Výjimečnost dnešního zatmění Slunce

22. 07 2009 | 06.00

zatmění 2009Zatmění Slunce je jedním z nejatraktivnějších astronomických úkazů vůbec. Na atraktivnosti mu možná přidává fakt, že je pro dané místo na zeměkouli velmi vzácným jevem. Průměrně k němu totiž dochází jednou za 360 let. Dnešní zatmění Slunce bude nejdelší v tomto století. Za jeho shlédnutím se především do Číny vydává hned několik expedic.

Zatmění začne v Indii 22. července ve 2:51 našeho letního času. Pokračuje přes Nepál, Bhútán, Bangladeš a Čínu. Tam opouští pevninu a přes jižní část japonských ostrovů pokračuje svou přes rozsáhlou část východního a středního Pacifiku. Končí nad oceánem v 6:19 SELČ.

Proč je však letošní zatmění tak výjimečné? Měsíc obíhá po eliptické dráze, stejně jako Země kolem Slunce. Země je navíc koule a je tedy na povrchu zakřivená. Aby nastalo co nejdelší zatmění, musí být splněny tři podmínky - Země musí být v odsluní (nejdál od Slunce, aby bylo Slunce úhlově nejmenší), Měsíc musí být v přízemí (nejblíže k Zemi, aby jeho úhlový průměr byl naopak co největší) a stín Měsíce musí dopadat na Zemi do míst, kde je Slunce zrovna nad hlavou (a sune se tak po Zemi nejpomaleji, neboť není ovlivněno zakřivením zemského povrchu). Když jsou tyto podmínky splněny, může vzdáleností Měsíce a Slunce (a rychlostí Země a Měsíce) zatmění trvat až 7 a půl minuty. Letošní zatmění tyto podmínky téměř dokonale splňuje. Nastává necelých 18 dní po průchodu Země odsluním a Měsíc je velmi blízko přízemí. Stín Měsíce dopadá do rovníkových oblastí. Díky tomu dosáhne maximální délky 6 minut a 39 sekund, a to v Pacifiku východně od japonských ostrovů. V oblastech, kam se vydá nejvíce expedic, tedy ve východní Číně, bude délka zatmění dosahovat necelých 6 minut. Další podobné zatmění nastane až za 18 let v Egyptě (2. srpna 2027 s maximální délkou 6 minut a 23 sekund).

Oblast úplného zatmění Slunce je sice tisíce kilometrů dlouhý pás, ale pouhých 270 kilometrů široký. Ve skutečnosti jsou ale zatmění Slunce častější než zatmění Měsíce, což asi překvapí, neboť úplné zatmění Měsíce viděl asi každý, zatímco úplné zatmění Slunce nemohl vidět nikdo z nás, pokud neopustil naši republiku nebo mu není více než 303 let, neboť poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území se odehrálo 12. května 1706 a na to další si budeme muset počkat do 7. října 2135.

Díky pohybu Slunce, Země a Měsíce se stín po zemském povrchu pohybuje poměrně rychle, rychlostí zhruba 0,5 km/s (1 800 km/h). Z toho důvodu je úkaz pro dané místo na Zemi časově velmi omezen. Nejdelší úplné zatmění může trvat nejdéle asi 7,5 minuty. Naprostá většina úplných zatmění však trvá kratší dobu. Částečná zatmění jsou úkazem mnohem delším, mohou trvat až 2,5 hodiny.

Během každého tisíciletí nastává méně než deset úplných zatmění delších než 7 minut. Poslední takové zatmění nastalo 30. června 1973 a trvalo 7 minut a 3 sekundy. Další zatmění přesahující 7 minut nastane 25. června 2150 a vůbec nejdelší úplné zatmění za období trvající 8000 let od roku 3000 př. n. l. až do roku 5000 nastane 16. července 2186 a bude trvat 7 minut a 29 sekund. Ani v období zmíněných 8000 let tedy nedojde k nejdelšímu možnému úplnému zatmění Slunce, které trvá 7 minut 35 sekund.

Jedny z nejlepších fotografií na světě vytváří pomocí důmyslného sledu matematických operací ve výpočetní technice český profesor Miloslav Druckmüller se svou dcerou Hanou, kteří působí na VUT v Brně. Jejich úlovky můžete sledovat zde: www.zam.fme.vutbr.cz/ druck/Eclipse/index.htm