Právě vyšla mimořádně významná kniha prof. Ing. Pavla Sirůčka Ph.D. Nové čtení Radovana Richty. Zde je celá ke stažení:

https://library.institutcl.cz/Richta.pdf

Zde jsou její bibliografické údaje:

Kniha je monografie

© Pavel Sirůček, 2023

1. vydání, Slaný: Melandrium 2023

ISBN 978-80-87990-30-8

Kniha má úctyhodných 500 stran. Je věnována životu a zejména dílu největšího českého vizionáře současné doby Radovanu Richtovi. Vychází v pravý čas.

Protože jsem byl poctěn napsáním její předmluvy, kterou jsem pojal právě z hlediska zásadního významu vize při překonávání obtíží vývoje civilizace, dovolím si společně s výzvou k nejen přečtení, ale i promyšlení této knihy, tuto předmluvu uveřejnit. Její text odlišuji barvou:

Dnes jsme opět na rozcestí ... (část 2.)

Pokud následující pasáž vyzní částečně kriticky, tak to není v neprospěch Richtova díla, ale naopak. Dobrá teorie není nedobytný hrad, ale trampolína, od které se lze odrazit k dalším teoretickým výbojům. V čem tedy jít dál? Protože Pavel Sirůček velmi podrobně a přesně uvádí a interpretuje mé kritické poznámky, uvedu jen to nejdůležitější: Pokud se dobrá teorie má stát "majetkem mas" a jako taková podstatným způsobem pozitivně ovlivnit společenský vývoj, musí mít schopnost zlidovět, stát se srozumitelnou širokému okruhu lidí, nacházet ty, kteří ji budou propagovat a šířit ze svých vlastních vnitřních ušlechtilých popudů. To neznamená, že musí být vhodně "marketingově upravena". Dát do pléna souhrn myšlenek, které jsou schopny se úspěšně replikovat v komunikační oblasti je umění. Pokud souhrn myšlenek začne žít a prosazovat se v komunikačním prostoru, není to nikdy jen zásluhou jednotlivce. Stojí za to si vzít ponaučení z toho, jak se začaly šířit ideje křesťanství, osvícenectví, socialismu. To se Radovanu Richtovi a jeho velmi silnému týmu i přes poctivou snahu a odvážnou politickou angažovanost (viz např. manifest Před rozhodnutím (Kolektiv, 1968a), o kterém je v monografii velmi fundovaně pojednáno), nepodařilo. Jednou z příčin byla nepřízeň doby, ale i v rovině tvorby idejí lze jít dál. Dobrá teorie by měla zaměřit pozornost i na to, jaké jsou v dané době a na daném místě předpoklady pro její šíření, koho osloví a kdo se stane jejím nositelem. Jsem přesvědčen, že právě pod tímto zorným úhlem je vhodné monografii věnovanou Radovanu Richtovi číst. Nezalekněte se toho, že je poměrně obsáhlá. Má v určitém smyslu strukturu obdobnou symfonické skladbě, kdy je hlavní motiv postupně rozvíjen a zaznívá v různých modifikacích tak, aby si jej každý mohl prožít naplno. Z tohoto hlediska i kniha, která se čtenáři dostává do rukou, si zaslouží více než přečtení, dokonce i více než pochopení. Je ji nutné nejen prostudovat, ale i procítit to, o čem hovoří.

Intelekt Radovana Richty a jeho schopnost vytvářet kolem sebe tým špičkových a vzájemně komplementárních odborníků ocení ten, kdo si přečte knihu, která se před necelými deseti léty pod stručným názvem Postkapitalismus (Mason, 2015) stala světovým bestsellerem. Její autor Paul Mason rovněž vychází z Marxových Rukopisů "Grundrisse" a interpretuje je obdobným způsobem jako Radovan Richta a jeho tým. Téměř o padesát let po vydání Civilizace na rozcestí. Masonova kniha stojí za přečtení, čtenář v ní najde spoustu postřehů, ale tak intelektuálně pronikavý náboj podněcující člověka k tomu, aby sám na sobě začal pracovat právě ve smyslu přeměny volného času v rozvoj vlastních schopností, nemá. V monografii Pavla Sirůčka jsou Masonovy podněty do kontextu interpretace Richtova odkazu na několika místech vhodně zařazeny.

Na závěr ještě jedna, trochu osobní poznámka. Autorem monografie jsem byl požádán, abych úvod napsal co nejvíce kriticky. Rád mu vyhovím tím, že upozorňuji na prekérní situaci, do které mě dostal. Původně jsem si totiž myslel, že k napsání předmluvy využiji některé své dříve napsané poznámky zveřejněné jen pro užší okruh lidí. Pavel Sirůček však pracoval se všemi dostupnými zdroji, a to i těmi, které jsem uvedl jen na svém blogu, a to tak důsledně, že mně úkol napsání úvodu velmi ztížil. Neopominul totiž žádnou z myšlenek, které jsem do zmíněných textů dal, a tak mě donutil si znovu promyslet, a hlavně procítit Richtovo dílo, které v kompletní podobě zpřístupnil. Výsledkem je tento pokus nasměrovat čtenáře (potenciální nositele Richtových myšlenek a pokračovatele jeho mise) k tomu, aby s Novým čtením Radovana Richty strávili příjemné chvíle, které jim umožní vnímat a chápat dnešek z potřebného nadhledu a orientovat se v turbulentním dění, které už začalo a kterému budeme v ještě větší intenzitě v nejbližších létech vystaveni. Pokud čtenář v Richtově díle vynikajícím způsobem zpřístupněném a aktualizovaném Pavlem Sirůčkem určitou oporu pocítí, neměl by si to nechat jen pro sebe, ale předat intelektuální podnět lidem ve svém okolí.