Ze soboty na neděli mně vyšel "půlnoční rozhovor" pro parlamentní listy, viz:
Jako obvykle velké množství přečtení, bohatá diskuse a mnohonásobně vzrostl počet přečtení mého blogu. Mj. i proto, že za "normálních podmínek" jsou upozornění na články, které na něm uveřejňuji na Facebooku, různými praktikami upozaďována.
Tentokrát jsem měl z uveřejnění rozhovoru zvlášť velkou radost, protože jsem mohl v závěru sdělit velmi důležitou myšlenku. Bylo to v odpovědi na následující otázku: "Říkáte, že musí existovat "ideová převaha" a že alternativa existuje. Chápu, že takto v několika větách podstatu nemůžeme sdělit. Přesto, můžete prosím říct našim čtenářům, jakou alternativu máte na mysli?"
Odpověď jsem rozdělil na dvě části, abych té druhé nechal vyniknout. Zde je ta první:
Nejdříve odpovím obecně a pro někoho možná nezáživně, pak dám odpověď z většího nadhledu. Pokud máme mít ideovou převahu a sjednocovat se k obraně před zlem i k dosažení nápravy, potřebujeme mít perspektivní (až za horizont překonání problémů vidící), realistickou (o dostatečné společenské síly se opírající) a přitažlivou (dávající každému, kdo si ji osvojuje, smysl jeho žití i orientaci v problémech) vizi.
Jeden z pokusů o tvorbu takové vize lze každodenně sledovat zde:
https://radimvalencik.pise.cz/archiv/
Vím, že pro většinu lidí je nereálné sledovat každý den to, jak se vize rodí. A také ne každý den se podaří dát dostatečnou "přidanou hodnotu". Proto každý měsíc (vždy v pokračování dělitelném třiceti, to minulé bylo 510., další bude 540.) dáváme shrnutí, viz předešlé. Zde se rodí komplexní alternativa, která je v kontaktu s dalšími iniciativami tohoto typu, např. "Kudy z krize", nebo skládaní mozaiky z toho "O čem se mlčí", apod.
Druhá část je podle mě mnohem významnější, tak si ji vychutnejte:
Nyní k tomu většímu nadhledu. Je to přímo o otázce smyslu našeho žití a bytí. Svět je mnohem bohatší, než si uvědomuje, a bude nás vždy překvapovat nečekaným a fascinujícím způsobem. Například tím, že se sestává nejen z atomů a elementárních částic, ale také shluků vláken everettovské mnohosvětovosti, má tedy ještě další strukturu, kterou zatím známe jen velmi málo a o které se ví jen velmi málo. Individuální existence každého z nás je výsledkem propojování velkého množství alternativ generovaných na kvantové úrovni. To, co lze nazvat lidskou existencí (přítomným bytím) v určitém (časově "bezrozměrném") okamžiku, má velmi složitou strukturu a je spojeno se vztahováním se k budoucímu formou zpřítomňování minulého. To si může každý ověřit sebepozorováním toho, jak prožívá každý okamžik svého bytí. A to je i reálnou prožitkovou náplní lidského života.
Dějiny lidstva jsou z tohoto hlediska jen epizodou přechodu od vzniku myšlení lidského typu k překonání časoprostorových bariér existence naší civilizace. Z našeho hlediska se jedná o budoucnost, kterou si na rozdíl od minulosti "nepamatujeme," ale touto budoucností je podstatným způsobem ovlivněna naše současnost. Pochopením našeho bytí v tomto kontextu, tj. této logiky evoluce přesahující existenci naší civilizace, a využitím tohoto poznání při orientaci v aktuálním dění, ovlivňujeme i náš vlastní život nejen z hlediska jeho subjektivního prožívání, ale i z hlediska situování našeho života do struktury shlukujících se vláken everettovské mnohosvětovosti.
Podle toho, do jaké míry vztahují lidé svůj život k vývoji světa, sami určují míru jeho naplnění smyslem, či naopak míru jeho vyprázdnění. Podle toho si sami volí, zda budou žít plnohodnotný život, nebo zda se odsuzují do role vyprázdněných zombíků, kteří se poměrně snadno rozpoznají. Fanaticky se upínají k vyšší moci, nebo naopak nenávisti vůči ní a jednoduchým řešením, autoritou nahrazují vlastní názor, svoje nezakotvení v reálném světě se snaží kompenzovat snahou získávat nejrůznější ocenění (řády, vyznamenání, hodnosti, pocty) od stejně vyprázdněných zombíků, jako jsou oni sami.
Naštěstí je svět alternativ natolik bohatý, že cesta vzestupného vývoje se vždy najde, každý má příležitost se na ni podílet a tím určit i naplnění smyslu svého vlastního života. Dokonce i někteří stávající zombíci, až přijdou o "prsten moci", mají určitou šanci vrátit se k plnohodnotnému životu. Ten, koho to, co říkám, oslovilo, najde trochu více zde:
https://radimvalencik.pise.cz/10925-o-vizi-s-trochou-everettovske-fantazie.html
K tomu: Jsme na prahu velkých objevů a výrazného přehodnocení pohledu na svět, ve kterém žijeme. O tom, co nás na cestě poznání čeká, víme zatím velmi málo, ale je jisté, že to podstatným způsobem ovlivní chápání smyslu našeho žití a bytí.