Vize, jakou potřebujeme/423
25. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, který pořádala v listopadu 2022 Vysoká škola finanční a správní, byl zaměřen přímo na problematiku Metodologická role vize při iniciování, orientování a praktickém uplatnění výsledků společenskovědního výzkumu. Na konferenci byla přednesena řada zajímavých příspěvků. Ukázky z nich postupně v rámci seriálu k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize uveřejním. Jeden z nejzajímavějších je od Jiřího Miholy, který přispěl již více podnětnými materiály k pěstování vize. Tento s využitím matematicko-statistických metod analyzuje a prognózuje globální kontext současného dění. Dospívá k některým překvapivým závěrům. Uveřejním ho v obvyklých "denních dávkách. Od svého textu odlišuji barvou:
Jiří Mihola
(Pokračování)
Vývoj počtu obyvatel je kromě tabulky 1 zachycen mimo jiné též na obrázku 1. Početobyvatel USA je ve výchozím roce 1992 třetinový než v Indii a čtvrtinový než v Číně. Růst počtu obyvatel USA je přesvědčivě lineární, jeho růst o dalších 50 mil. obyvatel tak vychází cca na příštích 50 let. Pro Čínu a Indii se jeví jako nejvhodnější polynom II. stupně. Podstatný rozdíl je v tom, že se křivka Číny blíží své kulminaci, zatímco pro Indii stále významně roste. Je to zřejmí důsledek toho, že Čína již delší dobu usiluje o určitou regulaci vývoje počtu obyvatel, zatímco v Indii se nic takového, vzhledem k tradičním postojům k regulaci reprodukce a porodnosti, neděje a uvažovaném horizontu dít nebude.
Vývoj produktivity živé práce HDP/L, který je zobrazen v tabulce 1a naobrázku 4, přesvědčivě ukazuje výrazně vyšší úroveň technické vyspělosti USA, která má ve výchozím roce 1992 HDP/L cca 15 krát větší než Čína i Indie. Přes mírná zvlnění vývoje HDP/L zle přesvědčivě vyjádřit vývoj tohoto ukazatele lineární regresní funkcí. Vývoj produktivity živé práce HDP/L jakČíny, tak Indie je akcelerující. Stále rychleji rostoucí produktivitu Číny nejlépe vystihuje polynom třetího stupně, zatímco vývoj v Indii lze nejlépe vystihnout dokonce jako exponenciální. To ovšem znamená, že se bude HDP/L, při zachování těchto trendů v Číně a v Indii, zákonitě přibližovat k HDP/L v USA.
Obrázek 1: Prognóza HDP v paritě kupní síly třech největších ekonomik světa
Z estetických důvodů uveřejněno na konci stránky.
Zdroj: vlastní provedení
V roce 2020 byla u prognostických propočtů zohledněna opatření související s epidemií Covid 19. Databáze MMF, z které byly čerpány všechny výchozí empirické údaje, uvádí pro rok 2020 následující tempa růstu: USA -4,27 %; Čína 1,85 % a Indie -10,29 %. Nejhlubší ekonomická recese nastala v roce 2020 v Indii. USA zaznamenaly recesy též, pouze v Číně došlo k pouhému zpomalení[1] tempa růstu HDP. Je to podobná situace jako při poslední celosvětové hypoteční krizi v roce 2009, která potvrdila, že zejména Čína, ale i Indie jsou přes svou rostoucí absolutní otevřenost stále ještě relativně uzavřené ekonomiky. Pokud v Číně dochází k restriktivním opatřením, prakticky se netýkají základních průmyslových odvětví. Z tabulky 1 plyne, že dochází ke změnám pořadí i v prognózovaném roce 2030: USA zde klesá na 3. místo, dostává se před něj ještě Indie. Postupné změny pořadí na prvních třech místech jsou dobře patrné z obrázku 1, kde jsou zakresleny hodnoty HDP tří největších ekonomik za všechna tři sledovaná období.
Tabulka 1 ukazuje s pomocí průměrných meziročních temp růstu dynamiku vývoje za obě období, tj. retrospektivu 2020/1992, prognózu 2030/2020 i za celé analyzované období 2030/1992.
V retrospektivě rostlo HDP nejrychleji v Číně, druhé největší tempo růstu pak bylo v Indii. V perspektivě je nejrychlejší růst HDP opět v Indii. V tabulce 1 lze sledovat ještě průměrná meziroční tempa růstu produktivity živé práce HDP/L a počtu obyvatel L. Počet obyvatel roste nejrychleji v Indii, kde bylo spočteno meziroční průměrné tempo růstu za celé sledované období 2030/1992 ve výši 1,4 %. V USA je obdobně jako v Číně prognostikováno tempo růstu asi poloviční, v USA 0,8 % a v Číně 0,6 %. Nejrychlejší růst počtu obyvatel Indie je důsledek toho, že v této zemi se na rozdíl od Číny prakticky neuvažuje o regulaci porodnosti. Oblast sexu je zde tradičně chápána neboť je to pro ně "posvátná dimenze", do které si nikdo netroufne anebo nechce zasahovat, protože pro Indy je to tabu.
Obrázek 2: Prolongace vývoje HDP USA, Číny a Indie
Z estetických důvodů uveřejněno na konci stránky.
Zdroj: vlastní provedení
Základní informaci o kvalitě růstu dává intenzita[2](i), která udává, jaký podíl mají na dosaženém vývoji intenzivní faktory, a tudíž do jaké míry je vývoj intenzivní nebo naopak extenzivní. Přesto, že takto pojatá intenzita vychází na vstupech jen z faktoru práce, má velmi dobrou vypovídací schopnost. Intenzita je podle pořadí dle HDP v roce 2020 uvedena v posledním sloupci tabulky 1. Ve všech třech sledovaných zemích za celé období 1992 až 2030 jsou všechny zde uvedené země převážně intenzivní. Obdivuhodných 92,6 % dosáhla Čína. Následuje Indie 81,7 %. Nejnižší intenzita 64,6 % byla vykázána pro USA. To dobře ilustruje kvalitativní vzedmutí technologického i vědeckého potenciálu Číny, který se projevuje též ve zvládnutí některých špičkových technologií. Příkladem jsou třeba úspěchy v jejich kosmickém programu, ale i jinde. Vysoká intenzita vývoje ekonomiky Indie je dána jak vlastním potenciálem, tak procesem konvergence ke světovému vývoji. Na intenzitu USA je potřeba pohlížet tak, že jejich technologie je sice stále na dobré úrovni, kterou si ale již "jen" udržují, což se zákonitě projeví nižší intenzitou. Dalším důvodem je skutečnost, že USA stále ještě patří mezi lídry rozvoje některých unikátních technologií, což rovněž přispívá k vykazování nižších temp růstu než u "napodobitelů". Současně je ale potřeba poznamenat, že USA vykazuje již od 70 let některé alarmující trendy např. v dalším růstu již tak astronomické zadluženosti[3], která je umožňována každoročním zvyšováním dluhového stropu.
(Pokračování pozítří)
[1] Předpokládáme v zásadě podobné rozložení dopadů jako při hypoteční krizi v letech 2008 a 2009, byť s jinou intenzitou.
[2] Intenzita je vypočtena podle vztahu (38) případně (48), kde výstupy tvoří index HDP, tj. I(HDP); vstupy jsou indexem faktoru práce L, tj. I(L) a index efektivnosti je index produktivity práce, tj. I(HDP/L) viz analogické vztahy (73) a (74) pro souhrnný input faktor TIF a souhrnnou produktivitu faktorů TFP
v monografii (Mihola a kol., 2017, s. 55).
[3] Zajímavé video na toto téma je např. na https://www.youtube.com/watch?v=yPfaT2vLu8k autor Peter D. Schiffer.
A k tomu trochu inspirující přírody:
Malá procházka v centru Prahy kolem Vltavy.
Jedna z nejhezčích kombinací temné oblohy (za chvíli z ní spadne trocha sněhu) a slunce. Pohled ze železníčního most v Podskalí.
Jeden ze secesních domů na Smíchově.
Tady kotví zvon Zikmund.
Pohled přes Vltavu a trocha povídání o zvonu Zikmund.
Obrázek 1: Prognóza HDP v paritě kupní síly třech největších ekonomik světa
Obrázek 2: Prolongace vývoje HDP USA, Číny a Indie