Vize, jakou potřebujeme/197
Vize, jakou potřebujeme/197
Z rozhovoru pro Parlamentní listy uveřejněného 27. června vybírám jenom ty pasáže, které se explicitně týkají významu vize v současné době:
PL: Kde leží její příčiny a jaké poučení si, po úvaze, vzít do budoucna?
Především si musíme uvědomit, komu o co jde. Celému světu chybí vize. Ti mocní se stali nejmocnějšími v celých dějinách. Mají vše. Bohatnutí bohatých a chudnutí chudých není ničím omezováno a nabírá obrátky. Mocní si mohou neomezeně tisknout, resp. elektronicky vyrábět dolar a za takto vyrobené nic si kupovat všechno. Mohou globálně špiclovat, vydírat a vydíratelné dosazovat do jakýchkoli pozic v politickém systému, v soudnictví, v mediích, ve zpravodajských službách. Jediné, co nemají, je vize řešení současných problémů. A tak se svoji vyprázdněnost a bezradnost snaží překrýt vyvoláváním konfliktů.
...
PL: Česká republika patří vedle Německa, Rakouska, Slovenska a dalších mezi několik zemí, které jsou na ruském plynu takřka stoprocentně závislé. Premiér Fiala ve svém nedávném projevu zmínil nutnost docílit energetické suverenity. Jak na jeho představy nahlížíte?
... Osobně jsem fanda modulární jaderné energetiky. Ta může energetické problémy vyřešit na tisíc let. Je to naše parketa, máme k tomu co říci, a to i pokud jde o vývoj špičkových technologií. Bohužel v nejlepším případě na tom můžeme založit energetickou suverenitu až od roku 2030. Ale i tak bychom si to měli vzít jako součást naší národní vize.
...
PL: Jak si vysvětlit, že sankce uvalují na Rusko převážně země Západu, zatímco Čína, Indie a jiné země BRICS, stejně jako např. africké či arabské země s Ruskem dále nerušeně udržují styky. Proč Západ ztratil schopnost izolovat svého nyní největšího soupeře? K jakému vývoji to v mezinárodních vztazích povede?
Je to dáno tím, o čem jsem již hovořil. Tzv. země Západu ovládané současnou globální mocí nemají vizi a ženou svět do konfliktů, přitom se samy utápějí v konfliktech pocházejících z toho, že si silnější řeší problémy na úkor slabších. Ztratily kredit u zemí, které dnes představují velkou většinu obyvatel naší planety. Z této slepé uličky existuje cesta, ale k tomu potřebujeme perspektivní, realistickou a přitažlivou vizi. Obávám se však, že ti, kteří budou stát u jejího zrodu, budou jednou z prvních obětí perzekucí a represí, jejichž předzvěstí je stupňující se cenzura. Připomenu, že před více než osmi léty, konkrétně 1. března 2014, jsem na své blogu napsal: "Mnohým začíná docházet, že to, co se děje na Ukrajině, není zcela normální. Pokud by někdo používal fašistické symboly u nás nebo v Německu, jak se tomu masově děje na Ukrajině, už by byl (obrazně řečeno, pochopitelně nejdříve musí proběhnout trestní stíhání) za mřížemi. To navozuje otázku, zda se jedná "jen" o pokus o hnědý puč na Ukrajině, proti kterému se eurounijní politici nedokážou ozvat. Však ono to nějak dopadne, říkají si snad někteří z nich... A nedochází jim, že jsme svědky předem připraveného pokusu o hnědý puč v EU přes ukrajinskou rozbušku. Překvapuje mě, že to ještě nedošlo lidem jako je Luboš Zaorálek a že sežrali i s navijákem "ukrajinskou návnadu". Nejde už o Ukrajinu. Jde o legitimizaci hnědých symbolů a hnědých praktik. Jde o zřetelný nástup sil krajního konzervativismu a historického atavismu k zásadní revizi dějin. Tento skrytý (nejdříve postupný, ale brzy bude gradující) pokus o hnědý převrat v EU má hodně silné mocenské zázemí." Zde je celý článek, za kterým si stojím: https://radimvalencik.pise.cz/1107-pokus-o-hnedy-puc-na-ukrajine-ne-v-eu.html
Celý rozhovor je zde:
A k tomu trochu inspirující přírody:
Trochu si odpočneme od Sicílie (ještě se k ní vrátím). Hned po návratu jsem si udělal večerní vycházku přes Vyšehrad. Slunkce zrovna zapadalo. Vždy znovu a znovu po návratu z cest zjišťuji, jak je Praha krásná.
Slunce zapadá nad Strahovským stadionem.
Pohled proti proudu Vltavy. Vpravo kostelík ve Zličíně. V dálce Cukrák.
Vlevo v horní části Paví vrch s Krulišovou vilou, tzv. "Velké ucho".
A ještě poslední pohled na Vyšehrad ve večerních červáncích.
