Rostislav Čuba napsal reflexi Rajchlovy demonstrace 16.9. Stojí za zveřejnění. Zejména proto, že je velmi empatická k cítění velké části veřejnosti. Proto mu dá hodně lidí za pravdu. Podle mého názoru vyžaduje určitá upřesnění, která dám formou poznámek za textem R. Čuby; ten odlišuji barevně:

Kulturní událost – demonstrace × Modrá

Rostislav Čuba

O víkendu jsme byli svědky kulturní události, kterou organizátoři pojmenovali "Demonstrace Česko proti vládě". Proč to považuji za kulturní událost a ne jen za demonstraci?

Jednoduše proto, že demonstrace nenabídla žádná řešení. Organizátoři nám předložili jen variantu, kde kritizují stávající systém, tvrdí, že se dělá špatně, a nabízejí, že to dokážou lépe. Myslí si, že stačí, když se dostanou do Poslanecké sněmovny, kde budou schopni dělat věci lépe a vysvětlit ostatním, kde se nachází pravda. Mýlí se.

Nyní už nestačí jen změnit poměry v poslanecké sněmovně. Musíme roztrhat ústavu, která byla pošlapána, a napsat ji znovu tak, aby získala znovu respekt a vážnost. Je třeba změnit volební právo a rozdělit ho na aktivní a pasivní složku.

Aktivní volební právo zahrnuje možnost volit, zatímco pasivní volební právo umožňuje být zvoleným. Stát musí být řízen lidmi, kteří mají pro takovou službu předpoklady a vhodné vlastnosti. Je nezbytné vyloučit ty, kteří pro tuto činnost nejsou vhodní!

Lidé, kteří se účastnili této v uvozovkách demonstrace, vědí, že v této zemi a jejím vedení něco není v pořádku, a proto se sešli, aby se ujistili, že nežijí v omylu a nejsou jediní s tímto pocitem. Po události odešli s pozitivním dojmem, který připomínal to, co lidé zažívají při kvalitním kulturním zážitku. I provozovatelé občerstvení byli spokojeni. Můžeme tedy říci, že tato událost byla úspěšná. Lidé s podobnými názory se v mírovém duchu rozešli s pocitem, co by se dalo nazvat kulturním zážitkem. Jiní zase strávili den na hokejovém zápase a vrátili se domů s podobným dojmem.

Demonstrace teprve přijde. –Ptáte se, kdy? Ve chvíli, kdy společnost vystoupí z komfortní zóny.

V ideálním případě jsou příjmy a výdaje občanů ve zdravé společnosti rozděleny následovně:

- 50 % příjmů jde na stálé platby, jako je nájem, energie nebo splátky čehokoli;

- 30 % příjmů jde na nestálé platby, jako jsou kulturní události, stravování mimo domov, káva nebo pivo s přáteli atd.;

- 20 % příjmů jde na úspory.

Jaká je situace v České republice? Podle průzkumu České spořitelny o výdajích domácností z roku 2022 se poměr výdajů domácností dělí následovně:

Nezbytné výdaje (stálé platby): 55 %

Zbytečné výdaje (nestálé platby): 30 %

Úspory: 15 %

Jistě, poměr se mohl v roce 2023 změnit. Změnily se ceny energie, potravin, služeb a náklady na bydlení, což lidé začínají cítit. Kroky vlády brzy způsobí, že vypadnou z tohoto zlatého okna.

Nikdo z vedení státu neřeší inflaci energie nebo potravin dostatečně.

Nikdo z vlády nerozumí hodnotě peněz. Podle nich se totiž peníze nevydělávají prací, ale o peníze se žádá a rozdělují se. Nebo ne?

Kolik miliard potřebujeme na armádu? Potřebujeme nové vrtulníky, no jasně!

Kolik miliard potřebujeme někomu věnovat? Máme dost na rozdávání, nebo ne?

Kolika miliardami se máme zadlužit? Však to nikdo nepočítá a nejde to z mé kapsy!

Lidé, kteří se nikdy v životě nesetkali s takovými čísly, z logického hlediska netuší, kolik to je peněz. Proto, když jim někdo předloží k podpisu miliardu, jen se zdvořile zeptají, kde to mají podepsat. Kdybyste jim dali schválit něco za sto tisíc korun, tak to nepodepíšou. Dojde jim, že je to moc!

Jelikož stát utrácí peníze závratným tempem a nevytváří podmínky pro tvorbu nových hodnot, může se stát, že se penězovod přetrhne a čisté příjmy státu nebudou stačit k ufinancování společnosti.

Stát si zvykl na deficitní rozpočet, což znamená, že stát vybere část peněz na daních a zbylou část si musí vypůjčit pro svůj chod. Ale co když přijde celosvětový finanční otřes, o kterém mluví většina uznávaných odborníků západního světa?

Naopak laik tvrdí: "To se určitě nestane, tomu nevěřím, oni by to nedopustili!" Ale kdo má pravdu? Laik? Možná.

Připustíme-li verzi odborníka, že trhy zažijí otřes, budou banky muset být opatrnější a nebudou ochotny nadále financovat nesplatitelný rozpočet státu. Stát si v takovém případě nebude moci půjčit peníze na dofinancování svého chodu. Bude si muset vystačit jen s penězi z výběru daní. V ten okamžik budou chybět peníze na důchody, platy státních zaměstnanců, a budou chybět prostředky na financování zdravotnictví, infrastruktury atd.

Nyní si položme otázku, jak dlouho bude trvat, než společnost vypadne z tohoto zlatého okna a její poměr 55/30/15 bude dramaticky upraven? Až potom přijde první demonstrace.

Lidé vymění slovníček "Ahoj Karle, rád tě vidím, ale dnes nás tady přišlo co?" za "Do prdele, takhle se nedá žít!".

Najednou uslyšíte rachot lavičky, kterou někdo táhne na druhé straně Václavského náměstí, aby si na ni mohl stoupnout blíže davu a promluvit ke svým spoluobčanům. Tento člověk nebude dlouho mluvit. Pronese jen výzvu: "Pojďme to řešit, a to hned!"

V ten den se zrodí nový národní vůdce. Roztrhá ústavu, kterou se již dnes nikdo neřídí. Takoví Babišové, Fialové a jim podobní si po naší ústavě dokonce nohy otírají.

Vznikne nová ústava, kterou bude národ opětovně respektovat. To bude začátek nové velké změny.

Dnes si zatím užijte kulturních akcí, kterých jsme byli svědky o víkendu, a které se konaly taky koncem devadesátých let. Tehdy byla ta akce dokonce větší než ta víkendová kulturní demonstrace a hlavní představitel dokonce uměl lépe tančit.

K tomu:

1. Podle mého názoru je následující formulace dost zjednodušená: "Organizátoři nám předložili jen variantu, kde kritizují stávající systém". – Organizátoři se tentokrát snažili zformulovat teze nastiňující pozitivní řešení. Můžeme k nim mít připomínky, ale není pravda, že "nevyložili karty na stůl", viz (teze + mé poznámky k nim + Rajchlova poznámka k mým poznámkám):

https://radimvalencik.pise.cz/11145-k-dnesni-demonstraci-verit-ci-neverit-rajchlovi.html 

Problém je v něčem jiném a ukázala to (mj. dost předpojatá) diskuse k Rajchlovým tezím. Totiž v tom, že teze musejí vycházet z komplexní vize (která má parametry perspektivnosti, realističnosti a přitažlivosti, tj. musí vidět až za horizont řešení problémů a jejich příčin, musí se opírat o dostatečné společenské síly, na jejichž "zakčnění" se svou ideovou vahou sama podílí, a musí být přitažlivá, aby ji lidé vzali za svou a začali ji naplňovat vlastním způsobem žití již při aktivním odporu vůči zlu. Prostě bez vize se bude jakýkoli odpor tříštit a reakce na Rajchlovu demonstraci to názorně ukázaly.

2. Pravdou je, že současná ústava selhává, protože nedokáže zabránit její (své vlastní) likvidaci. Ale Ústava ČR je tak vážná věc, že ji prostě nelze roztrhat, zahodit do koše a napsat novou, ale její pozitivní úpravy (třeba i výrazné) musí mít určitou kontinuitu. A ani to nestačí. Musí vycházet z pochopení toho, co se stalo, tudíž právě z té komplexní vize, o které mluvím.

3. Samotná nouze nestačí k tomu, aby byl odpor efektivní. Naopak. Propad k tomu stavu a "čekání na něj" hrozí obrovskými riziky. Vždyť to, co odehrálo před demonstrací i po ní, svědčí o tom, že hnutí odporu je kontaminováno provokatéry, který se snaží odpor rozložit tím, že vyvolají vnitřní nedůvěru a vnitřní animozity. Mluvil jsem na demonstraci s řadou lidí. Mají k Rajchlovi a některým jeho komplicům výhrady, ale nešli si tam (jen) užít adrenalin, nešli tam jen na "kulturní akci", nešli tam (jen) na Rajchla. Šli tam vyjádřit odhodlaný odpor. Těch byla většina a neušlo jim, jak ze zveřejněných reakcí mnohých těch, kteří jim jsou sympatičtější než Rajchl, čpěla až přílišná závist a rivalita. Myslím, že ve snaze aspoň trochu pocákat Rajchla špínou někteří ztratili glanc. Mnohdy pod vlivem provokatérů, kteří šířili nepravdivé či tendenčně neúplné a zkreslené informace. Ale i touto fází si budeme muset projít a překonat ji.

4. A ještě jedno riziko hrozí. Vláda dělá politiku nejen destrukce a zbídačení lidí. Aniž by si to možná uvědomovala (připomínám, že se jedná o vládu intelektuálně i morálně vyprázdněných jedinců, kteří se nechají řídit pokyny cizí moci, aniž by jim docházely důsledky jejich konání), připravuje následující situaci: Až lidé skutečně pocítí bídu, tak je potřeba odpor zdrtit představou, že změny jsou nevratné. Tak, aby se dostali do stavu letargie. Proto je nyní, aktuálně, nutná komplexní vize, která:

- Co nejdříve zabrání propadu, čím dříve, tím více se výše uvedenému riziku vyhneme.

- Názorně ukáže, že východisko z krize existuje, že situace není fatální.

To někdo, kdo bude vykřikovat na lavičce, nedokáže. Tady je nutná trpělivá práce a ochota vzájemně si naslouchat.