Umělá inteligence jako hrozba i příležitost/4

V diskusní skupině, která se vytvořila na bázi nadace Železná opona, se před nedávnem rozpoutala velmi zajímavá diskuse k článku o umělé inteligenci, který lze rovněž označit za velmi zajímavý. Bezprostředně se týká toho, co nás čeká a co nás nemine. Článek s komentářem jsem uveřejnil v předcházejících dnech, zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11491-diskuse-ai-jako-hrozba-i-prilezitost-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/11492-diskuse-ai-jako-hrozba-i-prilezitost-2.html

Zde je diskuse k němu:

K. K.:

Zadal jsem umělé inteligenci (chat.openai.com) dotaz:

Jak modifikovat Marxovo učení, aby nevzbuzovalo vražednou nenávist mezi lidmi?

Odpověď ChatGPT:

Modifikace Marxova učení s cílem minimalizovat riziko vzniku nenávisti a násilí mezi lidmi by mohla zahrnovat několik klíčových změn a doplnění:

Důraz na mírovou transformaci: Namísto prosazování revoluce a násilného převzetí moci by se důraz mohl klást na mírovou transformaci společnosti prostřednictvím demokratických procesů a institucí. To by zahrnovalo práci na změnách v rámci stávajících politických a sociálních systémů namísto jejich svržení.

Podpora dialogu a komunikace: Důležitým prvkem by byla podpora otevřeného dialogu a komunikace mezi různými sociálními skupinami a politickými aktéry. Tím by se mohly vyřešit konflikty a rozdíly názorů mírovou cestou.

Zaměření na spolupráci a solidaritu: Namísto důrazu na třídní boj a konflikty by se modifikované učení mohlo zaměřit na podporu spolupráce a solidarity mezi lidmi různých sociálních tříd a skupin. Tím by se vytvořilo prostředí pro vzájemnou pomoc a podporu.

Ochrana lidských práv: Zahrnutí ochrany lidských práv a individuálních svobod jako klíčového prvku sociální spravedlnosti. To by zahrnovalo zajištění rovných příležitostí, ochranu menšin a základních svobod a respektování lidské důstojnosti.

Inovativní přístupy k ekonomice: Zkoumání inovativních ekonomických modelů, které by respektovaly potřeby a hodnoty jednotlivců a současně podporovaly udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost.

Vzdělávání a osvěta: Důležitým prvkem by bylo vzdělávání a osvěta, které by posilovaly kritické myšlení, empatii a porozumění různorodým perspektivám, což by mohlo snížit riziko manipulace a extremistických postojů.

Tyto modifikace by mohly pomoci transformovat Marxovo učení do podoby, která by podporovala pozitivní sociální změny a jednotu mezi lidmi, místo vytváření nenávisti a konfliktů.

Je to kopie textu od Chatbota. "Vytučnění" částí textu je jediný můj zásah. Co si o tom myslíte? Možná, že vám aspoň jeden z bodů přijde zajímavý. Nebo taky vůbec žádný. Proč ne.

P. V.:

Já se vůbec divím, proč se něčemu stvořenému lidmi říká inteligence

K. K.:

Děkuji  za reakci. Připouštím, že takové lidské výtvory je možná přesnější označovat za umělou PSEUDOINTELIGENCI. S tím se nabízí řada otázek. Například:

- Může se taková pseudointeligence sama zdokonalovat?

- Jestliže ano, pak může její x-tá verze dosáhnout povýšení na skutečnou umělou inteligenci?

- Jestliže ano, může taková umělá inteligence být nápomocna lidstvu v řešení důležitých problémů?

- Může třeba přispět k tvorbě vize, ke které někteří myslitelé vyzývají?

Možná i někdo další "zvedne výzvu" a  něco k tomu řekne.

R. V.:

Souhlas s P. V.

K. K.:

Výborně, diskuse se rozbíhá.

P. V. popírá nazývání jakéhokoli lidského výtvoru inteligencí

R. V. s ním souhlasí, ale problémem AI se vážně a fundovaně zabývá.

Zdá se, že diskuse bude dosti náročná.

K tomu ode mne:

Uvedený příklad ukazuje, že umělá inteligence funguje jen jako lepší vyhledavač. Specificky lidské myšlení je založené na schopnosti přesahu stávajícího poznání prostřednictvím komplexní PŘEDSTAVY a jejího následného pojmového, případně i formalizovaného vyjádření. To je úplně jiný proces, než formalizované algoritmické zpracování dat, v případě tohoto typu umělé inteligence založené na řešení robustních lineárních rovnic, "uvězněné" do v. Neumannovy konstrukce počítače.Zdokonalování tohoto typu umělé inteligence je jako nahrazování lidských svalů mechanikou. Posiluje, a to výrazně, některé "mechanické" procesy zpracování dat. Ale podstatu lidského myšlení nenahrazuje ani se k ní limitně neblíží. Rovněž nenahradí lidi, kteří umí myslet. Těch bude vždy zoufale málo. Takže:

- Umělá inteligence stávajícího typu se může sama zdokonalovat, ale jen v přesně vymezených mantinelech, z nichž nedokáže vybočit.

- Žádná x-tá verze tohoto typu umělé inteligence ze zásadních důvodů nemůže dosáhnout povýšení na skutečnou umělou inteligenci, dokonce ani se jí přiblížit.

- I stávající typ umělá inteligence může být nápomocný lidstvu v řešení důležitých problémů, zejména formou osvobození člověka od výkonů, které ho zatěžují, aniž by v sobě rozvíjel to, co je specificky lidské.

- Jako velmi efektivní vyhledavač přispívá k tvorbě vize značnou měrou, v našem týmu jej využíváme, ovšem s tím, že – z hlediska našeho – nemá vůbec ponětí, o čem to je.

Otázka, kterou je nutné položit: Lze vyvinout umělou inteligenci na vyšším základě, než je tato, která se více přiblíží lidské inteligenci? – Moje odpověď: Ano. V příštím pokračování ukážu, jak.

Závěrem: Teď, v tuto dobu, je nejaktuálnější soustředit se v celém systému vzdělání i výchovy na rozvíjení specificky lidských schopností. To předpokládá vědět, které schopnosti to jsou (mít o nich  konkrétní představu a vyvinout příslušnou metodiku). Tady jsou obrovské rezervy na jedné straně, ale na straně druhé také obrovská indolence (i na univerzitní půdě se velké procento výuky věnuje vzdělání ve směru, který v podmínkách nástupu umělé inteligence pozbývá smysl, je to, jako kdybychom v době diktafonů učili všechny žáky středních ekonomických škol těsnopis). Přitom lidí skutečně vzdělaných je a bude zoufale málo.

(Pokračování)