Mnohé významné osobnosti vědy neměly svůj život lehký a v revolučních dobách jej navíc ani neměly pevně ve svých rukou. Před 215 lety, dne 8. května 1794 byl gilotinován chemik Antoine-Laurent de Lavoisier. Ačkoli chemicky popsal a pojmenoval prvky kyslík a vodík, tak se rovněž zasloužil o zavedení metrického systému a formuloval jednu z prvních verzí zákona o zachování hmoty.

Ve svých padesáti letech patřil k vlivným politikům a finančníkům předrevoluční Francie. Byl jedním z 28 výběrčích daní a zaujímal vlivné postavení v bance Ferme Générale.  Rovněž intervenoval za významné cizince, kteří měli být podle revolučních zákonů vyhoštěni z Francie. Tak zachránil před deportací italského matematika Giuseppe Lodovico Lagrangia známějšího pod francouzským jménem jako Lagrange.

Lavoisier byl obviněn z míchání tabáku se sušenými listy jiných bylin dne  8. května 1794 a  v ten samý den byl souzen, shledán vinným a popraven. Žádost o milost zdůvodněná Lavoisierovými vědeckými zásluhami soudce okamžitě zamítl slovy: "Revoluce nepotřebuje ani vědce ani chemiky. Průchod spravedlnosti nesmí být zdržován."

Lagrange následně prohlásil: "Stačila jim chvilka, aby mu usekli hlavu. Než ve Francii vyroste další taková, můžou uběhnout staletí". Po 18 měsících byl Lavoisier rehabilitován. Francouzská vláda vrátila vdově jeho osobní věci s dovětkem: "Vdově po Lavoisierovi, který byl nespravedlivě obviněn."

podle Jaroslava Petra