No tak, nasbíralo se toho. Jen na mém polském blogu nevypustil jsem (zatím) jediný den.

Výlet na Šíp se nám tehdy povedl. Nejvíc jsem se těšil na polanu Podšíp. Ano, pořád je pěkná... jenže dojem už nebyl tak silný, jak před 7 lety. Nevejdeš dvakrát do stejné řeky? Nic se nedá opakovat v životě.

Ani nejsem si jist, kam vlastně Šíp patří. Je to ještě ochranné pásmo Malé Fatry, na druhou stranu spojuje se spíš s Chočem. Rozhled z vrcholů je krásný, i když poněkud omezený. Byla velice dobrá viditelnost, tak jsem hodně fotil - až došly baterky. Cesta je vedena jinak, než ukazuje harmanecká mapa. No, zaplaťpambů, že aspoň nějaká je, za komančů takové nebyly. Kdyby se svět vrátil do doby před rokem 1989, snad nejvíc bych postrádal podrobné mapy a cestovní pas. Je to zvláštní, že? Co je pro koho podstatné... Jenže co bylo tehdy o hodně lepší - mezilidské vztahy - za to bych dal vše.

Mamce je skoro 80, tak nám to nešlo tak moc rychle. Nemělo cenu jít do Stankovan - už žádný osobák nejel, tak mi přišla chuť na sestup na Oravu. Do Žaškova zavedla nás neznačená lesní cesta. Vesnice "na konci světa" - jako kdysi: večer na chodnících vysedávají pěkné kočky a chalani, zdraví nás. Nohy drží na asfaltu -auta skoro nejezdí. Na konečné stojí autobus. Pojede až v 20.50, tak musíme po svých až do Párnice. Je to ještě pěkný kousek. Někdo nám říká, že to nestihnem. Doufám, že se mýlí. Inu, je takové pořekadlo: nikdy se místních na cestu neptej.

Už se stmívá, vlak má jet za 10 minut. Ještě, že mamka neviděla ceduli "1" - ke křižovatce je 1 km a ještě něco navíc k nádraží. Běžím předem. Přes výhybky, rovnou do stanice. Koupil jsem lístky (hurá, na Slovensku zrovna zrušili příplatek na rychlík); než přijel motorák, načerpali jsme si vodu. Není lepšího nápoje, když někdo má opravdovou žízeň.

Další týden, už sám, vydal jsem se z Ružomberka-Rybárpole na Kečky. Nejhezčí byl pohled z Dubovských lúk na Choč. Cesta na Kečky a do Komjatné je zase v terénu vedena jinák, než na mapě. Na vlak do Švošova zase musím spěchat; běžím dolinou, kudy má vést rychlostní silnice. Komjatná, další vesnička na konci silnice, je té stavbě nakloněná. Místní nevědí, že získají jen hluk kamionů, s napojením obce na novou cestu se asi nepočítá.

Někdy si myslím, že bych chtěl bydlet v takové vesnici, kde končí silnice...