Vize, jakou potřebujeme/982

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/26

(Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize.)

Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady důvodů pro tento účel nejvhodnější. Začal jsem od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024.

64. článek:Putin před branami! 11.3.2024 Oskar Krejčí

Celé zde:https://casopisargument.cz/56051

Fakta, která by měl znát každý, kdo věří v Putinovu hrozbu. Existuje jediná – vyprovokovaná jaderná, fatální. Cituji:

V minulém roce byly vojenské výdaje států NATO více než 11,6krát větší než výdaje Ruska; při přepočtu podle parity kupní síly téměř 4,3krát. Předpokládat, že při této asymetrii Rusko zaútočí na státy Severoatlantické aliance, je poněkud absurdní. Na první pohled se může zdát, že obrovskými výdaji země NATO chtějí kompenzovat převahu Ruska nad evropskými členy NATO v oblasti jaderných zbraní. To je ovšem dvojí nesmysl. Především je ruský jaderný arzenál plně vyvážen přibližně stejně velkým arzenálem americkým. Zároveň platí, že nukleární arzenál Ruska či USA vyvážit konvenčními zbraněmi nelze. Naopak ovšem platí, že ruské jaderné zbraně působí jako odstrašení, které brání přímému nasazení konvenčních sil NATO proti Rusku. To byl zřejmě hlavní důvod, proč loni v únoru Vladimír Putin oznámil, že Rusko pozastavuje svoji účast na smlouvě Nový START, která se týká strategických jaderných zbraní USA a Ruska. Výroky Emmanuela Macrona o tom, že na Ukrajině neexistují žádné červené linie, tedy že je klidně možné nasadit vojáky NATO do bojů proti Rusku, jsou – velmi mírně řečeno – krajně nezodpovědné.

Je zřejmé, že Západ po desetiletí postrádá strategickou vizi spolupráce s Ruskem – ale i s Čínou. Přitom negativní iniciativa, která vztahy zhoršuje, je povětšině na straně Západu. To neplatí jen o expanzi Severoatlantické aliance na východ. Obrovským problémem se stala destrukce systému kontroly strategických zbraní, tedy v oblasti, kde na první pohled existuje prolínání zájmů. Byly to Spojené státy, které vypověděly Smlouvu o omezení systémů protiraketové obrany (2002) a Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (2019). Nemluvě o vypovězení Smlouvy o otevřeném nebi (2020) a o tom, že ruskému vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (2007) předcházel fakt, že se k ní pobaltské státy, členové NATO, odmítly připojit. Anexi Krymu nepředcházel jen převrat v Kyjevě, ale i západní podpora separatistů na Balkáně či na Kavkaze, dlouhá série takzvaných barevných revolucí – a bombardování Jugoslávie, válka v Libyi, v Afghánistánu, Iráku...

Konfrontační tón oficiálních dokumentů USA a NATO jen potvrzuje fakt, že na Západě chybí racionální vize nové bezpečnostní architektury Evropy a světa, která by odpovídala geopolitickým proměnám v 21. století. Za této situace se západní politici povětšině snaží prvoplánově využít okamžitých, často zdánlivých výhod, a to bez ohledu alespoň na důsledky ve střednědobém horizontu; výsledkem je prohlubování chaosu ve světě, neúspěch, ztráta pozic. A tak lze z Prahy a Bratislavy jen vylekaně přihlížet tomu, jak se úpadek úrovně západních elit snoubí s nástupem umělé inteligence na válečná pole.

K tomu ode mne:

Mj. – Oskar Krejčí mě tímto příspěvkem inspiroval k napsání tohoto článku, který zaznamenal velké množství přečtení:

"Král je nahý", aneb totální selhání "všemocných"

Neomezené tištění peněz z ničeho a export takto produkované inflace do všech zemí, které se tomuto finančnímu podvodu nedokážou bránit.

Globální špiclování a  vydírání, dosazování vydíratelných a zmanipulovaných slouhů.

Kupování čehokoli za nekryté peníze, včetně lidských duší.

Přeměna zpravodajských služeb zemí ve filiálky mocnosti ovládané vetřelcem globální moci.

Přeměna práva v klacek dvojího metru na všech úrovních, a to i pokud jde o ústavní soudy současnou globální mocí.

Obsazení mediálního mainstreamu a jeho přeměna v nástroj manipulace, který jako "přes kopírák" sugeruje lži všude tam, kde mu slouhové globální moci otevřeli brány.

Sražení akademické půdy na kolena a dosazení podvolených "hrozinek" do nejvýznamnějších státních pozic, aby se veřejnost mohla na vlastní oči a uši přesvědčit o jejich  "intelektuální úrovni".

Systematické využívání sociálních sítí vytvořených na bázi poskytování inside informací.

Kaskáda lží při prosazování nástrojů sociálního inženýrství typu grýndýlu, či akcí typu "zloděj volá, chyťte zloděje!" jako "Vrbětice" apod.

Rozložení společnosti jejím "roznarativováním" a uzavíráním do bublin.

A když to nepomáhá, tak i prachsprosté použití atentátů i dalších forem vraždění.

...

Takovou koncentraci moci lidstvo doposud nepoznalo. A čemu tato "všemohoucnost" slouží? Řádné správě globální pospolitosti a řešení nahromaděných problému? – Nikoliv. Právě naopak! Naprostému selhání této moci při řešení problémů. Selhání, které také nemá historickou obdobu. Selhání, které se mění v prachsprosté zlo. Ten, kdo si o současné globální moci dělá iluze, je spoluviník zla a neomlouvá ho ani to, že by mohl být (což je tváří v tvář realitě dost nepravděpodobné) naprostý hlupák.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hlavní část dovolené jsem trávil v Ráji (slovenském). Máme tam chatu. Část s přáteli, část s rodinou. Programově jsem se věnoval fyzičce a také bádání, resp. zpracování textů souvisejících s konferencemi a finalizací příspěvků. Podnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

První, nečekaně přínosná, výprava souvisela s nákupem v popradském Tescu, který jsme podnikli s cílem zajistit dostatečné zásobování. Malá procházka kolem Květnice kousek od Popradu přinesla rekordní nález hub (34 hříbů a asi taky tolik ostatních hub). A navíc - objevil jsem nádherné výhledy z lomu nad Květnicí.

Tady je ukázka dvou krasavců.

Na poměrně malém místě se hřiby vyskytovaly ve skupinách. Nenechejte se mýlit barvou klobouku, jsouo to skutečně praváky.

 

V takto nádherném lese.

 

A k tomu jeden z nejhezčích výhledů na Vysoké Tatry. Schválně - kdo ví, jak se jednotlivé štíty jmenují. Aspoň Gerlach by měl poznat každý.