Vize, jakou potřebujeme/175

Ve čtvrtek 2. června jsem měl příležitost poskytnout rozhovor Petr Bureš TV, ze které se stává stále významnější nemainstreamové médium televizního typu. Svědčí o tom i nárůst sledovanosti a rozšiřování okruhu aktivních sledovatelů, kteří vstupují do výměny názorů během pořadu.

Zde je celý rozhovor, který se – i díky zájmu těch, kteří ho sledovali – protáhl o hodně více, než byly původně plánované dvě hodiny:

https://www.youtube.com/watch?v=maVYIm75h4Y

Další zajímavé rozhovory a pořady této televize snadno najdete zde:

https://www.youtube.com/channel/UCSTcrIUKiDV_543bXH8Zgsw

Mimo jiné – přibývá zde těch, kteří jsou znechuceni tím, jak Jílková zničila sama svůj dříve pracně budovaný pořad tím, že ho podřídila cizí (jí i našemu národu) moci a udělala z něj mediální paskvil.

V rámci rozhovoru jsem dostal poměrně velký prostor, abych vysvětlil, proč považuji za tak důležité odstartovat sjednocování názorů a postojů na bázi průběžně pěstované perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Díky tomu jsem mohl význam pěstování vize prezentovat v různých kontextech. Audioprezentaci vize v rámci živého rozhovoru považuji za přínosnou i vzhledem k tomu, že některé důležité myšlenky se touto formou lépe vnímají. Proto také informaci o rozhovoru pro soukromou televizi zařazuji do seriálu o vizi.

Hlavní pozornost jsem záměrně věnoval individuálnímu aspektu: Proč je tak důležité v současné době začlenit vytváření vlastní vize a jejího slaďování s tím, jak současnou dobu a řešení problémů, které dramaticky narůstají, vidí druzí, do každodenního stylu života, do žití v současné době a do jejího prožívání.

Myslím, že ten, kdo si rozhovor poslechne, získá řadu inspirací k tomu, jak vědomým zaměřením na pochopení doby, jejích problémů a cesty k jejich řešení posílit svoji psychiku a obohatit svůj život. A hlavně, jakmile se do tohoto pustí, zjistí, že není sám. Přemýšlivých lidí je mnohem více, než těch, kteří pořad sledovali, ale i těch bylo hodně.

Jde o běh na dlouhou trať, což předpokládá fyzickou i psychickou odolnost. Proto jsem rád, že jsme zabrousili i do oblasti vztahu k přírodě. Dozvěděl jsem se tak třeba i to, kde je na Moravě bobří potok. A od diváka z Brazílie, kolik je právě hodin v této vzdálené zemi.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Poprvé v života jsem zavítal na skalní hřeben ba Hostímí, který jsem už mnohokrát viděl z různých stran. Teď jsem se naopak z ptačí perspektivy mohl podívat na místa, která pravidelně navštěvuji.

Hostim, vlevo údolí Kačáku směrem k soutoku Kačáku s Berounkou a kopce na Kodou. Přibližně uprostřed je "malá země", velmi zajímavá oblast na Šanovým koutem, kam se také chystám.

Skalní hřebeny nad Hostimí, vlevo v dálce Tetín a nad ním vrch Damil.

 

Pohled do údolí Kačáku směrem ke Svatému Jánu.

 

Skalnatá step nad Hostimí, odkud jsou předcházející nádherné výhlady.