Vize, jakou potřebujeme/59

Blíží se 60. díl seriálu a tudíž i druhý report. Před ním považuji za užitečné připomenout tento text staršího data a předznamenat jej otázkami:

- Žijeme v době, kdy nás čeká či kdy nárůstem problémů dala o sobě vědět stejně výrazná změna společenských poměrů?

- Lze o perspektivní a realistické vizi, o změně, která přinese vyřešení těch problémů, s nimiž se potýkáme, a patrně i dalších uvažovat bez toho, abychom si uvědomovali komplexnost této změny naznačenou v následující citované pasáži?

- Bylo by nějak možné a vhodné citovanou pasáž doplnit, rozšířit upřesnit či nějakým způsobem vylepšit oproti původnímu znění?

"Ve společenské výrobě svého života vstupují lidé do určitých, nutných, na své vůli nezávislých vztahů, výrobních vztahů, které odpovídají určitému vývojovému stupni jejich materiálních výrobních sil. Souhrn všech těchto výrobních vztahů tvoří ekonomickou strukturu společnosti, reálnou základnu, nad niž se zvedá právní a politická nadstavba a které odpovídají určité formy společenského vědomí. Způsob výroby materiálního života podmiňuje sociální, politický a duchovní životní proces vůbec. Bytí lidí není určováno jejich vědomím, nýbrž naopak, jejich vědomí je určováno jejich společenským bytím. Na jistém stupni svého vývoje se materiální výrobní síly společnosti dostávají do rozporu s existujícími výrobními vztahy, nebo — co je jen právní výraz toho — s vlastnickými vztahy, v jejichž rámci se dosud pohybovaly. Z vývojových forem výrobních sil se tyto vztahy proměňují v jejich pouta. Nastává pak epocha sociální revoluce. Se změnou hospodářské základny převrací se pomaleji nebe rychleji celá ohromná nadstavba. Zkoumáme-li takový proces převratů, musíme vždy rozlišovat mezi materiálním převratem v hospodářských výrobních podmínkách, jejž lze přírodovědecky přesně zjistit, a mezi právními, politickými, náboženskými, uměleckými nebo filosofickými, zkrátka ideologickými formami, v nichž si lidé tento konflikt uvědomují a jej vybojovávají. Jako neposuzujeme jednotlivce podle toho, co si sám o sobě myslí, právě tak nemůžeme takovou převratovou epochu posuzovat podle jejího vědomí, nýbrž naopak toto vědomi musíme vysvětlovat z rozporů materiálního života, z existujícího konfliktu mezi společenskými výrobními silami a výrobními vztahy. Společenská formace nikdy nezaniká dříve, dokud se nerozvinuly všechny výrobní síly, pro které je zralá, a nové, vyšší výrobní vztahy nikdy nenastupují na její místo, dokud materiální podmínky jejich existence nedozrály v lůně staré společností samé. Proto si lidstvo ukládá vždy jen takové úkoly, které může vyřešit, neboť při podrobnějším zkoumání se vždy ukáže, že úkol sám vzniká tam, kde materiální podmínky jeho řešeni jsou již dány nebo kde jsou alespoň v procesu vzniku."

K tomu:

Pokud by někdo nevěděl, od koho to je a z čeho to je, tak zde je odkaz na celý text (který i jako celý stojí za přečtení a promyšlení):

https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1859/Ke_kritice/predmluva.htm

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ještě se vracím na Maltu, kde jsem se po 45 létech (pokud nepočítám externí kandidaturu v tehdejším Ústavu pro filozofii a sociologii) stal zase obyčejným studentem. Angličtiny. Nejvyšší čas. Chybělo mně "doladit" to, co jsem se sám naučil. Na Maltě. Bohužel jen týden. Každodenně si dělám cca dvouhodinovou procházku, abych si připomněl, co jsme probírali, a uložil do paměti. Příroda je i v tomto užitečná. Napomáhá systematizaci nových poznatků. Přírody na Maltě není mnoho. V tak hustě osídlení zemi jsem ještě nikdy nebyl. Ale najdou se pěkná místa. Inspirující. Ale teď už obrázky z Malty.

Nikde jsem neviděl tolik jachet pohromadě jako zde. Jsou zde v mnoha zálivech podobných tomuto.

Líbí se mně tento typ domků.

Trochu přírody uprostřed zástavby, kterou je Valletta propojena s dalšími městečky v obrovskou aglomeraci pokrývající dobrou třetinu ostrova.

Půvabné uličky uprostřed Birkirkady, jedné z nějvětších součástí aglomerace. Na jejím kraji je i velký univerzitní kampus.