Vize, jakou potřebujeme/429

25. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, který pořádala v listopadu 2022 Vysoká škola finanční a správní, byl zaměřen přímo na problematiku Metodologická role vize při iniciování, orientování a praktickém uplatnění výsledků společenskovědního výzkumu. Na konferenci byla přednesena řada zajímavých příspěvků. Ukázky z nich postupně v rámci seriálu k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize uveřejním. Jeden z nejzajímavějších je od Jiřího Miholy, který přispěl již více podnětnými materiály k pěstování vize. Tento s využitím matematicko-statistických metod analyzuje a prognózuje globální kontext současného dění. Dospívá k některým překvapivým závěrům. Uveřejním ho v obvyklých "denních dávkách. Od svého textu odlišuji barvou:

Prognostické úvahy – část 5.

Jiří Mihola

2 Prognóza vývoje deseti největších ekonomik světa

(Pokračování)

Analytické a prognostické výsledky jsou v této analýze charakterizovány změnou pořadí národních ekonomik podle vybraných doposud v této analýze používaných ukazatelů. Změny pořadí jsou uvedeny souhrnně v tabulce 3.

Tabulka 3: Pořadí deseti nejsilnějších ekonomik světa podle klíčových ukazatelů

Z estetických důvodů je tabulka umístěna na konci stránky

 Zdroj: vlastní provedení dle tabulky 3

První 3 řádky tabulky byly již komentovány v kapitole 1. Změny pořadí jednotlivých národnostních ekonomik mají dobrou vypovídací schopnost a jsou názorné, proto budou dále komentovány jen některé nejzajímavější poznatky a souvislosti.

Za první 3 již dříve podrobně analyzované národní ekonomiky USA, Čína a Indie se v prognózovaném roce 2030 zařadila Indonésie, která byla v roce 1992 ještě na 11 místě. Páté je v prognózovaném roce 2030 Japonsko, pro které to ale znamená významnou ztrátu pozice, neboť bylo v roce 1992 ještě na 2. místě a v roce 2020 je na 4. místě. Japonsko se muselo věnovat odstraňování několika přírodních katastrof a také ztratilo některé své významné vývozní pozice. U Japonska je zřejmá i ztráta pozice z hlediska tempa růstu HDP. Jestliže v roce 1992 bylo na 2. místě, tak v roce 2020 a prognózovaném roce 2030 je na 13. a 10. místě. Japonsko je na 10. místě i v tempu růstu obyvatel a tempu růstu produktivity živé práce HDP/L. O tom, že neztratilo svůj vnitřní potenciál, ale svědčí, že je na 2. místě v intenzitě. Uvedené skutečnosti jsou ovlivněny tím, že Japonsko mělo ve výchozím roce 1992 vysoké HDP, druhé největší na světě. Dá se říci, že Japonsko s předpokládanou stagnací počtu obyvatel žije z minulosti, avšak kvalitu vývoje si udržuje. 

Následuje 6. Rusko, které si drží tuto pozici i v roce 2020. Rusko by mohlo zaregistrovat větší posun na vyšší pozice, avšak musí řešit následky četných sankcí, které ho nutí do významné restrukturalizace ekonomiky, neboť se nemůže spoléhat jen na vývoz surovin. O tom, že Rusko restrukturalizuje a zkvalitňuje svou trajektorii vývoje, svědčí 1. místo i v intenzitě (vstup je opět pouze L), která je 97 %. Přes 90 % má ještě Německo Japonsko a Čína.  

Za Rusko se zařadilo Německo, které je 7., a ztrácí pozice podobně jako Japonsko, neboť v roce 1992 bylo ještě 3., v roce 2020 šlo o dvě místa níže na pozici 5. a do roku 2030 nejspíš ztratí další dvě pozice na místo 7. To je závažné. Je to způsobeno především řešením silné imigrantské vlny, výraznými ekonomickými restrikcemi i ztrátou konkurenceschopnosti v rámci Evropy i ztráty konkurenceschopnosti Evropy jako celku. Brazílie, Anglie a Francie si drží stabilně pozice na konci desítky. U Brazílie stojí za zmínku její tempo růstu počtu obyvatel v celém sledovaném období 2030/1992, které je 3. největší a představuje průměrný meziroční růst 1 %.

Obrázek 5: Vývoj HDP 4. až 10. země světa (1992; 2020; 2030)

Z estetických důvodů je tabulka umístěna na konci stránky

Zdroj: vlastní provedení dle tabulky 3

Obrázek 5 navazuje na obrázek 1, ilustruje totiž dosaženou výši HDP těch zemí první desítky, které nebyly na obrázku 1. Země jsou seřazeny podle prostředních sloupců, tj. podle roku 2020. Z obrázku je velmi dobře vidět, že 1. a 3. sloupce jdou proti sobě a tak dobře dokumentují změnu pořadí těchto zemí. Z obrázku je zřejmá dominance dynamiky asijských zemí Indonésie, Ruska i Japonska.

Za pozornost stojí změny pořadí národních ekonomik podle jednofaktorových intenzit (i) za celé období 2030/1992. Tyto intenzity jsou pro všech 10 národních ekonomik zobrazeny na obrázku 6. Intenzity jsou představovány dolní světlejší částí sloupců, zatímco extenzity jsou doplňkem do 100 %.

Intenzity jsou všude nad 50 %, tj. jde vždy o převážně intenzivní vývoj. Na 1. místě je transformující se Rusko posilující zpracovatelský průmysl s intenzitou 97 %, což je téměř čistě intenzivní vývoj. Rusko těží také z kvalitní vědeckovýzkumné základny. Následuje Japonsko, Čína a Německo, které mají intenzitu rovněž vyšší než 90 %. Šestá Indie má 82 %. Poslední z analyzovaných deseti zemí je Brazílie, která má intenzitu 56 %.

Obrázek 6: Intenzita a extenzita deseti největších ekonomik světa 2030/1992

Z estetických důvodů je tabulka umístěna na konci stránky

Zdroj: vlastní provedení dle tabulky 2

Opět se ukazuje, že intenzita vývoje je citlivý dynamický parametr, který přesvědčivě vypovídá o kvalitě vývoje národních ekonomik.

(Toto již je závěr prognózy, pokračování dalším tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Druhý víkendový den jsem se rozhodl pro menší inovaci. Dojel jsem do Velké Chuchle, ale nešel do Chuchelského háje. Vystoupal jsem vilovou čtvrtí a malým lesíkem na náhorní plošinu mezi Velkou Chuchlí, Slivencem a Lochkovem. Ještě nikdy jsem zde nebyl. Je odsud vidět hodně daleko všemi směry. Potkal jsem několik lidí, kteří sem chodí na procházku či zaběhat si. Člověk zde má takový příjemný pocit naprosté uvolněnosti. 

Pohled přes údolí na Chuchelský háj.

 

Pohled z místa o kousek výš do údolí Velké Chuchle a přes Vltavu ma Modřany a Libuš.

 

Lesík, kterým jsem prošel.

 

A už jsem nahoře. Vidět jsou nejen Modřany a Libuš, ale vlevo v dálce za nimi kopce v Posázaví od Říčan ke Klokočné (kde skvěle vaří Sapík) a až k Ondřejovu.

Tabulka 3: Pořadí deseti nejsilnějších ekonomik světa podle klíčových ukazatelů
 

Obrázek 5: Vývoj HDP 4. až 10. země světa (1992; 2020; 2030)

 

 Obrázek 6: Intenzita a extenzita deseti největších ekonomik světa 2030/1992