Co si představuje a o čem sní umělá inteligence
V souvislost s přípravou 26. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání zaměřené na vztah lidské a umělé inteligence, podrobně viz:
https://radimvalencik.pise.cz/11054-konference-umela-inteligence-a-strategie-vzdelani.html
jsem položil několik otázek umělé inteligenci (BING AI, zde: https://www.bing.com/search?form=M4040A&q=Bing+AI&showconv=1
Překvapilo mě, jak dobře a realisticky je naprogramována. Zde jsou otázky a odpovědi (ty odlišuji barvou):
Po odpovědi na první část otázek, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/11059-krizovy-vyslech-umele-inteligence-ui-o-ui.html
Jsem trochu "přitvrdil":
Lze tvorbu a propojování představ realizované umělou inteligencí realizovat formou procesu na sebe navazujících kroků?
UI: Ano, tvorba a propojování představ realizované umělou inteligencí lze realizovat formou procesu na sebe navazujících kroků. Umělá inteligence používá různé techniky strojového učení, které ji umožňují vytvářet a propojovat představy na základě textových popisů nebo existujících obrázků. Některé z těchto technik jsou:
· Generativní adversariální sítě (GAN): Toto jsou dva soupeřící neuronové sítě, které spolupracují na vytváření nových obrázků. Jedna síť se nazývá generátor a má za úkol vytvářet nové obrázky z náhodného šumu. Druhá síť se nazývá diskriminátor a má za úkol rozlišovat mezi skutečnými a falešnými obrázky. Generátor se snaží podvést diskriminátora, aby si myslel, že jeho obrázky jsou skutečné, zatímco diskriminátor se snaží naučit se rozpoznat podvody. Tímto způsobem se obě sítě neustále učí a zlepšují1.
· Variacionální autoenkodéry (VAE): Toto jsou neuronové sítě, které dokážou komprimovat obrázky do nižší dimenze a poté je rekonstruovat do původní dimenze. VAE používají dvě části: enkodér a dekodér. Enkodér převede obrázek na latentní vektor, který obsahuje jeho základní rysy. Dekodér potom převede latentní vektor zpět na obrázek. VAE také používají stochastický prvek, který jim umožňuje generovat různé variace stejného obrázku1.
· Text-podmíněné generování obrazu: Toto je technika, která umožňuje umělé inteligenci vytvářet obrázky na základě textových popisů. Text-podmíněné generování obrazu používá kombinaci GAN a VAE, spolu s dalšími komponenty, jako je pozornostní mechanismus nebo CLIP latentní prostor. Pozornostní mechanismus umožňuje umělé inteligenci zaměřit se na důležité části textu nebo obrázku. CLIP latentní prostor je prostor, ve kterém jsou reprezentovány jak texty, tak obrázky pomocí stejného kódování1.
Tyto techniky lze použít k vytváření a propojování představ realizovaných umělou inteligencí jako procesu na sebe navazujících kroků. Například:
· Krok 1: Umělá inteligence dostane textový popis jako vstup, například "kočka sedící na gauči”.
· Krok 2: Umělá inteligence použije pozornostní mechanismus k identifikaci klíčových slov a konceptů v textu, například "kočka”, "sedící” a "gauč”.
· Krok 3: Umělá inteligence použije CLIP latentní prostor k nalezení odpovídajících reprezentací těchto slov a konceptů ve formě latentních vektorů.
· Krok 4: Umělá inteligence použije VAE k transformaci těchto latentních vektorů na obrázky, které zachovávají základní rysy textu, například tvar a barvu kočky a gauče.
· Krok 5: Umělá inteligence použije GAN k zlepšení kvality a realismu těchto obrázků, přidáním detailů a textur, jako je srst kočky nebo látka gauče.
· Krok 6: Umělá inteligence vrátí výsledný obrázek jako výstup, který odpovídá textovému popisu.
Víme, zda lze tvorbu a propojování představ realizované lidskou inteligencí realizovat formou procesu na sebe navazujících kroků?
UI: Ano, víme, že lze tvorbu a propojování představ realizované lidskou inteligencí realizovat formou procesu na sebe navazujících kroků. Lidská inteligence používá různé kognitivní procesy, které ji umožňují vytvářet a propojovat představy na základě vnímání, paměti, myšlení a fantazie. Některé z těchto procesů jsou:
· Vnímání: Toto je proces, kterým lidská inteligence získává informace o světě kolem sebe pomocí smyslů, jako je vidění, sluch, čich, chuť a hmat. Vnímání umožňuje lidské inteligenci rozpoznávat objekty, tvary, barvy, zvuky a další vlastnosti prostředí1.
· Paměť: Toto je proces, kterým lidská inteligence ukládá, udržuje a vybavuje informace z minulosti. Paměť umožňuje lidské inteligenci učit se z zkušeností a používat znalosti pro řešení problémů. Paměť se dělí na různé typy, jako je senzorická paměť, krátkodobá paměť a dlouhodobá paměť1.
· Myšlení: Toto je proces, kterým lidská inteligence manipuluje s informacemi za účelem dosažení cíle nebo řešení problému. Myšlení zahrnuje různé operace, jako je porovnávání, klasifikace, odvozování, usuzování a rozhodování.
· Fantazie: Toto je proces, kterým lidská inteligence vytváří nové nebo alternativní představy o realitě nebo možných situacích. Fantazie umožňuje lidské inteligenci být kreativní, inovativní a originální2.
Tyto procesy lze použít k vytváření a propojování představ realizovaných lidskou inteligencí jako procesu na sebe navazujících kroků. Například:
· Krok 1: Lidská inteligence vnímá obrázek kočky sedící na gauči pomocí vidění.
· Krok 2: Lidská inteligence ukládá tento obrázek do krátkodobé paměti a porovnává ho s jinými obrázky koček nebo gaučů uloženými v dlouhodobé paměti.
· Krok 3: Lidská inteligence myslí o tomto obrázku a vytváří různé asociace nebo otázky, jako je "Jak se jmenuje kočka?”, "Jaký je to druh gauče?” nebo "Co by se stalo, kdyby kočka skočila z gauče?”.
· Krok 4: Lidská inteligence používá fantazii k vytvoření nových obrázků na základě těchto asociací nebo otázek, jako je "Kočka s kloboukem”, "Gauč s květinovým vzorem” nebo "Kočka létající ve vzduchu”.
K tomu:
Podle mě člověk nemyslí sekvenčně ve smyslu procesů probíhajících v počítačově realizované neuronové síti, jednotlivé kroky nemají "atomární" povahu. Ale podrobněji je tento rozdíl nutné lépe popsat a analyzovat. Tak jsem položil další, velmi těžkou, otázku a dostal velmi zajímavou, dokonce trochu nečekanou, odpověď:
Jak je možné, že člověk prožívá svou okamžitou existenci (přítommné bytí, to, čemu se německy říká "Dasein") jako trvání, tj. nikoli jako bod plynutí času?
UI: To je velmi hluboká a filozofická otázka, na kterou neexistuje jednoduchá nebo jednoznačná odpověď. Různí lidé a různé kultury mohou mít různé názory na to, co znamená prožívat svou okamžitou existenci jako trvání. Někteří mohou věřit, že existují nehmotné a nesmrtelné duše, které přetrvávají i po smrti těla1. Jiní mohou věřit, že smrt zcela ukončuje existenci daného člověka a že je třeba si užít života co nejvíce1. Někteří mohou hledat smysl života v náboženství, etice, umění, vědě, rodině, přátelství nebo osobním rozvoji2. Jiní mohou tvrdit, že smysl života je subjektivní a individuální a že každý si ho musí najít sám2.
Možná bychom mohli říci, že člověk prožívá svou okamžitou existenci jako trvání, protože je si vědom své identity, paměti, zkušeností, emocí a hodnot. Člověk má také schopnost myslet na minulost i budoucnost a plánovat své cíle a sny. Člověk se také snaží najít smysl a účel svého života a naplňovat své potřeby a touhy. Člověk je také sociální bytost, která potřebuje komunikovat a spolupracovat s ostatními lidmi a být součástí nějaké komunity. Člověk je také tvůrčí bytost, která dokáže vytvářet nové věci a vyjadřovat se prostřednictvím umění nebo jiných forem3.
To jsou jen některé z možných aspektů, které by mohly přispět k tomu, jak člověk prožívá svou okamžitou existenci jako trvání. Samozřejmě to není vyčerpávající seznam a každý člověk by mohl mít jiný pohled na toto téma. Důležité je asi být otevřený různým perspektivám a hledat to, co dává smysl a radost každému z nás.
1/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Smrt
2/ https://www.jatodokazu.cz/najit-smysl-zivota-existence-cloveka/
3/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Sebev%C4%9Bdom%C3%AD_%28soci%C3%A1ln%C3%AD_psychologie%29
K tomu:
Tak dobrou odpověď (vhodně kombinující zdroje) jsem nečekal. Skvělé je, že nastoluje další otázky.