Ars disputandi - Umění diskutovat (k vizi)/7

Dnešní pokračování je z pera Radka Novotného a je přímo k tomu nejdůležitějšímu:

Chtěl bych reagovat na podnět Radima, kdy otevřel téma inovačního potenciálu země pro vytvoření hodnotových řetězců pro rozvoj Produktivních služeb.

Vypíchnul jsem některé problémy, kterým musíme čelit, resp. hledat na ně v rámci tvorby VIZE řešení v souladu s tím, co píše Radim: "inovační potenciál země. Je to propojení těch, kteří ho navyšují s těmi, kteří ho využívají. Proto vize musí komplexně postihovat vztahy univerzity – absolventské sítě – tvůrčí mezigenerační týmy jako hlavní složky a návazně další komponenty. Tam musíme hledat adresáty vize a spojence."

Zdroj: Ars disputandi - Umění diskutovat (k vizi)/1: https://radimvalencik.pise.cz/11711-ars-disputandi-umeni-diskutovat-k-vizi-1.html

Kvůli stručnosti uvádím jen stručné konstatování. V případě zájmu mohu doplnit.

Realita české vědy, faktory (osobní, ústavní, národní a mezinárodní), které jdou proti naší VIZI, aspekty a pracovní a osobní motivace, kterým musíme čelit.

Jak jsem už zmínil, problémy spolupráce mezi vědci a podnikateli jsem se intenzivně pro CzechInvest zabýval asi 1,5 roku:

- analyzoval jsem veřejně dostupnou literaturu (články), které se tím zabývaly;

- s kolegy jsme provedli řadu rozhovorů s akademiky a s firmami, které měly zkušenosti ze spolupráce s vědci a v čem viděli problémy;

- osobní zkušenosti coby člena Monitorovacího výboru VaVpI, jak se vyvíjeli infrastrukturní projekty pro spolupráci mezi vědci a firmami.

Z toho výzkumu vyplynulo několik faktorů, které bychom měli zvažovat a případně zapracovat do VIZE teze, nástroje, návrhy řešení, které by pomáhaly tyto faktory snižovat:

- I když vědci a firmy dělají na společném projektu, obě skupiny mají odlišné zájmy: firmy zisk a konkurenceschopnost, vědci bodovaný výsledek v RIVu, slávu, což se mnohdy kříží. – V případě zájmu mohu doložit.

- Vědci mají představy o hodnotách svého výsledku Výzkumu a vývoje, které se nekryjí s realitou trhu. Hodně je nadhodnocují, tudíž bývá spolupráce neefektivní. Co funguje je "smluvní výzkum, který funguje pod tvrdou průběžnou kontrolou zadavatele (málo firem na to má lidi a čas).

- Firmy nechápou celý kontext výzkumu a vývoje, vše považují za smluvní výzkum,

- Firmy požadují/chápou výstupy jsou předem odhadnutelné a finančně parametrizovatelné. Nechápou výzkumnou nejistotu.

- Zákon trhu založený na maximalizaci zisku podporuje taková řešení, že zaplatit pokutu je výhodnější, než zavádět technologie vstřícnější přírodnímu prostředí.

Západní model vědy, založený na vysávání myšlenek, a odliv mozků tvrdě konkuruje VIZI:

- Společné principy vědecké práce (evropská, světová) věda v rámci bezstrukturního řízení podporuje ty jedince, kteří upřednostňují slávu na mezinárodním poli oproti podpoře národního uplatnění výsledků.

- Zákon o podpoře VaV v souladu s výše uvedenými principy nastavuje veřejnou podporu ve prospěch mezinárodního využití výsledků – transfer vědomostí.

- Hodnocení úspěšnosti RIV podporuje publikování před aplikací ve firmách (obchodní tajemství).

Účinná ale v současném režimu nerealizovatelná cesta národního výzkumu:

Dobrý příklad, jak by to bylo, kdybychom se od Západu odtrhli, nám ukazuje Rusko. Po kolapsu SSSR nastal odliv vědců "západního civilizačního okruhu" do Evropy, ale více do USA a Rusko stálo před problémem, jak znovu vybudovat ruskou vědu. Soustředili se na výchovu vlasteneckých vědců, rozvíjeli zcela nový způsob myšlení a výsledky (zbrojařském průmyslu: S-500, Zirkon, duchovní aspekty, paranormální vědy apod.) ukazují, že přišly na takové koncepty, na které Západ nemá adekvátní odpověď.

Navíc je ruská věda víc vlastenecká, platí informační blokáda, takže i taková Uršula von Layen věří, že Rusové vymontovávají čipy ze západních praček, aby je dali do zbraní.

Dalším aspektem, který bychom měli zvažovat je, že existuje soukromý a akademický výzkum a ten soukromý je z objemu finanční podpory mnohem větší (cca 4x, už před 15 lety byla podpora soukromého výzkumu ročně 80 mld oproti 30 mld. státní a evropské podpory).

Zájmy výzkumných ústavů a AVČR – pořadí v RIV, který rozhoduje o institucionálním příspěvku

Centra Excelence, Výzkumná Centra a přechod na samofinancování

Za pomoci fondů EU vláda během let 2014-2020 (OP VaVpI) podpořila vybudování sítě Výzkumných center mimo Prahu a Center Excellence v krajích s cílem vybudovat národní výzkumnou infrastrukturu, která bude umožňovat transfer technologií do praxe. Strategií bylo podpořit centra po dobu udržitelnosti se snižujícím se podílem státního financování, aby po 5 letech výzkumná centra byla z většiny financována spoluprací s firmami. Demonstrace vědců tento záměr zničila a centra se stala "drahými hračkami" pro vědce (mohu doložit příklady).

V rámci stejné strategie se zatím úspěšně rozvinul program pro "Návrat mladých vědců" ze zahraničí, kdy se pro nová centra primárně oslovovali mladí čeští vědci úspěšní v zahraničí s nabídkou stejných mezd, jako jim nabízí Západní instituce. Řada vlasteneckých vědců se vrátila, ale jak dlouho to vydrží?

K tomu stručně ode mě:

Velmi cenný příspěvek. Doplním malým konkrétním příkladem. Pokud má být snaha o původní výzkum orientovaný na praxi úspěšná, musí se opírat o silný tým. Z řady důvodů by měl být mezigenerační (typu těch, které založil Armin Delong či Antonín Holý). Na naší univerzitě jsme k této problematice zpracovali projekt v rámci TAČR (Technické agentury České republiky). Vycházel z unikátního, ale kapacitami omezeného výzkumu, ve kterém se nám podařilo pochytit asi 40 tvůrčích mezigeneračních týmů v různých fázích vývoje. Chtěli jsme udělat reprezentativní výzkum všech funkčních týmů tohoto typu v ČR (interaktivní mapu, klasifikaci, ze které by vycházely formy státní podpory, metodiku sledování a podpory těchto týmů). Projekt byl zamítnut s absurdní argumentací. Prostě "nechce se", aby se naše země mohla postavit na vlastní nohy. Podrobně je o tom v jedné z online dostupných monografií vydaných na VŠFS, o kterých jsem už psal, konkrétně v této: https://www.vsfs.cz/prilohy/tmt_final_web.pdf

Proto se mně líbí apel na "vlastenecké pojetí vědy". Není to vlastenčení tam, kam nepatří, je to nutná součást předpokladů normálního fungování vědy v dnešní době. Bohužel. Žijeme v době velmi agresivního nástupu iracionality a útoku na již zmíněnou "schopnost postavit se na vlastní nohy". Z tohoto hlediska bych trochu upřesnil smysl vize. Ta musí dávat ideovou podporu pro propojení všech aktivit, které vytvoří nosnou alternativu současné devastaci. Proto jsme na začátku její tvorby definovali její strukturu tak, aby byla co nejvíce komplexní:

https://radimvalencik.pise.cz/10010-vize-jakou-potrebujeme-11.html To bylo v prosinci 2021. Od té doby konkretizujeme naplnění této struktury v různých směrech. Určité shrnutí dosažených výsledků bylo dáno v samostatné online přístupné monografii vydané VŠFS: https://www.vsfs.cz/prilohy/lk_metodologicka_role_monografie.pdf

Dodám v kontextu toho, čím přispěl R. Novotný: Pěstování vize a výstupy tohoto pěstování musí posilovat vlasteneckého ducha těch, kteří chtějí vycházet z toho, o co jde a co dělat. Není to "vlastenčení", ale naprosto nutný předpoklad prosaditelnosti čehokoli, co je přínosné.

(Pokračování)