Chceme změny: O co se opřít? Past netrpělivosti

7. 01 2022 | 08.57

Následující text jsem připravil pro 24. pokračování seriálu o vypěstování perspektivní, realistické a srozumitelné vize, který je zveřejňován na mém blogu, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/archiv/

Pro jednodušší přístup k jednotlivým dílům jsem komentované odkazy na prvních 18 dílů uveřejnil zde:

https://radimvalencik.pise.cz/10021-vize-jakou-potrebujeme-19.html

V textu, který zařazuji do 24. dílu (vyjde pozítří) reaguji na diskuse a připomínky, které jsou spojené s určitou "netrpělivostí". Ta není dobrým rádcem, pokud chceme vytvořit fungující vizi, která nám dá dostatečnou oporu a ideovou převahu pro provedení těch změn odpovídajích logice dějin. Zde test 24. dílu:

K práci na vizi dvě aktuální poznámky:

1. Dostal jsem větší množství materiálů, které jsem obdržel od těch, kteří se na tvorbě vize chtějí podílet. Děkuji těm, kteří mně je zaslali. Postupně všechny materiály využiji.

2. Připravují první "report", tj. vyhodnocení toho, kam jsme se dostali, jak vidíme společně pěstovanou vizi a jak dál.

Ještě před tím, než se pustím do toho, co jsem naznačil ve výše uvedených dvou bodech, považuji za důležité reagovat na tento názor uveřejnění na FB v komentáři k jednomu z dílů vize. Prosím, pozorně si přečtěte:

Vladimír Rudolf: Vážený pane Radime Valenčíku, toto filosofování je obdobou "mlácení prázdné slámy politických stran a hnutí" bez praktických výsledků ve prospěch obou národů Československa a jejich pravomoci dle článku 2 Základní listiny práv a svobodpravomocně rozhodnout o "přímé či zastupitelské demokracii" a nikoliv tolerovat či kolaborovat s diktaturou politických stran a politických hnutí, které nejsou kompetentní a ústavními subjekty práv a povinností ukládat či diktovat třetím osobám svou protiústavní vůli.

K tomu: "Jednou se žák zeptal svého mistra: Musí se na změny k lepšímu dlouho čekat? - Když jenom čekat, pak dlouho odpověděl mistr."

Vyjádřím se k tomuto názoru, se kterým se v různých obměnách setkávám poměrně často, trochu podrobněji, aniž bych se chtěl pana Rudolfa dotknout (myslím, že to, co napsal, činil z dobré vůle, ale hodně se mýlí):

1. Vytváření komplexní, perspektivní, realistické a srozumitelné vize jako základu sjednocení aktivit je právě to "nečekání", je právě tou aktivitou, kterou je potřeba začít.

2. Spoléhání na to, že jednoho krásného dne, za nějak vytvořených podmínek (o kterých nemáme konkrétnější představu) budou lidé moci "pravomocně rozhodnout o "přímé či zastupitelské demokracii" je právě ono "čekání". Pokud by to bylo tak jednoduché, už by k tomu někde došlo. Zatím všude, kde se zkoušelo něco podobného, došlo k velkému zklamání. Proč asi?

3. Pan Rudolf ovšem patrně myslí, že onen "krásný den" bude, když SPD získá přes 50 % hlasů. Proto doporučuje čekat do dalších voleb. A kdo nevolí SPD, která jako všelék nabízí přímou demokracii, "kolaboruje s diktaturou politických stran a politických hnutí, které nejsou kompetentní a ústavními subjekty práv a povinností ukládat či diktovat třetím osobám svou protiústavní vůli". Takovouto kolaborací je podle něj patrně i snaha vytvořit sjednocující vizi, protože odvádí pozornost od řešení, které je tak jednoduché. – Pan Rudolf a jemu podobní by se měli spíše zamyslet nad tím, proč SPD (které jsem fandil, i když jsem ji nevolil) dostala tak málo hlasů. Dokonalou stranou určitě není. Nedalo by se s tím něco dělat, nebylo by to lepší než obviňovat druhé z toho, že jsou kolaboranti?

4. Nedělejme si iluze. I kdyby SPD získala 60 % hlasů, nic se nezmění. Kdo si to myslí, vůbec netuší, jak funguje současná globální moc, která každý politický subjekt:

- Penetruje svými konfidenty a provokatéry už v době jeho zrodu, jakmile se dostává blíže k moci, projeví se přímo ukázkově jako v případě Pirátů. Ale i v případě SPD se osoby "zaháčkované" současnou globální mocí projeví a stranu oslabí jejím štěpením, excesy apod. Toho jsme byli také svědky.

- Síla současné globální moci, která v našich podmínkách používá naše zpravodajské služby a mediální mainstream, diskreditovat a vydírat osoby, nebo svou finanční mocí je korumpovat je tak velká, že bez sjednocující vize zlikviduje schopnost jakéhokoli politického subjektu hájit národní zájmy a prosadit změnu k lepšímu.

K tomu, jak funguje a degeneruje současná globální moc zde:

https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

5. Když už jsme u té současné globální moci – potřebujeme vůči ní účinnou protihru. Takovou, aby nikoli ona prostřednictvím "zaháčkovaných" (zmanipulovaných či koupených) figurek typu Volného a spol. byla schopna štěpit občanský odpor, ale aby ti, kteří vědí, o jakou změnu jde, byli schopni rozštípnout současný establishment a získat "spojence shora", bez kterých nelze změny provést. To bez přitažlivé a teorií podložené vize odpovídající logice dějin nejde.

6. Každá změna uvnitř určité země i z hlediska vztahů mezi zeměmi (ty jsou pro změny uvnitř země naprosto nezbytné) musí být spojena s podstatným zvýšením výkonnosti ekonomiky, která je reálnou materiální oporou pro vítězství toho, co je historicky na forhontu (tj. toho, kdo je první na řadě, aby započal historickou změnu). K tomu ovšem potřebujeme:

- Vědět, o jakou změnu jde, proč právě v dané době a proč právě takovou změnu, jak to odpovídá vývoji ekonomických základů společnosti (stavu technologií a vývoji perspektivních odvětví), jakým způsobem se od změn v ekonomických základech mohou vyvíjet společenské vztahy.

- Mít dostatečně konkrétní představu o komplexu reforem, které je možné a nutné uskutečnit k tomu, aby se možnosti ekonomické převahy na nad těmi, kteří reprezentují historicky přeživší se establishment v lokálním i globálním měřítku, prosadily.

K tomu také potřebujeme dobrou, propracovanou a dostatečně široce sdílenou vizi.

Vím, že jít touto cestou není snadné. Ale bez revoluční teorie není revoluční hnutí. Ovšem pozor – revoluce není vzpoura. Skutečná revoluce je delší historické období zásadní proměny společnosti, které může být naplněno dramatickými událostmi i zvraty. Čím je vize lépe připravena a šířeji sdílena, tím jsou utrpení, kterými může společnost procházet, menší.

Uvítám připomínky.