válcovitého oblaku.

Více na: https://www.meteo.physik.uni-muenchen.de/ robert/Nacls/introduction.html

podle Petra Skřehota