Vize, jakou potřebujeme/26

K podnětu od člověka, kterého si velmi vážím.

K otázce, kdy bude vize hotová
Jaroslav Štefec

Mám jednu zásadní výhradu. Možná řeknete, že je nepodstatná, ale cca 15 vizí, které jsem připravoval pro velké firmy, mě naučilo jedné věci - vize musí být krátká, stručná a jasná. Na ni musí navazovat konkrétní cíle a jasně definované strategie jejich dosahování. A teprve na tuto úroveň mohou navazovat konkrétní politiky. Úmyslně používám množné číslo, protože politik je obecně mnoho - zahraniční, bezpečnostní, školská ... Málokdo si totiž také uvědomuje skutečnou vazbu politiky a řízení státu. Stejně jako si málokdo uvědomuje, že "politika" a "řízení státu" jsou dvě naprosto odlišné kategorie. Myslím, že Andrej Babiš tento rozdíl chápal. V současné vládě bohužel nevidím nikoho, u koho bych mohl v tento vhled alespoň doufat.

Jedním ze základních kroků, předcházejícím stanovení vize, musí být také hluboká analýza reálného stavu klíčových segmentů státu, stanovení rizik a postupů, jak je zmírnit či eliminovat. Tyto postupy jsou jedním z východisek pro stanovení konkrétních politik. Bez (alespoň rámcových) znalostí úskalí cesty, po které je nám dáno jít, je velmi rizikové se na ni byť jen vydávat.

K tomu ode mne:

Souhlasím a využiji.

Ale také mám pár poznámek:

1. Vize týkající se celé společnosti musí být dostatečně komplexní, jinak je nerealizovatelná. Mj. musí obsahovat představu o subjektu, který ji bude realizovat, včetně toho, jak tento subjekt vizi vytváří a vize vytváří jeho. To není hra se slovíčky, ale "jádro pudla". Ve společenské realitě nejsou "manažeři" poslouchající vlastníka, kteří vizi zrealizují. Naopak. "Manažeři" slouží "vlastníkům", kteří nejenže nechtějí vizi realizovat, ale nechtějí ani, aby byla vytvořena. K tomu si vytvořili spojence nejužitečnějšího: Fanatiky jednoduchých řešení.

(Poznámka: K tomu mně slíbil dodat něco M. Kroh přes časopis "Argument", což velmi vítám).

2. Pokud se týká úskalí, tak jsem je popsal už před čtyřmi roky:

https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

Optimismus mně přidává to, že tento článek má stále vysoký počet aktuálních přečtení. Na druhé straně stále se setkávám s tím, že ti, kteří navrhují různá řešení, si vůbec neuvědomují, proti jaké síle stojí, jaké mocné nástroje má tato síla v rukou.

3. Nejvýznamnější prezentační úroveň vize musí být "krátká, stručná a jasná. Na ni musí navazovat konkrétní cíle a jasně definované strategie jejich dosahování.". Samozřejmě. Ale aby po její prezentaci došlo k jejímu sdílení, aby začala žít a vytvářet subjekt, který bude nositelem změny, musí být vypěstována. Trpělivě, za účasti lidí různých názorů a různých pohledů, kteří musí splňovat následující předpoklady:

- Nespadnout do pasti jednoduchých řešení.

- Být motivováni pochopením potřebnosti sjednocující vize.

- Mít schopnost vnímat názor druhého a využít jej k plnějšímu pochopení reality.

Mj. v prvním nástřelu struktury vize se se stručnou prezentací počítá:

"Úrovně prezentace vize: Od té nejstručnější pro "krátké čtení" a pro nejširší veřejnost až po tu, která obsahuje souvislé textové pasáže s odkazy přecházejícími do samostatných publikací (článků i knih)."

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/10010-vize-jakou-potrebujeme-11.html

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Chtěl jsem si užít jiskřivou zimu se sněhem. Tak jsem si objednal penzion (U Modrého zvonku na náměstí ve Zlatých Horách) pro sebe a manželku (i jako vánoční dárek). Vyšlo to. Sněhu tak akorát, asi 5 cm. Všude bílo a současně se dalo dobře chodit. Mrazivo a zářivé sluníčko. Miliardy sněhových zrcátek.

Po cestě z Prahy jsme se stavili v Kladsku, obešel jsem celou gigantickou barokní pevnost. Udělali jsme si i výlet do Nisy a po cestě zpět se stavili na Rejvízu a zašli až k Mechovému jezírku.

V Rejvízu jsme zastihli ještě jeden půlden jiskřivé zimy. Dole ve Zlatých Horách už vše tálo. Studánka na cestě k Velkému mechovému jezírku.

 

Mechové jezírko. K nepoznání.

 

Okraj Mechového jezírka. V létě tu roste rosnatka, klikva, vlochyně a další vzácné kytky.

 

Prales kolem Mechového jezírka.