Univerzitní kampus je krásný a veliký. Univerzitní knihovna je taky krásná a obrovská. A já ji střídavě miluju a nenávidím.

Miluju ji, když je tam příjemně teplo, když si můžu sednout na svoje oblíbené místo, když mě to nikdo neruší a neokukuje, když ve výběru najdu knížku, kterou hledám a můžu si ji půjčit na celý semestr.

Nenávidím ji, když mi ani tlustý svetr nepomůže k příjemnému teplu, když v létě žhne přes to všechno sklo slunce a je tam děsivý vedro, když nikde nemůžu najít místo, kde by na mě nefoukala klimatizace, když v mém okolí sedí menší či vetší skupinky, které neví, co to je šeptat, když jsou všechny potřebné knížky rozpůjčované a když rolety na oknech mají taneční.

Můj nejabsurdnější zážitek z knihovny: Našla jsem si příjemné místo s teplotou akorát, když vezmeme v potaz, že byla zima a venku cca – 15 °C. Úspěšně jsem se vyhla všem klimatizacím snižujícím teplotu prostředí, rozložila jsem si učebnice a začala se učit. Jaké bylo moje překvapení, když se automaticky začaly otevírat větrací okna a nekonečných 5 minut větrání se stalo soubojem "kdo s koho". Vydržela jsem, ale tatam bylo příjemné místo. Automatická klimatizace si asi myslí, že nejvíce informací zůstává v hlavě, když je mírně podchlazená. Ach jo.

Dobrý bojovka je taky boj o knížky k absenční výpůjčce, které jsou moc drahé, abychom si je koupili, nebo moc staré a špatně se shání. Byla jsem svědkem minimálně tří "běhů o knihu". Je to docela legrační, pokud to nepotká vás. :-) Já jsem vyvinula jinou strategii - na běh moc nejsem. Prostě a jednoduše jsem hnusná a v online katalogu "se postavím" do fronty na výpůjčku tím, že si zarezervuju knížku, kterou bude její dočasný majitel vracet v nejbližší době, a tak mu znemožním, aby si výpůjční dobu mohl prodloužit. Jo, jsem hnusná. A aby někdo nemohl něco podobného provést mně, prodloužím si výpůjčku v nejbližší možné době tak, aby mi to vyšlo na celý semestr i se zkouškovým, pokud je třeba. A vůbec se necítím provinile. "Life is unfair. Kill yourself or get over it." Znáte to, ne?

P.S.: Nebojte, není to vždycky tak dramatické. Ale zdá se mi, že na počet studentů v ročnících, je některých učebnic v knihovně jako šafránu. Nejhorší situace nastává v případě, že je nějaký předmět vícesemestrální a stejnou učebnici potřebuje ve stejném semestru dvojnásobný počet studentů. Jaké bylo moje překvapení, když jsem šla v druhém semestru do knihovny půjčit si atlas, a našla jsem tak velkou nabídku, že jsem si nemohla vybrat. Inu, druháci měli po zkoušce z anatomie, tak se atlasy hezky vrátily domů. :-)