Vize, jakou potřebujeme/477

Několik následujících dílů se bude sestávat ze dvou částí. První (odlišená barevně) je teoretický výklad, který bude některým méně srozumitelný. Těm, kteří nejsou v dané oblasti dostatečně "kovaní", doporučuji jen projít. Na to pak navazuje populární výklad a běžně srozumitelné dodatky. Tato část by měla být srozumitelná. A je také důležitá, pokud chceme pochopit, o co dnes jde. Postupuji touto formou ze dvou důvodů:

1. Ověřil jsem si, že když se snažím něco populárně vyložit, vede to k upřesnění teorie a inspiracím pro její další rozvíjení.

2. Prizma vidění reality prostřednictvím teoretických nástrojů (i jejich srozumitelného výkladu) je mimořádně významné; bez toho nelze pochopit, o co dnes jde.

Nedávno se mně podařilo učinit důležitý krok vpřed, tak jsem zvědav, zda to jsem schopen srozumitelně vyložit. Mj. připravuji k tomu i veřejně přístupné odborné setkání.

Zde je teoretická část psaná co nejstručněji:

Teoretická podstata pozičního investování ("algebra" investičních příležitostí) – část 1.

Pokud jsou hráči racionální, měly platit elementární předpoklady:

- Individuální racionalita

- Kolektivní racionalita

- Dosažitelnost

V této logice by měly být investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, kdo je vlastníkem investičních prostředků a kdo je vlastníkem investičních příležitostí.

Důkaz lze snadno provést sporem. Předpokládejme, že existuje nějaká nerealizovaná investiční příležitost, která má vyšší výnos než některá z investičních příležitostí, které byly realizovány. Převedení investičních prostředků na ni (z té, která má nižší výnos a nebyla realizována) vytvoří přebytek oproti předcházejícím stavu, který si hráči mohou rozdělit mezi sebe (např. ve smyslu řešení Nashova vyjednávacího problému), a oba si tak zvýší svůj příjem.

V realitě lze identifikovat značné odlišnosti od modelu. Co je jejich příčinou? Jako první nás napadne, že by to mohla být nedokonalá informovanost hráčů. Výnos z investičních příležitostí se obtížně odhaduje. Zejména v případě investic do lidského kapitálu a s dlouhodobým horizontem výnosnosti je to velmi obtížné. Proti této úvaze lze namítnout, že bychom měli v realitě pozorovat alespoň určité tendenci umožňující zvyšovat informovanost jak vlastníků investičních příležitostí, tak vlastníků investičních prostředků, o jejichž spojení jde, případně zprostředkovatelů příslušných transakcí. Pokud se finanční trhy v dané oblasti nevyvíjejí tímto směrem, je nutné uvažovat i o další příčině. Zejména pokud se zpravidla jedná o investiční příležitosti spjaté s investicemi do lidského kapitálu, do nabývání, uchování a využití lidského kapitálu, tj. investice určitým způsobem spojené s rovností příležitostí k vertikální mobilitě ve společnosti.

Hlavní příčina může mít i podobu tzv. skrytého předpokladu, tj. toho, co na první pohled není vidět, co si neuvědomujeme.

K tomu popularizace:

Dejme tomu, že máme dvě osoby: První má peníze a druhá schopnost je výrazně lépe využít. Pokud by se našel způsob, jak spojit příslušné investiční prostředky prvního (peníze, která má) s investičními příležitostmi druhého (například s tím, aby něco vystudoval, nebo se mohl vyléčit a následně se dobře výdělečně uplatnit) a jak se o výsledek podělit, aby si oba zvýšili příjem, určitě by pro oba bylo výhodné tuto možnost využít. Existuje řada překážek, které tomu brání:

- Nelze přesně odhadnout, jaký bude efekt.

- Nelze mít vždy stoprocentní záruku, že ten, komu budou prostředky poskytnuty, je bude schopen či ochoten vrátit.

Atd.

Ale také existuje spousta cest, jak tyto a podobné překážky překonat.

Pokud nevidíme dostatečně zřetelnou tendenci k vytvoření podmínek, za kterých stále více transakcí tohoto typu se stává reálnými, musí to mít nějakou podstatnou příčinu, kterou lze odhalit, pojmenovat, analyzovat a najít cestu odstranění bariér. Právě tomu je věnován následující text.

Aby měl čtenář ještě konkrétnější představu, uvádím následující: Jakmile najdeme příčinu, jakmile "uhodíme hřebíček na hlavičku, najdeme způsob, jak odlišit reformy od antireforem, resp. skutečných reforem, posouvajících vývoj příslušného sociálně ekonomického systému na vyšší "level" efektivnosti a sociální soudržnosti, a – jak to pojmenoval jeden významný ekonom – "lidožroutských" antireforem působících proti efektivnosti i lidskosti.

Dnes polaritu reforem a antireforem můžeme v naší zemi sledovat v přímém přenosu na příkladu "úprav" penzijního systému, které navrhuje současná vláda, a alternativy, kterou v poměrně komplexní podobě předložil člen NERVu Daniel Prokop či donedávna poradce ČMKOS a předsedy senátu Milana Štěcha Jaroslav Šulc, viz např. závěr tohoto článku:

https://radimvalencik.pise.cz/10846-daniel-prokop-jak-na-duchodovou-reformu-3.html

Tak kde je ten "zakopaný pes", resp. zádrhel?

(Pokračování dalším dílem)

 

A k tomu trochu inspirující přírody:

 

Každý rok si v době, kdy rozkvétají první kytičky, udělám výlet ze Srbska kolem Kubrychtovy boudy přes Bubovické vodopády pod Doutnáč, odsud přes les po neoznačené cestě na Chlum (348 metrů nad mořem). Podívám se z nedalekého výhledu na Berounku a vrátím se do Srbska, kde lze na několika místech dobře pojíst. Dávám přednost hospůdce U kapličky. Letos jsem se sem mohl vydat poměrně brzy.

 

Slavná, krásně zrekonstruovaná Kubrychtova bouda.

 

Ohnivec šarlatový. Našel jsem jich několik přímo na skalách kolem Bubovických vodopádů. Jsou vidět z cesty.

 

Bubovické vodopády. Jsou vyschlé, ale ani ne tak proto, že je málo vody, ale proto, že si voda našla cestu pod nimi.

Trochu vody v nich na některých místech ještě je.