Za osvětlenou neprůhlednou překážkou bychom očekávali na stínítku její stín. Pokud jsou však rozměry překážky srovnatelné s vlnovou délkou světla začnou se projevovat ohybové jevy (difrakce světla). Světlo je elektromagnetické vlnění a jeho vlnová délka je velmi malá, takže ohybové jevy jsou pozorovány především na úzkých štěrbinách, malých otvorech, úzkých neprůhledných drátech a na tzv. mřížkách, co je soustava velkého počtu stejně širokých rovnoběžných úzkých štěrbin (viz video).
Za takovými překážkami vzniká nejen stín, ale za určitých okolností daných vlnovou délkou světla (barva laseru) a rozměry překážky může vlnění proniknout zčásti i za překážku. Důsledkem je odlišné šíření světla, než by odpovídalo přímočarému šíření světla. Ohyb se projevuje tak, že po dopadu na okraj překážky se světlo šíří i za překážku, do oblasti geometrického stínu, tzn. do prostoru, kam by na základě přímočarého šíření nemělo nikdy proniknout.
Na stínítku se objeví ohybový obrazec, který se skládá se soustavy světlých (na videu zelených) a tmavých proužků (tam světlo nedopadá).