Vize, jakou potřebujeme/871

Nikoli Průmysl 4.0, ale nová revoluce, aneb omyly Klause Schwaba – část 3.

Zásadní rozdíl mezi pohledem na současnou realitu prizmatem konceptu Průmyslu 4.0 a prizmatem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, resp. prosazováním sektoru produktivních služeb jako dominantního sektoru, určitou protikladnost obou přístupů, lze patrně poměrně snadno pochopit. Právě tak lze pochopit i to, jaké důsledky má omezení vidění historické změny, kterou procházíme, v intencích Průmyslu 4.0, pro zrod koncepcí typu "Velkého resetu"Klause Schwaba a pro skutečné a přirozené řešení současných problémů podporou vzniku sektoru produktivních služeb jako sektoru dominantního a samonosného. Nejde přitom jen o úvahy na akademické půdě, ale o zásadní spor v oblasti pojetí reforem.

K tomuto závěru mě mj. přivedla práce mého studenta bakalářského (!) studia Patapije Martyněnka, který zcela samostatně ve své bakalářské práci nazvané "Průmysl 4.0 a změna srovnatelná s průmyslovou revolucí"příslušné srovnání provedl. Přesně uvedu formulace, které jsou jeho původní, došel nim zcela samostatně a podstatným způsobem obohatily i můj pohled na danou problematiku.

Vybírám některé citace z šedesáti stránkové práce (od svého textu je odliším barvou) a doplňuji komentářem. V tomto pokračování se dostáváme k porovnání obou přístupů, což je to nejdůležitější:

"Ekonomika produktivních služeb je koncept, který nastane, až společnost opustí své materiální potřeby a jejíž ekonomika bude na bázi produktivních služeb. Tento koncept nastane v daleké budoucnosti, až se změní materialistická společnost. Ekonomika produktivních služeb by mohla nastat po rozšířeném využívání inovativních technologií. Zatímco koncept Průmysl 4.0 navrhuje a popisuje využívání technologií v průmyslu a dalších oblastech, koncept Ekonomiky produktivních služeb navrhuje systém pro společnost, kterou budou obklopovat technologie pracující bez zásahu lidí. V takovém systému se budou uplatňovat nové formy směny pomocí smluv o lidském kapitálu, podle kterých se budou rozdělovat výsledky vznikající rozdělováním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Výsledky lidského kapitálu se budou oceňovat na trhu tzv. přenesená cena. Dále budou nutné reformy v oblastech zdravotnictví, vzdělávaní a penzijního pojištění. Zatímco koncept Průmyslu 4.0 je masové zavádění kyberneticko-fyzických systémů do výroby, které slouží lidským potřebám a ovlivňuje každodenní život lidí. Tyto změny se budou projevovat v oblastech: trhu práce, řízení podniků, politických systémů, životního prostředí atd. Koncept Průmyslu 4.0 popisuje technologie a jakým způsobem by se využívaly, ale není to dostatečně komplexní návrh, protože nenabízí přeměnu společnosti, jak první průmyslová revoluce znamenala přechod od zemědělství k továrnám a vzniku průmyslu, tak by čtvrtá průmyslová revoluce by měla vytvořit novou ekonomickou oblast pro společnost. Jak se píše v monografii R. Valenčíka a autorského kolektivu "nová ekonomická základna by se neměla objevit z průmyslu, tak jako průmysl vznikl mimo oblast zemědělství". (VALENČĺK, Radim a kol. ČTVRTÁ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE, NEBO EKONOMIKA PRODUKTIVNĺCH SLUŽEB? Vydání první, Online, PDF. Praha: Vysoká škola finanční a správní, z.ú., str. 26)

Podle Průmyslu 4.0 potřeba práce se bude snižovat, protože vše bude automatizováno, ale podle konceptu Ekonomiky produktivních služeb bude naopak potřeba práce růst. Nová ekonomika mimo průmysl bude používat nový typ nenahraditelné práce, ve které bude kladen důraz na volný čas a rozvoj schopností člověka. To znamená, že se zruší starý typ práce – zanikne nebo se změní pracovní doba.Schopnosti lidí budou investičními příležitostmi pro další subjekty. Bude úplná rovnost pro rozvoj těchto investičních příležitostí. Zatímco Průmysl 4.0 nenabízí žádnou alternativu využití volného času po úplné automatizaci všech procesů. Z tohoto hlediska Průmysl 4.0 působí nekomplexně a nenahlíží na všechny aspekty, které tato změna může ovlivnit. Proto R. Valenčík s autorským kolektivem píší, že změna takového charakteru je komplexnější, má větší význam, důsledky a může se srovnávat s první zakládající průmyslovou revolucí, protože ekonomika se změní a vznikne nový ekonomický sektor – produktivní služby. (VALENČĺK, Radim a kol. ČTVRTÁ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE, NEBO EKONOMIKA PRODUKTIVNĺCH SLUŽEB? Vydání první, Online, PDF. Praha: Vysoká škola finanční a správní, z.ú., str. 29)

Vidím koncept Ekonomiky produktivních služeb jako jednu z možných alternativ další etapu společnosti v plně automatizovaném světě. Ekonomika služeb je dnes podstatná v rozvinutých neboli vyspělých zemích např. Spojené státy americké a rozvojové země ji také rozvíjejí ve finančních službách, turistice, vzdělání a dalších.  Proto budoucnost bude v rozvoji poskytování služeb."

Tyto formulace z pera P. Martyněnka jsou z převážné části původní. Sám bych to takto dobře nenaformuloval. To znamená, že zásadní myšlenku lze pochopit. A rozdíl je skutečně zásadní. V důsledku nedostatečně komplexního přístupu a nepochopení podstaty změny, o kterou jde, se pro Klause Schwaba z původně dobře míněné koncepce stává koncepce (Velký reset) téměř genocidní. Nevidí novou roli člověka, nevidí perspektivu lidstva jako takového. Proto se z něj postupně stal "dvorní autor" pseudoelit současné globální moci.

V další části se stane výše tematizovaná odlišnost dvou přístupů ještě zřetelnější.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Radobýl. Kousek od Porta Bohemica - Brány Čech. Překrásná část naši země. Každý rok se sem snažím v tuto dobu vyrazit.

Výhled z Radobýlu na České Středohoří, ale také na nejkvalitnější vinice v Žernosekách.

Další pohled do nitra Českého Středohoří.

 

A toto je o kousek dál Sluneční údolí kousek od Ústí nad Labem.

 

Jedno z úbočí Slunečního údolí.