Vize, jakou potřebujeme/984
Jak se rodí vize: Časopis !Argument/27
(Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize.)
Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady důvodů pro tento účel nejvhodnější. Začal jsem od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024.
66. článek: Obrat k míru? 12.3.2024 Petr Drulák
Celé zde:https://casopisargument.cz/56107
Petr Drulák disponuje poměrně dobrým, dobře kalibrovaným a intenzivním sledováním toho, co se děje, dobře informačně syceným prizmatem analýzy globálního dění, takže mu neušlo následující:
V posledních dvou týdnech se na veřejnost dostaly dvě závažné informace o Ukrajině ze světa zpravodajských služeb. Americký deník TheNew York Times přišel s odhalením dlouhodobé spolupráce mezi ukrajinskými a americkými zpravodajci, o několik dní později se na sociálních sítích objevila konverzace vysokých německých důstojníků plánujících útoky německých raket na ruské cíle. Zprávu přejala ruská RT a udělala z ní velké téma. Oba úniky jsou znepokojivým svědectvím o probíhající válce. Z hlediska širších okolností však mohou být dobrou zprávou pro budoucí mír.
Co znepokojuje? Americký únik ukazuje, jak se ukrajinské zpravodajské instituce staly za majdanského režimu filiálkami amerických zpravodajských složek. CIA v posledních deseti letech financovala a řídila nejméně čtrnáct špionážních základen na východní Ukrajině, dvanáct operativních a dvě odposlechové. Také školila ukrajinské zpravodajce, celkový počet se blíží tisíci, kteří postupně zaujímali rozhodující místa v ukrajinském bezpečnostním aparátu. Na oplátku CIA dostávala od Ukrajinců zpravodajské informace z ruského prostředí, kam neměla přístup.
Američané v tom nebyli sami, do této spolupráce se zapojili také Britové a Nizozemci. Je zajímavou historickou shodou, ale nikoliv náhodou, že tyto tři státy představují současného vůdce globálního námořního impéria, jeho předchůdce a předchůdce. Američané a jejich nejatlantičtější spojenci byli na Ukrajině přítomni v míře daleko přesahující to, co bylo oficiálně připouštěno. Odhaluje se licoměrnost západních tvrzení, že Ukrajina je svrchovaný stát, který nechtějí nijak ovlivňovat v jeho rozhodování. Co další zůstává skryto? Ruský útok před dvěma lety to neomlouvá, ale vysvětluje.
Únik z německých zdrojů ukazuje, jak moc se generalita států NATO přiblížila válce s Ruskem. V Německu se dnes vede veřejná debata, zda by měl Berlín dodat na Ukrajinu rakety Taurus. Kancléř Scholz je proti, ale silná je i koalice příznivců. Odposlechnutá diskuse ukázala, že se nejedná o nějakou abstraktní otázku, nýbrž rozhodnutí, které nese naprosto konkrétní důsledky. Němečtí důstojníci se bavili o zničení kerčského mostu spojujícího Krym s Ruskem. Tedy německá raketa, nejspíše s německou obsluhou, má být využita k útoku na ruskou civilní infrastrukturu. Znamená to, že jsou Němci připraveni na odvetný útok Ruska proti infrastruktuře německé? Bude to znamenat regulérní válku, nebo si to pak obě strany nějak vysvětlí?
K tomu ode mne:
Podobných aktivit, které by měly probudit veřejnost, bude přibývat. A bude přibývat i represí proti těm, kteří budou chtít upozornit na svinstvo, které se děje. K tomu už dyzajnéři dění u nás používající již dosazené figurky dosazují další "stachanovce", kteří se překonávají ve vyvolávání konfrontace, viz např. (jak jsem nedávno napsal na svém blogu):
Co je naplní práce Otakara Foltýna?
Dle Wikipedie vykonává v současné době Otakar Foltýn dvě funkce ve státní administrativě: člena Vojenské kanceláře prezidenta republiky a nově zřízenou funkci prvního koordinátora strategické komunikace Úřadu vlády. Obě funkce podléhají základnímu pravidlu výkonu veřejné správy, tj. na rozdíl od soukromého sektoru (kde je povolené vše, co není výslovně zakázáno) úředník či nositel jakékoli funkce má zakázáno cokoli, co mu není výslovně povoleno, tj. jeho kompetence musejí být přesně stanoveny a nesmí je překračovat.
Proto je s podivem, co o jeho "strategické komunikaci s veřejností" sepsaly Parlamentní listy, viz: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Sv-ne-Stojim-si-za-tim-Foltyn-pokracuje-v-castovani-casti-Cechu-760073
Vzniká tak situace, která má tři vysvětlení:
1. možné vysvětlení: Parlamentní listy si výroky Otakara Foltýna vymyslely.
2. možné vysvětlení: Vymezení kompetencí funkcí, kterými byl Otakar Foltýn pověřen, je takové, že svými výroky tyto kompetence Otakar Foltýn nepřekračuje.
3. Ti, kteří Otakara Foltýna příslušnými funkcemi pověřili, nepočítali s tím, jak bude své kompetence využívat či zneužívat.
O veřejných funkcích a kompetencích Otakara Foltýna víme z veřejných zdrojů následující:
V březnu 2023 téhož roku byl v souvislosti s personálními změnami po nástupu prezidenta Petra Pavla do úřadu převelen do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. K náplni práce se Foltýn vyjádřil takto: "Mám jen velmi povšechný přehled o tom, jaké jsou kompetence ze zákona, to bude na budoucím náčelníkovi kanceláře, jakou prací mě pověří", viz:
V květnu 2024 byl s působností od následujícího měsíce jmenován prvním koordinátorem strategické komunikace Úřadu vlády. Na zřízení postu koordinátora, který by měl mít na starost i obranu před dezinformacemi a cizím vlivem, se shodli předsedové koaličních stran. Předsedové koaličních stran se dohodli také na zřízení specializovaného odboru na úřadu vlády, který by měl nastavit strategickou komunikaci státu, a pracovat by v něm mělo kolem deseti lidí. "Pan Otakar Foltýn bude na úřadu vlády působit jako vládní koordinátor pro strategickou komunikaci, pro tuto funkci bude odvelen na šest měsíců od 30. května 2024. O možných změnách ve struktuře a fungování úřadu vlády budeme případně včas informovat," potvrdila následně mluvčí vlády Lucie Ješátková, viz:
Myslím, že by bylo vhodné, resp. že je oprávněné požadovat, aby se k tomu, která ze tří alternativ platí, vyjádřily:
1. Parlamentní listy.
2. Mluvčí vlády Lucie Ješátková a vedoucí Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajor Radek Hasala, a to konkrétně formou zveřejnění příslušných písemných materiálů, kterými jsou kompetence stanoveny.
3. Otakar Foltýn.
Vyřešení otázky, jak je to s kompetencemi a výroky Otakara Foltýna je naléhavé a má zásadní význam i z hlediska analytického materiálu vojenského analytika Jaroslava Štefce, který v článku Přípravy na úspěšný "preventivní puč" jsou již v ČR ve finále mj. píše, že o nebezpečí, které pojmenovává v názvu svého článku svědčí mj. "stále zřetelnější zapojování vojenské a zpravodajské generality do politického a sociálního dění", například "podivné politické projevy" některých osob z vojenské a zpravodajské generality, mezi které řadí i "bývalého nejvyššího vojenského policajta plukovníka Foltýna, veřejně označujícího názorové oponenty vlády za svině", viz:
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Hlavní část dovolené jsem trávil v Ráji (slovenském). Máme tam chatu. Část s přáteli, část s rodinou. Programově jsem se věnoval fyzičce a také bádání, resp. zpracování textů souvisejících s konferencemi a finalizací příspěvků. Podnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.
První, nečekaně přínosná, výprava souvisela s nákupem v popradském Tescu, který jsme podnikli s cílem zajistit dostatečné zásobování. Malá procházka kolem Květnice kousek od Popradu přinesla rekordní nález hub (34 hříbů a asi taky tolik ostatních hub). A navíc - objevil jsem nádherné výhledy z lomu nad Květnicí.
Tady máme výhled i s popisem toho, co kde je. Z údolí vlevo (Bílého potoka), které začíná Průlomem Hornádu vycházejí tři navštěvované kaňony s žebříky - Suchá Belá, Piecki (tam jezdíme), Velký Sokol. Nádherná místa. Vidět je i Králova hola.
Další krásný výhled z místa nad lomem.
Tady je pohed na lom shora, i na fotce (natož v realitě) dost závraťový.
Ještě jeden pohled do údolí Bílého potoka.