Praktické využití Magnusova jevu není pouze při dělostřelbě a sportu. Zajímavým příkladem je plachetnice bez plachet. Ve dvacátých letech 20. století se Magnusovým jevem zabýval německý inženýr Anton Flettner (1885-1961), který v letech 1919 - 1920 postavil loď experimentálně poháněnou dvěma rotujícími válci (tzv. Flettnerovy rotory).
Na 52 m dlouhý trojstěžník Buckau nechal místo stěžňů s plachtami upevnit dva vysoké plechové válce (18 m, průměr 270 cm), každým otáčel vznětový motor o výkonu asi 45 koní. Vhodný boční vítr pak způsobil, že loď (přejmenovaná na Baden-Baden) plula vpřed. Současně byla stavěna třírotorová 92 m dlouhá loď Barbara. Flettnerovy rotory vážily 7 tun, v porovnání s 35 tunami původního oplachtění to byla zajímavá úspora. Aby Flettner dokázal životaschopnost vynálezu, vyprovokoval závod s klasickou plachetnicí, který vyhrála rotorová loď Baden-Baden. Na jaře 1926 urazila loď trasu z Hamburku do New Yorku se zastávkou na Kanárských ostrovech. Loď Baden-Baden neskončila příliš slavně: byla prodána následně přestavěna opět na plachetnici a její stopa mizí v roce 1931 v Karibiku. V osmdesátých letech jeho ideu znovu oživil Jacques Cousteau.
Dnešní videa ukazují, jak tento zajímavý pohon funguje. Oba válce jsou roztočeny elektromorkem a celé těleso pak pohání síla, vznikající při obtékání válců proudícím vzduchem.