Vize, jakou potřebujeme/299
Vize, jakou potřebujeme/299
Na 13. online setkání k pěstování vize bylo nastoleno několik otázek:
- Lze současné dění u nás chápat jako polaritu (střet) "levice-pravice", nebo jako polaritu (střet) sil hájících národní zájmy se slouhy cizí (globální) moci?
- Je globální polarita, která se nás nejbezprostředněji týká (dominantní hra, do níž jsme vtaženi): NATO (vedené USA) versus Rusko, nebo jde o nevyhlášenou, ale účinnou válku USA proti EU (v jejímž čele je selhávající Německo, které je hlavním cílem útoku)?
- Je Německo náš tradiční nepřítel, nebo země rovněž ovládaná slouhy cizí moci, která je rovněž obětí, jen s tím rozdílem, že její silnější pozice umožňuje své problémy přenášet na nás?
Připomenu poznatek, který je jedním z důležitých dosavadních výsledků získaných při pěstování vize: Když špatně pochopíme dominantní polaritu, nevytvoříme dostatečně silný potenciál spojenců schopných čelit zlu a nutně prohrajeme. (Tj. perspektivní, realistická a přitažlivá vize musí obsahovat logickou bázi na základě triády ZMĚNA, tj. o jakou historickou změnu jde, SUBJEKT, tj. kdo je schopen změnu realizovat, POLARITA, tj. jaký hlavní střet se odehrává.
Z diskuse na toto téma vyplynulo, že velmi důležité a aktuální je ujasnit si prizmatem současného dění, co je to levice a co je to pravice. To bude i jedním z témat 14. online setkání k pěstování vize v neděli 16. října v 18.00 zde:
Připojení (bez hesla):
https://meet.jit.si/radimvalencik
Jako přípravu na toto setkání i jako koncepční příspěvek k pěstování vize přináším rozbor dvoudílného článku v časopisu Argument, zde je odkaz na oba díly:
https://casopisargument.cz/?p=45534
Jedná se o velmi dobrý a poměrně obsáhlý materiál, ale budu jej i se svými poznámkami dávkovat tak, abych čtenáře neodradil a aby mohl několik dnů po sobě nad důležitou problematikou popřemýšlet.
Proč jsem seriál sestávající se z uvedených článků a mých komentářů nazval tak, jak jsem ho nazval, čtenář postupně pochopí.
Mouchy pod sklem: Příčiny úpadku a selhání levice – část 3.
Na chvíli (jeden díl) se odpoutáme od textu článku Petra Kužela a Dominika Formana "Co dělat? Proměna levice a její taktika v současných společenských" a stručně nastíníme řešení toho, na čem by mohla levice v dnešní době stavět. Pokud ovšem nechce zůstat v pozici much pod sklem, které ať už lezou v nádobě po její spodní části, nebo nohama nahoru po skle, které je na ni položeno, nevidí nejen cestu ven, ale ani překážku, postupně jim dojde vzduch i potrava a pomalu vychcípají.
Má blíže k nalezení cesty reformní, nebo radikální levice (ta, která se plazí po zemi, nebo ta, která nohama nahoru leze po skle)? Kolik sporů a vášní na toto téma bylo věnováno! – Ani ta, ani ta. Řešení je nutné hledat "na vyšším levelu". A k tomu potřebujeme rozum, dobrou teorii, a také znát to, s čím přišel K. Marx. Alespoň jeho pojetí dynamické, produktivní a komplementární rovnosti. Rovnosti příležitostí pro svobodný a plný rozvoj člověka; takový rozvoj schopností, který se mění v nejvíce dynamizující faktor ekonomického růstu a který současně mění charakter ekonomického růstu (tím umožňuje, aby to nové zvítězilo) a který každému umožňuje, aby vynikla jeho osobností specifika (to, v čem je jeho osobní potenciál specifický, neopakovatelný) a tím byl prospěšný všem, resp. komukoli druhému.
Pokud skutečně chceme dospět někam dál, "vrátit se k naší lidské podstatě", "přejít od předhistorie lidstva k jeho skutečné historii", musíme se vydat cestou tohoto pojetí rovnosti. A položit si zásadní otázku:
Co tomu v dnešní době brání?
Můžeme přicházet s nejrůznějšími odpověďmi: kapitál, vykořisťování, obrovské a zvyšující se nerovnoměrné rozdělení majetku, globalizace. – Ale tyto odpovědi by měla být testovány jejich schopností a) objasnit mechanismy, jakými tomu brání, b) návrhem konkrétních realizovatelných opatření, která přinesou změnu.
Tady už nestačí oprašovat Marxe, je nutné jít dál. Například, dejme tomu, že by příčinou všech neduhů bylo skutečně vykořisťování v Marxově smyslu, tj. kapitalista si díky vlastnictví výrobních prostředků (směně práce, kterou kupuje, za pracovní sílu, kterou platí) přivlastňuje nadhodnotu. Ale jakou část této nadhodnoty musí investovat do rozvoje výroby, aby nezkrachoval, a jakou může použít pro svou osobní spotřebu a k čemu? Pokud by působil jen vliv konkurence, byl by na tom stejně jako dělník. Ani sobě by nemohl dát víc než dělníkovi. (Mj. leckterý živnostník, který zaměstnává někoho, koho nutně potřebuje, ale i střední podnikatel, tuto situaci zažil na vlastní kůži.)
Čím se tedy nerovnoměrné rozložení bohatství stává zdrojem devastace společnosti a lidí, kteří v ní žijí? Odpověď na tuto otázku vůbec není jednoduchá. Problém je v tom, že většina z těch, kteří se pocitově hlásí k levici, si ji ani neklade. Spokojí se s tím, že lezou v uzavření nádobě po dně, nebo nohama nahoru po skle, konstatují, že hynou, že svit levicového étosu vyhasíná, ale to je tak všechno, na co se zmohou. Přitom na rozdíl od těch much si pro ně neviditelný a jimi neproniknutelný poklop sami vytvořili zapouzdřením se v dogmatech.
Někdy stačí otázku vhodně přeformulovat a odpověď na ni je pak mnohem jednodušší, doslova se nabízí. Například otázku "Co brání tomu, aby v současných podmínkách mohl člověk plně rozvíjet a uplatňovat své schopností?" lze přeformulovat takto: "Co brání tomu, aby investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností, které jsou každému z nás dány do vínku, byly využívány podle míry jejich výnosnosti?"(A v obou případech s dodatkem: "Jakou roli v tom hraje nerovnoměrné rozdělení majetku?")
Pak objevíme fenomén investování do společenské pozice, resp. pozičního investování (přeměnu majetkové výhodu ve výsadu, na základě které ten, kdo ji má, omezuje možnost realizovat investiční příležitostí toho, kdo tuto výsadu nemá).
Odsud pak můžeme odvodit, a to ve velmi konkrétní podobě, to, jaký komplex reforem v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění (vzdělání, péče o zdraví, penzijního pojištění apod.) realizovat, abychom vyvedli společnost ze slepé uličky. Nebudu dál konkretizovat, protože každý si ze stránek naší univerzity může každý stáhnout sedm monografií, kde je vše podrobně vyloženo. Z hlediska kontextu tohoto dílu a toho, co obsahuje, jde zejména o tuto monografii:
VALENČÍK, Radim a kol. Bohatství a chudoba jako problém [online]. Praha: VŠFS,
2020. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-201-6
Poznámka na závěr:
Nemyslím, že by bylo tak náročné, pochopit, o co jde. Před několika málo dny jsem byl pozván jako jeden z řečníků na konferenci "THE INTERNATIONAL CONFERENCE "SOCIAL REFORMS OF MODERN KAZAKHSTAN AND THE EXPERIENCE OF EASTERN EUROPEAN COUNTRIES" (October 3-4, 2022, Prague, Czech Republic) pořádanou v hotelu Hilton kazašským velvyslanectvím. S následujícím referátem: "R. Valencik, Professor, Doctor of Economics, University of Finance and Administration of the Czech Republic Report topic: "New opportunities on the way to the implementation of socio-economic reforms in the Czech Republic, proposals for Kazakhstan". Dokonce se mně dostalo i cti krátce promluvit na prvním programu kazašské televize: https://www.youtube.com/watch?v=BNExP_lypkc Zvlášť mě potěšilo, že z krátkého sdělení vybrali to nejdůležitější.
Tak vezměme rozum do hrsti a otevřeme svoji mysl. Je nejvyšší čas. Příležitost, jak se dostat ze slepé uličky, zde je. V dalších pokračováních se už vrátím k textu textu článku Petra Kužela a Dominika Formana "Co dělat? Proměna levice a její taktika v současných společenských".
(Pokračování 4. dílem)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Většinu letní dovolené jsem trávil z rodinných důvodů v Košicích. Přece jen se nám však s manželkou podařilo krátce si zaletět k moři na Menorku. A tam máme možnost těžit ve zkracujících se podzimních dnech ze vzpomínek na léto ve středomoří.
Menorku lze poměrně rychle prochodit celou. Je přívětivá, i když pivo v některých obyčejných barech na plážích stálo až k pěti euro. Pláže, skály kolem nich, městečka i piniové háje stály za to.
Pohled na rybářské staré městečko Binibequer od přístavu.
Pohled na přístav od městečka.
Toto již je z druhého společného výletu. Maják na mysu Far.
Náš cíl - město Fornels (vidíme jeho plážovou část, hlavní historická je na druhé straně poloostrova).
