Vize, jakou potřebujeme/770
Měl jsem příležitost oponovat u malé obhajoby vynikající doktorskou disertační práci Ing. Jana Kozáka, který studuje shodou okolností na Národohospodářské fakultě VŠE na odvážné téma "FENOMÉN BYROKRACIE A JEJĺHO ROZRŮSTÁNĺ VE VEŘEJNÉM SEKTORU ČR SE ZAMĚŘENĺM NA BYROKRATIZACI ČINNOSTĺ ČESKÝCH UNIVERZIT". V posudku k malé obhajobě jsem mu doporučil, aby se pokusil využít teoretický přínos Milovana Djilase. Podařilo se mu to nad očekávání dobře a pro pochopení současnosti je tato jeho pasáž velmi přínosná. Zde je:
3.14 Milovan Djilas
Jistým praktickým příkladem, či projevem aplikace vlády byrokratické třídy může být tragická zkušenost s pokusem o budování komunismu či socialismu; zdá se, především v historické perspektivě, že v tomto případě na názvosloví příliš nezáleží. Velmi cennou zkušenost podává Milovan Djilas ve svém díle Nová třída. Djilas byl jedním z nejvyšších funkcionářů komunistické strany v Jugoslávii po boku J. B. Tita. Velmi brzy však začal kritizovat principy fungování komunistické strany jak v domácí Jugoslávii, tak obecně, především však v SSSR. Pro svoji kritiku byl již za svého života perzekvován.
Djilas (2019) v souvislosti s praktickou politikou komunistické strany hovoří o tzv. nové třídě. Djilas vychází z Marxovy filosofie a užívá pojetí třídy jakožto definované vztahem k výrobním prostředkům. Již označením naráží na paradox vzniku nové třídy při, který stavbu realizuje levněji a rychleji, než bylo předpokládáno při realizaci přímo samotnými úřady. Již označením naráží na paradox vzniku nové třídy při proklamacích budovat beztřídní společnost.
Djilas uvádí: "Pravda, kapitalistická třída i jiné třídy starého původu byly zničeny, vytvořila se však třída nová, dosud v dějinách lidstva neznámá." (Djilas 2019, s. 63) Tato nová třída je třídou byrokratickou, jedná se o politickou byrokracii, která ovládá společnost a má monopolní sílu. Tato nová třída vznikla v organizaci, která se vyznačovala disciplínou svých členů a sdílením stejných idejí a hodnot, Djilas (2019) uvádí, že se jedná o třídu zcela novou bez jakékoliv historické paralely. Tato třída vyrostla z bolševické strany. S klasickou byrokracií spojuje novou komunistickou třídu především profesionalismus jejich členů, řízení se pravidly. Příslušníci této třídy požívají zvláštních výhod, které vyplývají z jejich monopolního postavení v rámci správy státu obecně, hospodářské politiky i veřejné správy. To jsou oblasti, které nová třída ovládá. Djilas (2019) uvádí, že správa státu je nutná, respektive nevyhnutelná v moderní společnosti a správní funkce, které vykonává úředník, mohou být užitečné či nutné, nicméně u nové třídy je doplňují parazitní funkce. Dle Djilase mnoho jednotlivců usiluje o příslušnost k nové třídě a postupně dochází ke vzniku tradiční oligarchie nové třídy.
Djilasova nová třída je v podstatě vládnoucí byrokracií. Ta je ovládána hlavními administrativními funkcionáři, ostatní funkcionáře označuje za pouhý personál, který je plně ovládán vedením nové třídy. Jednotlivý funkcionáři jsou dle Djilase (2019) v praxi neodlišitelní. Djilas (2019) také uvádí, že ke vzniku zásadní politické byrokracie dochází vždy, když dochází k rozsáhlejší centralizaci moderního hospodářství. Nabízí se paralela se současnou EU, která neustále posiluje svoji autoritu a jejíž úředníci opět prosadili centrální plánování na mnoha úrovních (viz Green Deal). Nicméně evropští byrokraté zatím nejsou reálnými vlastníky hospodářství a majetku, byť prosazují silné ingerence do hospodářství. V tomto ohledu lze tedy v duchu Djilasovy koncepce, označit za novou třídu snad pouze totalitární byrokratický režim v KLDR.
Státní byrokraté dle Djilase vždy vytvářejí zvláštní vrstvu, či v souladu s ekonomickou teorií zájmovou skupinu, komunistická nová třída byrokratů se však odlišuje mocí, autoritou. Na rozdíl od úředníků v jiných systémech nebo v kapitalistickém hospodářství nad sebou komunistická nová třída nemá představené ani majitele, kterým by se zodpovídala, je třídou sama pro sebe. V tom se dle Djilase (2019) především odlišuje komunistická byrokracie od jiných byrokracií. Tato nová třída navíc disponuje vlastnictvím, na rozdíl od byrokracie ve svobodné společnosti, neboť komunistická nová třída vládne znárodněnému hospodářství, má tedy významné majetkové zájmy. Byrokracie disponuje právem přerozdělovat národní důchod, určovat výši platů v celém hospodářství a nakládat se znárodněnými majetky dle svého uvážení. To je opět v rozporu s ideologií komunismu, která prosazuje nutnost beztřídní společnosti; v ideologických proklamacích a formálně jsou tedy vlastníky majetku všichni občané státu, reálně jsou ale vlastníky nejvyšší funkcionáři komunistické strany, byrokraté. Djilasova nová třída je po znárodnění hospodářství v hospodářské praxi novým vlastníkem majetku, se kterým disponuje a své počínání obhajuje tím, že jedná "jménem národa" či "jménem společnosti". (Djilas 2019, s. 70)
Djilas v komunistické byrokracii spatřuje také další rozdíl oproti byrokraciím v jiných režimech státního zřízení. Tím, že nová třída je na rozdíl od standardní byrokracie vlastníkem majetku, je ochotna daleko neústupněji sledovat své cíle, především se nikdy nevzdá práva opětovně si uchvátit vlastnictví, svévolně kolektivizovat apod. Byť je Djilasova koncepce založená na ekonomických vztazích, především rozlišení vlastnictví a z něj vyplývající konsekvence pro hospodářskou politiku, nelze jeho dílo zařadit mezi ekonomickou teorii, spíše se jedná o inspirativní vhled člověka, který měl praktickou zkušenost s budováním komunismu v Jugoslávii.
Odkaz:
DJILAS, Milovan, 2019. Nová třída - Kritika soudobého komunismu. Praha: Academia.
ISBN 978-80-200-2957-7
K tomu dodávám:
Pokud má úpadek levice svou hlavní příčinu v úpadku jejího vztahu k teorii, tak jednou z hlavních příčin úpadku levicové teorie pěstované pod hlavičkou "marxismu-leninismu" (pro kterou názory podobné Djilasovým byly krajním revizionismem; mám s tím osobní zkušenost) je úpadek oficiální teorie, která se z opory levicového hnutí neprivilegovaných změnila v ideology obhajoby a obrany pašalíků vytvářených novou třídou. S tím jsme se doposud nevyrovnali.
To mj. umožnilo, aby v naší zemi, kde nová třída byla vždy velmi umírněná a ve které výrazně převládala kvalifikovanost nad papaláštvím, se nová třída postupně dostala k moci s cizí pomocí v ryzí podobě až s nástupem této vlády. Ta vykazuje všechny znaky "internacionalizované" či spíše protektorizované současnou globální mocí nové třídy.
P. S.: Práce byla úspěšně obhájena, komise rozhodovala v poměru 6:0.
A k tomu trochu inspirující přírody:
Druhou část vánočních prázdnin jsem strávil ve Slovenském ráji, v okolí Vysokých Tater. Výlety jsem podnikal nejen do blízkého okolí, ale též do Polska. Tento výlet byl po proudu řeky Poprad od polských lázní Piwniczna ke Staremu Saczu, kde se vlévá řeka Poprad do Dunajce.
A je to tady. Výhledy, na které jsem se těšil. Údolí Dunajce.
Vpravo uprostřed je vidět kousek řeky Poprad. Ta se o kousek dál vlévá do Dunajce ve městě Starý Sacz.Město je vidět kousek vlevo od ní.
Ohlédnutí zpět do kopců nad Piwnicznou zdroj.
Tady je řeka Poprad vidět uprostřed velmi dobře. Vlevo od ní Starý Sacz. Tam už jsem kdysi byl.