Vize, jakou potřebujeme/244

Zdánlivě až příliš konkrétní, ale tím přínosnější příspěvek k pěstování vize. Pokud vyvolá diskusi či alespoň několik ohlasů, budu rád.

K vizi z hlediska současných trendů a českých možností – část 1.

Radek Novotný

V jakých oblastech by pro Čechy mohlo být efektivní naplňovat vizi "produktivních služeb" ve světle 4. průmyslové revoluce a dalších megatrendů (zelený průmysl, individualizace výroby a služeb)?

V neděli během online diskuse jsme rozebírali, jak moc má Česká republika šanci uspět v novém měnícím se světě (v rámci EU, či mimo něj) a co je pro Čechy z historického hlediska typické chování.

Ruku na srdce, šance českého lidského kapitálu, že přijdeme na špičkové vynálezy a dokážeme je i dotáhnout do průmyslového využití a vydělat na tom, je i historicky minimální.

Co se týče výzkumu a vývoje, tak historicky má ČR pouze několik světových patentů, které jsme dokázali sami rozvinout do konkurenčních výrobků a prodávat je do světa. Většinu světových patentů jsme prodali (výroba kontaktních čoček), spolupracovali jsme se západními partnery, kteří na tom vydělali či jsme špatnou politikou ochrany duševního vlastnictví o ně přišli (samonabíjecí systém pistole CZ-75).

Za ty typicky české světové patenty dotažené až do výroby a prodeje po celém světě můžeme vzpomenout systém bezvřetenového (rotorového) předení kolektivu ing. Svatého a v textilním strojírenství jsme se skutečně stali světovou špičkou.

Navzdory ohromným investicím do CENTER EXCELENCE z programu VaVpI v dotačním období 2007-2013, návratu mladých českých vědců ze zahraničí se bohužel špičkový materiálový a technologický výzkum realizuje úplně někde jinde.

V kontextu rozhovoru Jana Campbella 4.8, že díky grantovému systému podpory výzkumu a vývoje (viz Zákon o podpoře VaV – 130/2002Sb.) nejsme v ČR schopni vyvinout unikátní technologie světové třídy, a přitom se je podařilo utajit.

Můžeme se sice uklidňovat, že soukromé investice firem do vlastní VaV jsou cca trojnásobné oproti položce ze státního rozpočtu do VVI.

Nicméně nemáme samostatné české firmy, které jsou navíc finančně silné, mají silnou pozici na světovém trhu, aby dokázaly roky vynález testovat a poté prosadit inovativní výrobek mezi konkurenčními a přesvědčit zákazníky je nakupovat. Navíc i systém daňových úlev na podporu vývoje a výzkumu podpoří únik informací, na co se firma orientuje.

Možná by toho byl schopen ČEZ, ale díky vlastnickým podílům finančních skupin Blackrock, Vanguard by se informace o špičkovém výzkumu snadno dostaly ke konkurenci.

 (Pokračování druhou částí)

 

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hlavní část letošní dovolené jsem strávil na divokém Balkánu. Skvělý zájezd, skvělý průvodce. Příští rok si zopakuji, Kdo bude mít zájem, s tím se podělím o informace a zkušenosti. Černá Hora, Kosovo, Albánie, Makedonie. Vše oblasti s převažující částí albánského obyvatelstva. Překrásná příroda, města a městečka bohatá na svědky minulosti, fajn lidé, zajímavé diskuse. Zážitkově tak bohaté, že se dostavilo něco, co lze nazvat únava ze zážitků.

6. den: cestou k moři navštívíme APOLLONII, po příjezdu k moři nás čeká ALBÁNSKÁ RIVIÉRA. Vyjedeme do průsmyku LLOGARE (1 058 m n. m.), pak do řecké vesničky DHËRMI s několika kostelíky, dále projedeme krajem zemních pyramid a zpívajících cikád až k HIMARË, přímořskému letovisku se zbytky pevnosti Aliho Paši. V PALERMSKÉM ZÁLIVU nedaleko QEPARA shlédneme ponorkovou základnu a na ostrůvku dobře zachovalou pevnost Aliho Paši Tepelenského. Na nocleh se přesuneme do malebného města GJIROKASTRA

Hlavní chrám v Apollonii. Město bylo i přístavem, pod ním bylo ústí řeky vlévající se do moře. Po dvou tisících létech už není moře ani na dohled a řeka též teče jinudy. Tady si člověk uvědomí běh času.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Apollonia_(Il%C3%BDrie) 

 

Tady muselo být kdysi krásně, když je to tu krásné dodnes.

 

Pohled do okolní krajiny z areálu Apollonie.

 

Část areálu kláštera Panny Marie. Je zde mj. i muzeum.