Vize, jakou potřebujeme/

Od svého dlouholetého přítele, Ludvíka Smýkala, jsem jako podnět k pěstování vize dostal jím zpracovaný návrh Základů duchovních a mravních hodnot v České republice. Obsahuje řadu podnětů. Uveřejňuji po částech a připojuji svůj komentář. Za připomenutí stojí, že L. Smýkal, poskytl jeden z prvních podkladů pro pěstování vize (vyšel hned ve 2. díle seriálu), viz:

https://radimvalencik.pise.cz/9993-vize-jakou-potrebujeme-2.html

Od té doby L. Smýkal udělal velký pokrok při konkretizaci pohledu na tradiční hodnoty a jejich význam. Už tehdy jsem však upozornil na to, že pokud se máme o něco opřít, tak to musí být podstatně komplexnější pohled na realitu než vyjmenování tradičních hodnot, popis současné situace a návrh opatření na změnu.

Po uveřejnění Smýkalova pohledu ve třech dílech se pokusím formulovat několik doporučení k tomu, aby byl na základě tradičních hodnot i identifikovaná hodnot, jejichž význam v současné době roste, výsledek bádání a uvažování v této oblasti blíže životaschopné, sdílení, perspektivní, realistické a přitažlivé vize.

Text L. Smýkala odlišuji barvou.

Základy duchovních a mravních hodnot v České republice (návrh) – část 1.

Ludvík Smýkal

 "Jedinou cestou z krize je návrat k opravdové morálce a demokracii." (T.G. Masaryk)

I. Obecná ustanovení

1. Český stát a společnost se nachází v neustále se prohlubujícím civilizačním úpadku, kterému je třeba neprodleně zabránit a přijmout nezbytná opatření k jeho zastavení a změně k lepšímu. Jedním z těchto opatření je i návrh dokumentu "Základy duchovních a mravních hodnot v České republice" (dále jen Základy hodnot). Jeho cílem je stanovení mantinelů duchovních a mravních hodnot pro činnost politiků a politických stran a hnutí, stávajících i nově vznikajících, které se zaštitují českými národními zájmy, k vytváření jejich programů; k přípravě změny Ústavy, zákonů a dalších právních předpisů ČR v souladu s těmito Základy hodnot; pro činnost médií působících na území České republiky; pro činnost státních orgánů a organizací, pro všechny občany žijící a působící ČR.

2. Základy hodnot se musí stát strategickým plánovacím dokumentem v oblasti zajišťování národní bezpečnosti ČR, který definuje systém cílů, záměrů a nástrojů pro realizaci připravované strategické národní priority "Ochrana tradičních duchovních a mravních hodnot, kultury a historie paměti ČR" (dále jen tradiční hodnoty).

2. Právní rámec Základů hodnot musí tvořit Ústava ČR, zákony a další právní předpisy ČR, obecně uznávané zásady a normy mezinárodního práva a mezinárodní smlouvy ČR.

Není-li v současnosti tomu tak, je neprodleně nutné sjednat nápravu.

3. Tradiční hodnoty jsou morální vodítka, která utvářejí světonázor občanů České republiky (dále jen ČR), přenášená z generace na generaci, tvořící základ občanské identity a jednotného kulturního prostoru země, posilující občanskou jednotu, které našly svůj jedinečný, originální projevem v duchovním, historickém a kulturním vývoji mnohonárodnostního lidu ČR.

4. Mezi tradiční hodnoty patří právo na život, důstojnost, lidská práva a svobody, vlastenectví, občanství, službu vlasti a zodpovědnost za její osud, vysoké mravní ideály, silná rodina, tvůrčí práce, přednost duchovního před materiálem, humanismus, milosrdenství, spravedlnost, kolektivismus, vzájemná pomoc a vzájemný respekt, historická paměť a kontinuita generací, jednota národů ČR.

5. Křesťanství, judaismus a další náboženství, která jsou nedílnou součástí historického a duchovního dědictví, mají významný vliv na utváření tradičních hodnot společných věřícím i nevěřícím. Ortodoxie hraje zvláštní roli při formování a posilování tradičních hodnot.

6. Česká republika považuje tradiční hodnoty za základ společnosti, který umožňuje chránit a posilovat suverenitu ČR, zajišťovat jednotu naší mnohonárodnostní a multikonfesní země, chránit lid ČR a rozvíjet lidský potenciál.

7. Porozumění společenským, kulturním, technologickým procesům a jevům založeným na tradičních hodnotách a nashromážděných kulturních a historických zkušenostech umožňuje lidu ČR rychle a efektivně reagovat na nové výzvy a hrozby při zachování občanské identity.

8. Státní politika ČR pro zachování a posílení tradičních duchovních a mravních hodnot v ČR (dále jen státní politika pro zachování a posílení tradičních hodnot) je souborem koordinovaných opatření prováděných ústavními orgány ČR a dalšími veřejnými orgány za účasti institucí občanské společnosti s cílem čelit sociokulturním hrozbám pro národní bezpečnost ČR z hlediska ochrany tradičních hodnot.

9. Státní politika zachování a posilování tradičních hodnot se uskutečňuje v oblasti vzdělávání a výchovy, práce s mládeží, kultury, vědy, mezietnických a mezináboženských vztahů, hromadných sdělovacích prostředků a masové komunikace, mezinárodní spolupráce. Na realizaci takové státní politiky se podílejí výkonné orgány odpovědné za obranu, státní bezpečnost, vnitřní záležitosti, veřejnou bezpečnost a další veřejné orgány v rámci jejich pravomocí.

K tomu ode mne:

Ad "Není-li v současnosti tomu tak, je neprodleně nutné sjednat nápravu."- Tady je nutné být velmi konkrétní, jinak je to "marné volání" a "dalekáť cesta". Kdo a na základě čeho posoudí a rozhodne, co je a co není v souladu s tradičními hodnotami? Co mu ke sjednání nápravy dá kompetence a sílu k vynutitelnosti?

Náboženství a kultura OK. Ale proč tam také není dán vědám srovnatelný význam pro naši zemi? Jako nástroji poznávání pravdy i o společenské realitě. Založení Karlovy univerzity v roce 1348, Husův boj za pravdu, Komenský a jeho dodnes podnětný Labyrint světa, Havlíček, celé národní obrození, Bolzanovo Vědosloví, Richtův tým a jeho Civilizace na rozcestí atd. to nejsou "tradiční české hodnoty"?

A hned na začátku je nutné klást si otázku: Opravdu jsou všechny hodnoty, které by měly být základem našeho řádu, tradiční, a všechny tradiční hodnoty perspektivní? Konkrétně:

- Nepřežily se některé tradiční hodnoty?

- Nevyvstal význam některých nových hodnot?

- Např. je "nedotknutelnost vlastnictví" tradiční hodnotou? Nedotknutelnost vlastnictví čehokoli?

- Jak interpretovat z hlediska tradičních hodnot pojmy jako rovnost či svoboda?

To vše dávám jen jako podnět k další aktivitě, na které bychom se určitým způsobem měli podílet v rámci nového národního obrození všichni. V tom je naše perspektiva i síla.

(Pokračování prezentací a rozborem podnětu L. Smýkala)

K tomu ode mne:

Všechna navržená opatření předpokládají, že z nebes spadne vláda, která bude chtít příslušné změny realizovat. To je nepochopení doby. Taková vláda sama od sebe nepřijde. A kdyby přišla, byla by snadno likvidována silami ve stávající institucionální struktuře (média, rozklad akademické půdy, podřízení zpravodajských služeb a klíčových finančních institucí cizí moci...). Proto je třeba jít dál a řešit současnou problematiku komplexněji.

V materiálu zcela chybí koncepce komplexních reforem, které by posunuly ekonomiku o "level" výš, a to v přímé návaznosti na tu historickou změnu, o kterou jde.

Tomu se budu věnovat v dalším dílu seriálu, ve kterém uvedu některá doporučení, jak pokračovat při zpracování tématu, kterým se L. Smýkal zabývá.

(Pokračování formulováním doporučení k textu L. Smýkala)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Prošel jsem se v okolí Kněží hory (488 metrů nad mořem), druhého nejvyššího vrcholu v Požáreckém polesí. Takový okruh kolem obce Skalsko. Ačkoli do této oblasti Posázaví chodím poměrně často, a to už od konce 70. let, zde jen byl poprvé a mohu doporučit. Netušil jsem, kolik půvabu se zde skrývá.

Začátek cesty na konci obce Skalsko. Vítá nás Zeus proměněný v býka. Vyhlíží svoji Evropu.

 

Nádherné žulové balvany pokryté mechem. Jsou zde roztoušeny po celé oblasti.

 

Tento balvan tak trochu připomínal vorvaně.

 

V těsné blízkosti vrcholu Kněží hory.