Vize, jakou potřebujeme/270

Součástí rozšíření verze vize nemůže nebýt koncepce odstranění úpadku vzdělání a důsledků tohoto úpadku, a to i pokud jde o vymezení toho, co by mělo být nezbytnou součástí obsahu vzdělání. Vzdělání je základem produktivní spotřeby, základem naplnění smyslu žití, který je založen na rozvoji a uplatňování schopností. Ve zlomové době však k tomu přistupuje i to, že přirozená autorita vzdělání umožňuje alespoň částečně vytlačit z naší psychiky zapouzdřující memplexy, tj. ty replikátory v komunikačním prostoru, jejichž stabilita je založena na tom, že si podmaňující psychiku člověka a uzavírají jej do stereotypů a názorových bublin. S takto zasaženými lidmi se pak snadno manipuluje.

Několik následujících dílu seriálu k pěstování vize je věnováno náčrtu toho, jak by mohlo být koncipováno funkční a přitažlivé vzdělání odpovídající úrovni univerzitního vzdělání.

Projekt UNIVERZITY VŠEHO VĚKU – část 6.

Metody myšlení

Jedná se o poslední z "velkých", resp. předmětů, resp. předmětů tvořících základ, které jsem systematicky studoval a učil. Jako takto pojmenovaný ovšem většinou na akademické půdě chybí, resp. v nějaké podobě se objevuje jen zřídka. Příčin tohoto jevu existuje více, ale tou hlavní je, že projít složitou cestou až k tomu, že lze druhému člověku sdělovat využitelné poznatky týkající se jeho vlastního myšlení, dokáže málokdo. Druhou příčinou je, že existuje matematická logika (výroková a predikátová), což je čistě matematická disciplína a podstatná část této logiky je součástí disciplíny, která se nazývá univerzální algebra, ta je však velmi vzdálena lidskému myšlení, ve kterém mimořádně významnou roli hraje schopnost tvorby představ (spojené s "uchováním všech současných stavů a jejich paralelním využitím v transformaci informací").

Studijní oporou pro tuto disciplínu může být řada textů, ale žádný není patrně ideální[1]. Osobně jsem nejvíce v této oblasti získal, když jsem na začátku 80. let navštěvoval výběrový seminář Jindřicha Zeleného, který byl celý věnován úvodu do Hegelovy Malé logiky(výkladu logiky v Hegelově pojetí v první části jeho Encyklopedie filozofických věd). Rozebírali jsme odstavec (přesněji paragraf, na které byl text rozdělen) za odstavcem, některý třeba i hodinu, a "demýtizovali" jeho obsah, tj. snažili jsme se z něj vytěžit metody myšlení v kontextu vývoje lidského ducha, tak jak tento vývoj v koncentrované podobě Hegel prezentoval. Kdo chce, může si to vyzkoušet a jako ukázka během výuky Metod myšlení je to nepochybně přínosné. Doporučuji mnohem jednodušší cestu:

1. Ukažme si na příkladech, že vše, "co se má tak a tak a ne jinak", může "být i jinak". Tj. ke každému tvrzení, které sděluje něco nového, lze nalézt interpretaci jeho popření ("přesah", jak je to vhodné nazývat).

2. Hledání přesahu stávajících tvrzení (které tvoří obsah našeho poznání) je:

- Specificky lidský myšlenkový úkon (umělá inteligence jej nedokáže).

- Má fázi formální(vytvoříme negaci tvrzení, o které jde, tvrzení, v jehož podobě poznatek existuje, toto ještě umělá inteligence svede).

- Zásadní význam má fáze interpretační, kdy říkáme, "jak jinak" to může mít, kdy dáváme logickému doplňku původního tvrzení reálnou intepretaci, tj. interpretaci, pod kterou si dokážeme představit, o co jde (to už umělá inteligence nedokáže).

- Návazně pak začleňujeme poznatek do systému stávajících poznatků (říkáme, za jakých podmínek je to "tak a tak" a za jakých podmínek "se to má jinak").

3. Formálně lze tento přechoch vyjádřit takto:

A/B → (C(A/B) – C(A/B)

Zde A/B interpretujeme jako "A je B" či přesněji "je bráno jako B". (Například výrok "Alík je pes" znamená, že Alíka bereme jako psa, přičemž Alíka můžeme brát také jako domácího přítele, savce a na spoustu dalších způsobů.)

Tj. od tvrzení "A je B" přecházíme k rozšířenému systému poznatků, kdy říkáme, že "za podmínek C platí, že A je B", ale "za podmínek, kdy neplatí C, tak A je ne-B".

Uvedené schéma vyjadřuje jen velmi přibližně, o co jde.

4. Z hlediska schopnosti myslet je důležité:

- Umět zformulovat poznatek jako tvrzení typu "A je B" (mj. vyjádřením tohoto poznatku je každá rovnice, každá ekvivalence, každá rovnováha).

- Umět zformulovat alternativu k výchozímu tvrzení (jak by to bylo, pokud by tomu bylo "naopak").

- A nyní přichází rozhodující krok, skutečné umění, to, co je "darem od přírody", kdy důležitou roli hrají zkušenosti i intuice: Interpretace alternativy.

- Následuje pak již jen "cizelování", přesné vymezení podmínek, za kterých platí původní tvrzení, a popis toho, jak či jakým způsobem jsou tyto podmínky překročeny.

5. Každý významnější přesah stávajícího poznání přidává našemu chápání světa nový rozměr. Vyžaduje si rozšířen našich představ i změnu chápání obsahu pojmů. (Každý pojem v rámci rozvinutějšího systému chápeme trochu jinak, plněji či konkrétněji, než v systému méně rozvinutém.)

6. Nejlépe se lze učit umění přesahu na dějinách libovolné vědy, pokud jsou ovšem dobře pojaté (tj. všímají si hlavních stupínků, tj. přesahů, kterými se věda posunula na současnou úroveň.

7. Empiricky si lze ověřit, že každý poznatek vyjádření jako tvrzení má svůj logický doplněk. I když jeho interpretaci neumíme dát.

8. Ve schopnosti umění přesahu je obrovský étos, který je schopen překonat "nutkání" (sílu) tendencí k zapouzdření. Neustále přesahování stávajícího poznaní je hnacím motorem rozvoje schopností člověka a reálného naplnění prožitkového bohatství. Nejlepší prevence či obrana proti působení zapouzdřujících memplexů.

9. Mj. není náhodou, že Hegel, který nebyl excelentní přednášející, měl plné posluchárny právě proto, že se významně zasloužil o rozšíření memplexů, které otevírají lidskou mysl. To, že ti, kteří rozvíjejí své myšlení pod jeho vlivem, nebyli vůči svému učiteli nekritičtí, že si osvojili schopnost kritického myšlení, lze dokumentovat i velmi kvalitně vedenými spory mezi starohegelovci a mladohegelovci, ale to už by byl jiný příběh.

Každopádně platí, že dobře pojaté a dobře odpřednášené Metody myšlení mohou výrazně zvýšit přirozenou autoritu akademického vzdělání a jeho praktickou využitelnost.

(Mj. anekdoty jsou velmi užitečnou podporou pěstování schopnosti přesahu, protože jsou zpravidla založeny na tom, že jejich pointa je nečekaná.)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Běhen letošní dovolené, jejíž většinu jsem strávil z rodinných důvodů v Košicích, jsem si udělal řadu výletů. Jeden z nich byl do málo navštěvované oblasti Levočských vrchů. Tento byl do okolí Nižné Repaše. Krásná příroda, kde nikoho nepotkáte s moc pěknými výhledy. Překvapilo mě, že lesy široko daleko se sestávaly téměř výlučně z modřínů. To jsem ještě nikdy nidky neviděl. Až začnou zanedlouho zlátnout, bude to tu nádherné.

Z výstupu na hřebe, který obtáčí Nižné Repaše.

 

Roztomilá kaplička na hřebeni.

 

Pohled do Nitra Levočských vrchů.

 

Modřín z blízka.