Vize, jakou potřebujeme/854

Poziční investování: Co teorie přehlíží? – část V.

(Příklady reflexe "skrytého" fenoménu pozičního investování v teoretických textech z oblasti teorie her) Z technických důvodů uveřejňuji za inspiracemi z přírody.)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Výlet Srbsko-Chlum-Bubovické vodopády-Srbsko (oběd U Kapličky). Každý rok - za prvními kytičkami.

 

Po cestě z Chlumu. Fungující lom je na druhé straně Berounky.

Tady je trochu přiblížen. Přes kopec nad ním je Koda.

Výhled z Chlumu. Do je vidět stěna, na které se děti učí lézt po skalách. Je vidět i kousek Berounky. Úplně v dálce hřeben Brd.

 

A ještě hlaváček jarní.

 

 

Poziční investování: Co teorie přehlíží? – část V.

(Příklady reflexe "skrytého" fenoménu pozičního investování v teoretických textech z oblasti teorie her)

Začal jsem připravovat monografii k pozičnímu investování (Základy teorie pozičního investování). Ke stažení je online dostupná pracovní verze na spřátelených stránkách Nepodvolení, zde: https://www.nepodvoleni.cz/vize-rv/pozicni_investovani/

Můžete sledovat postup prací, případně se přidat připomínkami či doplňky (pracujeme v týmu, do kterého může vstoupit každý zájemce).

V této sérii k pozičnímu investování doložíme, že současná teorie doložitelně problém pozičního investování přehlíží. Jak jsem ukázal v předmluvě k připravované monografii, má to metodologické i ideologické příčiny. Pasáže z připravované monografie odlišuji barvou.

Pátý příklad: K. Binmore o významu důvěry (dokončení)

K tomu, o čem jsme hovořili v předcházející části, K. Binmore uvádí následující obrázek.

Obrázek: Vyjednávání bez důvěry

 

Zdroj: Binmore 1994. s. 119

K tomu:

Pohyb bodu zlomu

Pohyb bodu vedoucího do slepé uličky

Je nutné, aby příslušné křivky byly spojité a rostoucí na [0, T].

Bod na této křivce dosažený v čase t se označí b(t), protože výsledkem přerušení vyjednávání v tomto čase je, že každý z hráčů odejde s částkou, kterou dosud během výměny nashromáždil

Transakce končí, když křivka dosáhne Paretovy hranice X

(Viz Binmore 1994, s. 119)

Optická shoda křivky b(t) s křivkou neutrality pozičního investování není náhodná, viz následující formulace: "Pokud lze takovou cestu nalézt, žádný z hráčů nebude mít motivaci kdykoli v průběhu směny požadovat nové vyjednávání, protože výsledkem takového nového vyjednávání by byla prostě reprodukce původní dohody." (Binmore 1994, s. 119) Jinými slovy, při vyjednávání je nutné respektovat požadavek neutrality pozičního investování. Explicitní formulování tohoto požadavku pak vede:

1. K obecnější formulaci množiny společně přijatelných bodů, tedy bodů, které pro žádného z hráčů neznamenají oslabení jeho pozice.

2. K odhalení problému odlišného vidění linie neutrality pozičního investování.

3. K potřebě ukázat obecný model mechanismu pozičního investování.

4. K možnosti ukázat, jak nedohoda může přerůst v konflikt a jaké jsou cesty řešení konfliktu.

Atd., tj. k tomu, čím se zabývá toto pojednání.

Ilustraci pravé strany obrázku dává K. Binmore na následujícím příkladu: "Představte si hru, která se opakuje každý den mezi pracovníky a vedením firmy... Každý bod v X odpovídá dvojici toků výplat, která je výsledkem volby jedné z mnoha rovnovážných situací opakované hry. V současné době se firma pohybuje v Paretově neefektivní rovnováze odpovídající d(0). Mezitím management a pracovníci vyjednávají o tom, jak si rozdělit přebytek, který by vznikl, kdyby se podařilo dosáhnout dohody o přechodu do efektivnější rovnováhy. Proto je d(0) bodem slepé uličky. Podřadný bod rozpadu se nachází v bodě b<d(0). Bod rozpadu představuje výhry pro pracovníky a vedení, pokud by si pracovníci našli práci jinde a vedení by najalo nejlepší náhradu, kterou by mohlo najít. Je možné, aby se firma dostala z bodu d(0) do symetrického řešení Nashova vyjednávání n problému (X, b, d(0)) bez důvěry mezi oběma stranami? Takový krok bude zahrnovat postupné vzdávání se zakořeněných privilegií a praktik jak ze strany managementu, tak ze strany pracovníků. Jakmile se jich jednou vzdáme, nebude je nutně možné obnovit ve staré podobě. Pokud bude přechod k n přerušen před jeho dokončením v důsledku toho, že jedna nebo druhá strana bude trvat na novém vyjednávání, podnik se dostane do nové rovnováhy. Bod d(t) na obrázku 1.13(b) odpovídá takové rovnováze. Pokud v čase t dojde k výzvě k novému vyjednávání, pak bod d(t) bude sloužit jako nový bod slepé uličky, zatímco bod rozpadu b zůstane nezměněn. Tento příklad se tedy liší od příkladu s obchodováním s drogami v tom, že výměna je chápána jako kontinuální přesun mrtvého bodu z d(0) do d(T) namísto kontinuálního přesunu bodu rozpadu z b(0) do b(T). Vedení a zaměstnanci mezitím vyjednávají o tom, jak si rozdělit přebytek, který by vznikl, kdyby se podařilo dosáhnout dohody o přechodu k efektivnější rovnováze. (Podtrženo námi.)" (Binmore, s. 119) Patrně netřeba dodávat, že "zakořeněná privilegia a praktiky" jsou typickým projevem pozičního investování, tj. přeměny příjmové či majetkové výhody ve výsadu, z pozice které lze diskriminovat druhého hráče.

Shrnutí této části

Výše uvedené příklady ukazují, že to, co se může zprvu jevit jako vnější podmínky určité hry, lze vyjádřit formou vzájemně souvisejících her, které ovlivňují své parametry.

Z těchto příkladů vyplývají dva poznatky, které promítneme i do závěrů této části:

1. V intencích toho, co jsme si uvedli můžeme konkretizovat cíl našeho bádání takto: Jde o vyvinutí a zdokonalování nástrojů, které do každé konkrétní reálně hrané hry, v rámci které působí fenomén pozičního investování, podmínku neutrality pozičního investování při řešení otázky rozdělení příjmů.

2. Na to navazuje obecnější poznatek: Čím více chceme analýzu reálných situací přiblížit tomu, co se reálně odehrává a co má praktický význam, tím více musíme věnovat pozornost tomu, jak spolu jednotlivé hry souvisejí. Jinak řečeno – každá hra se hraje v kontextu jiných her, které ji ovlivňují svými parametry a které ona svými výsledky ovlivňuje, resp. většinou se při řešení prakticky zaměřených otázek využívajících teorii her setkáváme s kompozitními hrami či shluky her.

(Toto už byl poslední díl série, pokračování další problematikou související s tvorbou vize)