Vize, jakou potřebujeme/967

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/20

(Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize.)

Dlouho jsem se chystal podívat se na problematiku zrodu vize prizmatem analýzy odborně poctivé práce realizované mimo stávající okruh pěstitelů, tj. 20-30 osob, které do seriálu k tvorbě vize přispívají články či připomínkami a které se více či méně pravidelně účastní online setkání.

Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady pro tento účel nejvhodnější. Analýzu startuji nyní, na začátku letního období, kdy bývá přece jen trochu více klidu. Začínám od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024. Sledují jen rubriku komentáře, kde jsou příspěvky z hlediska výše uvedeného záměru nejvíce relevantní, a věnovat jim selektivní pozornost. Tj. některé jen zmínit, některé rozebrat podrobněji.

54. článek:Proč klesá porodnost?, 5.2.2024 Jaroslav Ungerman

Celé zde:https://casopisargument.cz/55346

Pokles porodnosti však není jenom funkcí poklesu počtu žen v plodném věku, ani to není jenom funkce toho, zda jsou poskytovány a valorizovány peněžité podpory pro rodiny s dětmi.  Je to nesporně daleko širší problém. Jde také o zázemí rodin pro výchovu dětí.

Zcela zásadní je potom nedostatek dostupného bydlení pro mladé rodiny. V sedmdesátých letech se ročně stavělo kolem 70 tis. nových bytů v různých formách výstavby. V současnosti se staví nových bytů v průměru kolem 35 tis., přitom poptávka po bydlení nijak neklesá. Klíčovým problémem je však především cena takového bydlení, kde jeho financování formou hypoték znamená závazek splácení hypoték na třicet a více let. V takové situaci mladé rodiny budou velmi váhat pořídit si více dětí. Příchod dalších dětí do rodiny znamená nemalou zátěž pro rodinné rozpočty.

Nelze proto očekávat, že by se v krátké době mohla situace s porodností zlepšit. Naopak, pokud nedojde ke zlepšení hospodářské situace, lze očekávat další pokles porodnosti, a tedy nepříznivý vývoj v dalších letech.

K tomu:

Dobrá analýze, přece by však bylo dobré dát některé konkrétní náměty na podporu zvýšení porodnosti.

55. článek:Nízká porodnost je existenciální problém, 8.2.2024 Jan Schneider

Celé zde: https://casopisargument.cz/55413

Opověď na článek J. Ungermana (54.) Má dvě části:

První: To, jak J. Schneider vidí hlavní příčinu nízké porodnosti, nejen u nás:

...problém je zcela jinde, a je existenciální. Znalci Ericha Fromma znají jeho podstatný důraz na orientaci biofilní, na rozdíl od té druhé, které říká nekrofilní (ne moc dobře se to poslouchá, ale je to logicky důsledné). Západní/Severní "civilizace” je v dekadentním psychologickém rozpoložení, dosáhla svého vrcholu, tedy konzumu, který s sebou nese sobectví, chamtivost, soběstřednost, prostě čirý kapitalistický sen a ideál svým naplněním dochází k sebedestrukci a končí, protože jeho orientace je nekrofilní. - Sociální pobídky prostě nefungují, ta závora je psychologická.

Druhá: Názor J. Schneidera na řešení migrační problematiky:

Nevím, jestli je imigrace řešením, ale vylidňující  se bohaté země budou vždy přitahovat migranty. Zajímavá je ta pasáž o tom, že ze zemí se zlepšující se ekonomikou migrace slábne. To je zcela pochopitelné. Vícekrát jsem to psal, a to řešení má tři fáze:

1) snížení migračních tlaků ve zdrojových zemích – což je problém, jehož řešení je na nejdelší dobu, proto by se s ním mělo začít nejdřív, resp. už dávno (a ne ty země stále dál vykořisťovat): dovoz průmyslových celků, jako kdysi za minulého režimu. Žádné zbraně, žádné peníze. Důraz na hydrologii, protože sucho je migrační impetus, jemuž se nedá čelit (za zády migrantů je pouze smrt).

2) stabilizace přechodových zemí (Sýrie, Libye, Tunis, Maroko, Alžír apod.). Západ dělá ovšem všechno obráceně.

3) příprava na příchod těch migrantů, kteří přes všechna ta opatření prostě přijdou, i když se mnozí zlobí, když už jenom slyší slovo migrant, to se nedá nic dělat. Už za první světové války Rakousko dokázalo přijmout statisíce uprchlíků z Haliče, a to dokonce opakovaně – ta schopnost absorpce je obrovská, když se to umí. (Psal jsem o tom zde a zde.) Řešením byly uprchlické tábory (žádná ghetta, ale zarežimované tábory) – anebo naopak důsledné rozptýlení uprchlíků mezi obyvatele malých a ještě menších měst, po jednotlivých rodinách (zase: žádná ghetta).

K tomu:

Obě části jsou zajímavé. Ocenit je nutné především to, že je to jeden z velmi mála pokusů o diskusi k aktuálnímu tématu. A to pokus úspěšný. Kéž by jich bylo více! Některé problémy stojí za to, aby se vyjasnily "až na dřeň".

Schneiderův příspěvek (v první části) nastoluje mnohem obecnější otázku, která bezprostředně souvisí s osudovým úskalím, kterým prochází lidská pospolitost v současné době: Jak se vrátit k přirozenosti? Mj. – píšu tento příspěvek s odstupem času od napsání Schneiderova příspěvku, kdy se mohl každý soudný člověk na vlastní oči podívat, kam existenciální stav dospěl. V podobě symbolického poselství zahajovacího seriálu k OH, viz k tomu ode mne:

https://radimvalencik.pise.cz/11744-oh-ve-stylu-macron-francie-navrat-k-recke-tradici.html

Na to navazuji řečnickou otázkou: Lze změnit existenciální situaci bez perspektivní (až za horizont řešení problémů vidící), realistické (o dostatečné síly se opírající), přitažlivé (naplňující smysl žití i bytí, tj. řešící právě zmíněný existenciální problém) vize?

Na to navazuje další otázka: Zná někdo lepší mechanismu spojení tvorby ideového zázemí sebezáchovné změny s reálným děním, než je návrh na DVANÁCTKU popsaný např. zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11745-hledani-dvanacti-cesta-k-drtive-ideove-prevaze-3.html

A ještě dodatek: Kromě potřeby intenzivnějších diskusí vyjasňujících klíčové otázky je důležité, aby každý příspěvek byl co nejvíce dotažen do konkrétních doporučení, jak současnou situaci měnit k lepšímu, resp. jak dosáhnout obratu.

(Pokračování)  

A k tomu trochu inspirující přírody:

Procházka na okraji Prahy. Tipněte si kde.

Je vidět Cukrák, vlevo vzadu vykukuje závist, a kdo má dobré oči, uvidí i rozhlednu, která je na ní. Dole údolí Berounky.

Z tohoto foto moc nepoznáte, udělal jsem je, protože mě zaujala tráva.

 

Pěkná divočina, ale také z ní ještě nic nepoznáte.

 

Tento obrázek už hodně napovídá. Obec nad lomem je Kosoř. Nás čekají také lomy. Ale kde?