Na motivy přednášky Ivo T. Budila a k pozičnímu investování – část 6.

Ještě se vracím ke skvělému vystoupení prof. Ivo T. Budila na našem online setkání:

Zde je záznam:

https://www.youtube.com/watch?v=gK89b4GpZgw&t=8s

Stručný přepis hlavních myšlenek je zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11176-vize-jakou-potrebujeme-681.html

Lze souhlasit s myšlenkou I. Budila, že myšlenky, s nimiž přišel F. List a na které navázali další myslitelé, vytvářejí určitou základnu pro sjednocení  širokého spektra politických aktivit uvnitř zemí i mezi zeměmi. To, že dnes jsou současnou globální mocí potlačovány a vytlačovány, si vyžaduje, aby podstatnou část náročného úkolu obrany a nápravy vůči devastujícímu působení současné globální moci převzaly ti, na které současný vývoj nejtíživěji dopadá. Jak z tohoto hlediska aktualizovat Marxův odkaz? Odpovídám na šestý z bodů, které jsem uvedl v části 2.:

Ad. 6.: Místo vykořisťování poziční investování, které je nutné zprůhlednit.

Na myšlenky, které sdělil I. Budil ve své přednášce, lze nahlížet i tak, že v reakci na průmyslovou revoluci spolu soupeřily dvě koncepce:

A/ Malthuziánská, která se snažila a snaží reagovat na dynamické změny, které přináší konkurence a konkurencí iniciované technologické inovace a technologický pokrok uchováním hierarchie či přímo kastovnictví, společnosti založené na tvrdé majetkové segregaci, diktatuře vyselektovaných pseudoelit. K tomu využívá investování do společenské pozice jako základní nástroj odstavení "zbytečných". Její ideologie využívá liberální myšlenky k tomu, aby pod mlhou zdánlivé rovnosti zastřela existenci rozhodující role pozičního investování ve společnosti, tj. nemožnosti normálních lidí ovlivnit reálné dění. Protože krutá (z ekonomického hlediska) kontraproduktivní konkurence v oblasti pozičního investování vedla k masívnímu porušování obecně přijatých zásad (psaných i nepsaných, právních imorálních), došlo k rozbujení struktur založených na vzájemném krytí porušování těchto zásad, návazně pak ke vzájemnému protěžování těch, kteří tyto struktury vytvářely v institucionálních systémech jednotlivých zemí  a prorůstání těchto struktur s pseudoelitami vyselektovanými pozičním investováním. Tím byla zplozena velmi konzistentní a současně degenerující současná globální moc, jejíž aktuální ideologií je tzv. Velký reset (skrytá genocida namířené proti většinové civilizaci). Současně s tím byla – zejména v západní atlantické části světa – vytlačena alternativa sociálního  státu a současně ovládnuty politické síly, které se hlásily ke zdeformovanému Marxovu učení.

B/ Listovská (přesněji reformní, hlásící se k solidárnímu a sociálnímu státu), která se snažila na dynamiku kapitalismu hnanou konkurencí v oblasti technologií reagovat přerozdělováním významné části vytvořeného bohatství prostřednictvím fiskálního systému státu. Významného úspěchu dosáhla v poválečném období v Evropě. Nedokázala včas reagovat na potřebu přechodu od sociálně orientovaného přerozdělování k vytváření podmínek pro rovnost příležitostí k rozvoji a uplatnění schopností člověka, resp. k jeho společenskému vzestupu jako protiváhy pozičnímu investování. Přes snahu o spolupráci se zeměmi, jejichž mocenské systémy byly inspirovány Marxovými (byť i značně deformovanými) myšlenkami nedošlo k dostatečné konvergenci. Rostoucí neúspěchy a kolaps tzv. socialistického systému a neschopnosti navázat na nosné prvky duchovního odkazu vedly k současné ideové prázdnotě.

Co z tohoto hlediska dělat?

Pokusím se dát velmi stručnou odpověď v bodech:

- Uvědomit si to, jakou roli hraje poziční investování ve vývoji společnosti, k tomu vytvořit základní teoretické nástroje "zviditelnění" pozičního investování, systematizace jeho forem, interpretace společenského vývoje s využitím těchto nástrojů a k analýze konkrétních jevů, v nichž poziční investování hraje významnou roli. Připomenu, že poziční investování je přeměna majetkové výhody ve výsadu, resp. využití majetkové výhody v získání výhodnější společenské pozice, z níž lze diskriminovat druhého (včetně toho, že si menšina může různými formami podřizovat menšinu).

- Poctivě domyslet skutečnost, že K. Marx doložitelně o pozičním investování neměl tušení, v jeho pojetí byl tento fenomén překryt jím přesně definovaným a popsaným fenoménem vykořisťování prostřednictvím teorie nadhodnoty. (Výše uvedené tvrzení lze doložit pečlivou analýzou druhého dílu Kapitálu.) Současně s tím  je nutné docenit roli faktu, že se poziční investování rozbujelo i v zemích, které se hlásily k Marxovu učení a k socialismu, a že Marxovo učení bylo i v těchto zemích deformováno, aby tuto skutečnost zastřelo. Tím vlastně začalo plnit zcela opačnou roli, než jí vtiskl K. Marx, bylo zneužito k posílení moci pseudoelit generovaných tímto systémem.

Doufám, že co nejvíce lidem a včas dojde, do jak zoufalé situace se dostalo ideové zázemí, kterým disponují ti, kteří chtějí zabránit Velkému resetu. Pokud se podaří obnova funkčního ideového zázemí, bude to o fous.

Pokusím se co nejdříve a co nejsrozumitelněji v upřesněné podobě prezentovat aparát, kterým se každému, kdo umí trochu přemýšlet, stane zřejmé, proč je poziční investování tak důležité a proč se jeho roli podařilo tak dobře a tak dlouho kamuflovat, přestože se do našeho každodenního rozhodování povědomí o existenci pozičního investování promítá (vždy, když intuitivně cítíme, že rozdělení výsledků nějaké společné akce je "nespravedlivé", že sice něco získáme, ale druhá strana získá "nebezpečně víc" či "zneužitelně víc" apod.).