Na motivy přednášky Ivo T. Budila a k pozičnímu investování – část 2.
Ještě se vracím ke skvělému vystoupení prof. Ivo T. Budila na našem online setkání:
Zde je záznam:
https://www.youtube.com/watch?v=gK89b4GpZgw&t=8s
Stručný přepis hlavních myšlenek je zde:
https://radimvalencik.pise.cz/11176-vize-jakou-potrebujeme-681.html
V předcházející úvaze jsem podpořil názor Ivo T. Budila, který vyzdvihl roli Fiedricha Listave vývoji myšlení zaměřeného na otázku vyrovnání se s důsledky dynamického rozvoje globální společnosti i národních států odstartovaného průmyslovou revolucí. V této souvislosti nelze přejít otázku, co k současnému dění může říci Karel Marx, resp. přesněji otázky:
- Na co přínosného z K. Marxe navázat?
- Proč došlo k takové míře diskontinuity při navázání na jeho tvorbu?
- Ve kterých směrech rozvinout jeho koncepci?
- V čem je důležitým doplněním koncepce, se kterou přišel F. List a která našla cestu k praktickému využití a výrazně ovlivnila společenský vývoj?
Na danou problematiku lze podle mne nahlížet i takto: Myšlenky, s nimiž přišel F. List a na které navázali další myslitelé, vytvářejí určitou základnu pro sjednocení širokého spektra politických aktivit uvnitř zemí i mezi zeměmi. To, že dnes jsou současnou globální mocí potlačovány a vytlačovány, si vyžaduje, aby podstatnou část náročného úkolu obrany a nápravy vůči devastujícímu působení současné globální moci převzaly ti, na které současný vývoj nejtíživěji dopadá. K těm obracel pozornost právě K. Marx a dokázal je svým dílem oslovit natolik, že bez navázání na to, jak vstoupil do vývoje světového myšlení, není patrně možné vytvořit dostatečné ideové zázemí, které by mělo účinnou sjednocující roli. K tomu směřuje několik mých poznámek věnovaných otázce, jak z hlediska současného dění aktualizovat Marxův odkaz. Zde jsou:
1. Přírodně historický proces jako základ komplexní analýzy a predikce společenského vývoje.
2. Pochopení historické změny z hlediska vývoje vlastnických vztahů.
3. Hledání evolučně stabilní strategie lidstva v nových podmínkách.
4. Kdo je subjektem změn.
5. Širší evoluční rámec změn z hlediska pochopení světa, ve kterém žijeme.
6. Místo vykořisťování poziční investování, které je nutné zprůhlednit.
Postupně k jednotlivým otázkám:
Ad 1. Přírodně historický proces jako základ komplexní analýzy a predikce společenského vývoje
Přírodně historický přístup jako základní rámec pochopení smyslu dějin se rodí již v dílech mladého Hegela, zejména v jeho Fenomenologii ducha, v části Pan a Rab. Z té mj. vycházel i
Francis Fukuyama ve svém Konci dějin (jeho nejznámější práce) a dalších dílech, kterými to, čím se proslavil (a co se tehdy hodilo rodící se podobě současné globální moci) překonal.
Připomenout nutno i našeho Radovana Richtu, který přírodně historické pojetí dějin převzal z Marxových Rukopisů "Grundrisse" a vtělil jej do famózní týmové práce Civilizace na rozcestí.
Ve stručném přehledu nelze opomenout ani ruského filozofa sovětské éry Evalda Iljenkova, který kromě skvělých filozofických děl (např. do slovenštiny přeložená Dialektika abstraktného a konkrétního) realizoval experiment s probuzením plnohodnotného lidského ducha osob od narození slepo-hluchých.
Poznámka: Protože se jedná o významnou, ale zapomenutou historii, uvedu některé odkazy, které se objevily s odstupem času v angličtině:
https://en.wikipedia.org/wiki/Evald_Ilyenkov
https://www.youtube.com/watch?v=WFuQVZhCiAA
Základní princip přírodně historického pojetí společenského vývoje je intuitivně velmi dobře srozumitelný:
- Vývoj společnosti se odvíjí od toho, jakým způsobem lidé přetvářejí přírodu.
- Vývoj člověka jako jedince se odvíjí v rámci společenských vztahů vytvářených na výše uvedeném základě od toho, jak přetváří přírodu jako jedinec.
Vše, co hledáte v hlavě člověka (cíle, které si klade, prožitky, které vytvářejí reálné bohatství jeho života, formy myšlení či komunikace) apod. a co významného se odehrává ve společnosti (převraty, konflikty, vznik institucí, role peněz) musíte koneckonců objasnit od toho, jak člověk coby společenský tvor včleněný do společenských vztahů společně s ostatními lidmi s využitím dříve přeměněné přírody (nástrojů, technologií, dnes již i umělé inteligence) přetváří přírodu.
Jasné, srozumitelné, efektivní – bohužel většinou těch, kteří se hlásí k tomu, co nazývají "marxismem", naprosto nepochopené. Nikdo nenapáchal tolik škody při převzetí intelektuálního dědictví K. Marxe jako tzv. "marxisté". Podstatu Marxova učení přehlédli právě tehdy, kdy si začali všímat některých jeho dalších závěrů, aniž by pochopil základ. Tím je právě přírodně historické pojetí vývoje společnosti a člověka.
(Pokračování)