Vize, jakou potřebujeme/478

Několik následujících dílů se bude sestávat ze dvou částí. První (odlišená barevně) je teoretický výklad, který bude některým méně srozumitelný. Těm, kteří nejsou v dané oblasti dostatečně "kovaní", doporučuji jen projít. Na to pak navazuje populární výklad a běžně srozumitelné dodatky. Tato část by měla být srozumitelná. A je také důležitá, pokud chceme pochopit, o co dnes jde. Postupuji touto formou ze dvou důvodů:

1. Ověřil jsem si, že když se snažím něco populárně vyložit, vede to k upřesnění teorie a inspiracím pro její další rozvíjení.

2. Prizma vidění reality prostřednictvím teoretických nástrojů (i jejich srozumitelného výkladu) je mimořádně významné; bez toho nelze pochopit, o co dnes jde.

Nedávno se mně podařilo učinit důležitý krok vpřed, tak jsem zvědav, zda to jsem schopen srozumitelně vyložit. Mj. připravuji k tomu i veřejně přístupné odborné setkání.

Úvod ke druhému pokračování:

Tato část je klíčová, takže ji nejen doprovodím komentářem, ale i uvedu. Identifikuje skrytý předpoklad, který odpovídá na otázku, proč ze zásadních (systémových) důvodů nejsou investiční příležitosti (zejména ty, které jsou spojeny s rozvojem uchováním a uplatňováním schopností člověka) využívány podle míry jejich výnosnosti, proč se finanční trhy nevyvíjej, resp. proč se nezdokonalují tak, aby k využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti mohlo docházet v co největší míře.

To, že existuje něco jako fenomén pozičního investování, že se projevuje tím, že lze přeměnit majetkovou výhodu ve výsadu, která omezuje možnost jednoho subjektu využívat jeho investiční příležitosti a tím zvyšuje výnosnost investičních příležitostí druhého subjektu, jsem publikoval v časopisu Politická ekonomie již v roce 2004, později pak rozpracoval model tohoto efektu, ukázal jeho souvislost s Nashovým (S, d) vyjednávacím problémem a doplnil tento model o funkci neutrality pozičního investování. Ale stále chyběl důležitý článek. Identifikování skrytého předpokladu, který by odpověděl na otázku, proč už v samotném vztahu mezi nabídkou a poptávkou investičních prostředků a investičních příležitostí je "zakopán pes", resp. co umožňuje zvyšování výnosnosti z investičních příležitostí jednoho subjektu na úkor potlačování investičních příležitostí druhého subjektu při celkovém snižování efektivnosti příslušného sociálně ekonomického systému. Řešení jsem našel před několika málo týdny a pak bylo nutné doladit formální prostředky vyjádření této problematiky. Nyní můžeme přistoupit k pokračování teoretické části.

Zde je teoretická část psaná co nejstručněji:

Teoretická podstata pozičního investování ("algebra" investičních příležitostí) – část 2.

Takovým skrytým předpokladem může být například to, že realizace investičních příležitostí jednotlivými hráči nemusí být na sobě nezávislé, pokud jde o výnosy z nich. V některých případech může souběžná realizace investičních příležitostí přinášet pozitivní synergické efekty ve prospěch obou hráčů. Lze ovšem uvažovat i investice, při kterých jeden z hráčů využívá to, že disponuje investičními prostředky, kterými může omezit možnost toho, aby druhý hráč realizoval své vlastní investičních příležitosti, čímž se zvýší výnos z investičních příležitostí prvního hráče, a to za současného poklesu efektivnosti celého systému. Tento fenomén nazýváme pozičním investováním: Jeden hráč neposkytne druhému hráči pro realizaci jeho výnosnějších investičních příležitostí, případně investuje do své pozice, a to tak, aby omezil možnost využití investičních příležitostí druhého hráče v očekávání vyššího výnosu z jeho vlastních investičních příležitostí.

Pokud k takové situaci dochází, neměl by být zásadní problém odlišit protikladné tendence ve vývoji příslušného sociálně ekonomického systému. Jinými slovy – základní model popisu vztahu investičních prostředků a investičních příležitostí by měl být rozšířen tak, aby umožnil odlišit protichůdné tendence v realitě:

- Využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti a tím i vyvolávání pozitivních synergických efektů.

- Omezování investičních příležitostí druhého hráče jak pasivně (neposkytnutím investičních prostředků pro realizaci výnosnějších investičních příležitostí, kterými disponuje), tak aktivně (investováním do znemožnění využít výnosnější investiční příležitosti druhým hráčem).

To, proč se tendence k využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti neprosazují dostatečně zřetelně a dynamicky nelze vysvětlit, pokud bychom se spokojili se skrytým předpokladem, že všechny investiční příležitosti jsou na sobě navzájem nezávislé. To znamená, že:

1. Musíme předpokládat existenci určitých relací mezi nimi.

2. Tyto relace vhodným způsobem popsat.

3. Dát těmto relacím vhodnou interpretaci.

4. Analyzovat tyto relace.

5. Odvodit z analýzy relací netriviální závěry.

Omezíme se zkoumáním relací binárních.

K tomu popularizace:

Právě v důsledku přetrvávání skrytého předpokladu, že realizace investičních příležitostí jsou na sobě navzájem nezávislé, resp. neuvědomování si toho, že je potřeba zaměřit pozornost na vztahy mezi souběžnou realizací investičních příležitostí z hlediska jejich výnosů, mělo za následek to, že tento důležitý moment pozičního investování nebyl podroben teoretické analýze. Vypadá to jako maličkost, ale ve skutečnosti to má zásadní význam.

Tady je důležité pochopit, proč je velký rozdíl mezi intuitivní představou, která říká, že souběžná realizace nějakých dvou investičních příležitostí, z nichž každá patří jinému subjektu, může či nemusí mít nějaké efekty z hlediska jejich výnosů, a tím, že na tento vztah zaměříme pozornost.

(Pokračování dalším dílem)

 

 

A k tomu trochu inspirující přírody:

 

Každý rok si v době, kdy rozkvétají první kytičky, udělám výlet ze Srbska kolem Kubrychtovy boudy přes Bubovické vodopády pod Doutnáč, odsud přes les po neoznačené cestě na Chlum (348 metrů nad mořem). Podívám se z nedalekého výhledu na Berounku a vrátím se do Srbska, kde lze na několika místech dobře pojíst. Dávám přednost hospůdce U kapličky. Letos jsem se sem mohl vydat poměrně brzy.

Nejstrmější část Bubovických vodopádů.

 

Pohled na Chlum z kraje lesa.

 

Vrchol Chlumu a lom pod ním.

 

Pohled do lomu pod Chlumem.