Vize, jakou potřebujeme/47
Vize, jakou potřebujeme/47
Úvodem dvě poznámky:
1. Tento materiál byl publikován na stránkách sdružení Kudy z krize zde (za což jsem vděčný):
https://www.kudyzkrize.cz/2022/01/24/radim-valencik-k-nove-dohode/
2. Pokud chcete reagovat, prosím, využijte diskusní platformu ("stěnu svobody vizionářů") zde:
https://radimvalencik.pise.cz/10057-vize-jakou-potrebujeme-41.html
K Nové dohodě – 1. část
Z více stran jsem byl upozorněn na vizi, kterou vytváří už více než dva roky skupina sta odborníků pod názvem Nová dohoda - Program sociálně-ekologické transformace. Obsáhlý soubor dokumentů – stručná úvodní verze, rozpracování jednotlivých otázek, vstupy formou blogů více autorů, odpověď na nejdůležitější otázky najdete na dobře graficky vyvedených a dobře strukturovaných stránkách zde:
Najdete zde i seznam osobností, které za tímto pokusem o vizi stojí, včetně kontaktů na ně:
Mediální koordinátor: Jakub Varvařovský, jakub.varvarovsky@re-set.cz
Mluvčí Nové dohody: Anna Šabatová,Petr Doubravský, Bob Čáp
Stručná charakteristika Nové dohody:
Tato vize rozhodně stojí za přečtení a pokud možno i prostudování s následným promyšlením. Většina lidí, kteří mě na ni nezávisle upozornili, měla stejný pocit: První dojem velmi pozitivní, při druhém čtení se dobrý pocit začal vytrácet, čtenář si začíná uvědomovat nejen některé technické a koncepční nedostatky, ale určitou účelovost celého textu.
Rozbor Nové dohody záměrně zařazuji za 41. pokračování seriálu, protože je učebnicovou ukázkou následujícího: Pro KAŽDOU vizi je rozhodující, jak se vyrovná s odpovědí na tři základní témata, jak uchopí každé z nich i jejich vzájemnou provázanost, viz:
Vize, jakou potřebujeme/40:
https://radimvalencik.pise.cz/10056-vize-jakou-potrebujeme-40.html
- SUBJEKT změn (subjekt vytváření vize, subjekt vytvářený vizí, subjekt jako adresát a nositel změn), tj. kdo změny uskuteční a jak mu k tomu vize napomůže.
- ZMĚNA, o kterou jde, jak ji uchopit, co starého odchází a co nového přichází.
- POLARITA, tj. co je dominantním rozporem mezi těmi, kteří se snaží udržet současný stav, a těmi, kteří usilují o změnu.
Leccos naznačuje již první odstavec úvodní výzvy, ve kterém je první a dost významný problém:
Nová dohoda je výsledkem společného dialogu a více než rok trvajících diskuzí, které se odehrály v průběhu roku 2020 a do kterých se zapojilo přes sto účastníků a účastnic z řad odborné veřejnosti i občanských organizací – od ekologických organizací až po odbory – zabývajících se pestrou paletou témat. Nová dohoda chce položit základy diskuse o nových podobách ekonomiky, která bude víc sloužit lidem a životnímu prostředí, a dá lidem více času pečovat o sebe navzájem i o naši krajinu. (Podtrženo RV.)
K tomu ode mne:
Stále znovu a znovu je nutné si připomínat Goethovo "kdo si nezapne dobře první knoflík, ten se už dobře neobleče". Mj. proto se při tvorbě vize snažím nepředbíhat všestrannou kritickou diskusi, aby základ, ze kterého budeme vycházet, nešel od počátku špatným směrem. A co je prvním odstavci špatně? No přece to, že chceme od ekonomiky, aby "sloužila lidem". Proč je to špatné? Protože jde o to, aby člověk (plné využití jeho individuálního potenciálu, který mu dala příroda) sloužil ekonomice, tj. aby se rozvoj schopností člověka stal tím nejvýznamnějším faktorem, který určuje dynamiku, ale hlavně kvalitu ekonomického růstu. Obávám se, že o této ekonomice autoři Nové dohody moc velkou představu nemají, ale třeba ji v poctivé diskusi nabudou. Ani v diskusi zaměřené na vypěstování naší vize nebude snadné k této představě dospět.
Někdo může namítnout, že se to vzájemně nevylučuje, že právě ekonomika, která takto využívá potenciál člověka, je tou ekonomikou, která současně slouží člověku. Jenže takto to autoři Nové dohody nechápou, protože pokud by to tak chápali, určitě by to hned na začátku zdůraznili. Jak uvidíme dál, spadli do pasti "pečovatelské ekonomiky", ve které vyvolení budou rozhodovat, co je a co není pro koho důležité. A tak se může klidně stát, že celá snaha přijít s vizí, která vyvede společnost krize, poslouží jako ideový nástroj posilování ekonomiky založené na diktátu přerozdělovací moci.
Pokračování omylu je hned ve druhém odstavci, ve kterém se říká, že diskuse je o tom, jak "provést transformaci ekonomiky tak, aby byla sociálně citlivá a zároveň udržitelná".
Zase ta "pečovatelská ekonomika" (naordinovaných restrikcí). Pokud by byly vytvořeny podmínky pro plný rozvoj a uplatnění schopností člověka (což je totéž jako vytvoření podmínek pro využití investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchování a uplatněním schopností lidí podle míry jejich výnosnosti), byl by ekonomický růst dynamický a neomezený, aniž by si vyžadoval nejrůznější restrikce.
Pak následuje přihlášení se k eko-parketě: "Klimatická a ekologická krize tady a teď ohrožuje naše životy a stabilitu naší civilizace. V důsledku přehřívání planety způsobeného spalováním fosilních paliv a dalšími faktory se stále častěji potýkáme s extrémním počasím. Zažili jsme drastické sucho, máme ho ještě v živé paměti. Dlouhá období bez deště střídají povodně. Česká krajina špatnou péčí ztrácí schopnost zadržet vodu, ubývá dříve běžného hmyzu a ptactva, kůrovec ničí lesy, pestrou mozaiku remízků a alejí nahradily nekončící monokultury."
Ponechejme stranou diskusi o tom, jakou roli v "přehřívání" hrají fosilní paliva a jakou "další faktory" či co si pod pojmem "další faktory" představit, a čtěme dále.
Sociální problémy ve stručné úvodní části charakterizuje Nová dohoda takto:
"V podobně špatném stavu se nachází i naše společnost. V České republice i ve světě se prohlubují nerovnosti a rozevírají nůžky mezi úzkou skupinou nejbohatších a zbytkem společnosti. Počet hodin, jež trávíme v práci, je vyšší než průměr Evropské unie, a polovina z nás přitom nedostává důstojnou mzdu. Statisíce lidí čelí exekucím, zadlužení domácností roste a získat přístup k základním potřebám, jako je kvalitní bydlení, zdravotní a sociální péče nebo zdravé potraviny, je čím dál těžší."
Čtenáře určitě v tuto chvíli napadne otázka: A kdo za to může? – V úvodním textu odpověď nedostane. Není ani naznačena ve stylu, že je to jako v případě problémů životního prostředí způsobeno "spalováním fosilních paliv a dalšími faktory". Ale tady by soudný čtenář alespoň částečné naznačení toho, co je příčinou, čekal.
K tomu nejzajímavějšímu se dostaneme hned v dalším pokračování.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Tak jsem se po 45 létech (pokud nepočítám externí kandidaturu v tehdejším Ústavu pro filozofii a sociologii) stal zase obyčejným studentem. Angličtiny. Nejvyšší čas. Chybělo mně "doladit" to, co jsem se sám naučil. Na Maltě. Bohužel jen týden.
Kantorka hodně přísná. Asi jako ta vznešená paní ve slavném filmu Nebeští letci, která to bere vážně. Určitě si pamatujete epizodu, kdy naši letci, kteří chtějí bojovat, vyjadřují nespokojenost s tím, že musí sedět v učebně a učit se anglicky. Ona jim vysvětlí, proč je nutné, aby znali angličtinu, a končí velmi důrazně: "Toto je zase můj boj."
Beru to vážně a ke konci výukového dne už jsem dost unavený. Přece jen s věkem se vstřebává vše pomaleji. Ale večer další spontánní lekce – je nás ve společném apartmá pět (učitel z Anglie, Polák, Thajka, se mnou na pokoji Francouz). Je to jako v sedmdesátých létech, kdy jsem byl v tomto počtu na koleji v Oděse a studoval matematiku. Diskuse o všem do hodně pozdě. Třeba i o Kafkovi a Kunderovi, které někteří dobře znají. Lépe než já.
Přírody na Maltě není mnoho. V tak hustě osídlení zemi jsem ještě nikdy nebyl. Ale najdou se pěkná místa. Inspirující. Tak třeba v návaznosti na přípravu vystoupení, které budu mít na konferenci hned po návratu, jsem si uvědomil, že je velmi důležité rozlišit lidské schopnosti na ty, které jsou nahraditelnou tzv. "umělou inteligencí", a ty, které z podstaty věci stávajícím typem tzv. "umělé inteligence nahraditelné nejsou. Pak lze teprve pochopit, proč odvětví produktivních služeb může expandovat.
Ale teď už obrázky z Malty.
První dotyk moře. Asi tři minuty od Maltalingua, kde se se mnou a dalšími pokoušeli něco udělat. Bylo to náročné.
Ještě před tím pohled z letadla těsně před přistáním. Jak jsem si pak ověřil, Malta je v tuto dobu skutečně krásně zelená.
Dost se staví. Těžko lze něco fotit, aniž by byl v záběru jeřáb.
Konec jednoho z mnoha zálivů. Tento končí "U modrého slona". Mystické místo,které rozhodně stojí za to navštívit. Plné poměrně velkých ryb. Co je sem přitahuje?
