Vize, jakou potřebujeme/991

2. 09 2024 | 00.01

Vize, jakou potřebujeme/991

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/33

(Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize.)

Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady důvodů pro tento účel nejvhodnější. Začal jsem od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024.

68. článek:Lepší nevědět?,8.4.2024, Oskar Krejčí

Celé zde: https://casopisargument.cz/56617

Strategicky významný článek Oskara Krejčího k tvorbě vize: Geopolitický rozhled s nadhledem... ale také s přehlédnutím některých podstatných změn, ke kterým došlo.

Nedříve nejdůležitější přínosné pasáže:   

"Zrychlující se propad kvality vládnoucí vrstvy na Západě vidí dnes snad každý. Vnější znaky jsou patrné ve veřejnoprávním zpravodajství, kde se stýká pokleslá úroveň politiků a novinářů. Začíná být jasná úměra: čím nižší znalosti, čím méně empatie má bojovník za jedinou právě jemu zjevenou pravdu – tím delší má seznam "dezinformátorů"... - Práce mají bojovníci proti dezinformacím vskutku nemálo. Zvláště nyní, kdy v Česku může narůstat počet lidí, kteří pokládají tandem Fico–Pellegrini za vhodnější pro správu věcí veřejných než dvojici Fiala–Pavel. Oficiální bojovníci proti dezinformacím musí především zabránit tomu, aby si lidé pamatovali."...

"...bombardování Jugoslávie dalo podobu mezinárodním vztahům po skončení studené války, která dozrála v nynější hlubokou krizi. Ale tehdy se nabídla i možnost změny... - ...několik měsíců po skončení alianční agrese, byl v Istanbulu na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podepsán dokument s názvem Charta bezpečné Evropy. V něm se mimo jiné uvádí, že "každý zúčastněný stát má stejné právo na bezpečnost", přičemž "nebude upevňovat svoji bezpečnost na úkor bezpečnosti jiných států. V rámci OBSE žádný stát, skupina států nebo organizace nemůže mít žádnou prvořadou odpovědnost za udržování míru a stability v oblasti OBSE nebo nemůže považovat jakoukoli část oblasti OBSE za svou sféru vlivu." Pod tímto dokumentem jsou podpisy jak amerického, tak i ruského prezidenta.

Krásná, příliš brzy zapomenutá slova."

"Zkušenosti ukazují, že reprezentanti států, v nichž se změní režim, mají tendenci co nejviditelněji a co nejhlasitěji manifestovat svoji oddanost novým hodnotám a novým spojencům. To platilo také o první liberální jelcinovské reprezentaci Ruska po implozi Sovětského svazu. Malé státy mají navíc sklon nejen hledat silné spojence, ale též hrát slepě podle jejich not a podbízet se jim – a to i ty státy, které by měly mít v historické paměti zakódovanou vzpomínku na mnichovskou zradu."

Až potud dobré, ale tady začíná odklon od reality, tak jak se vyvinula. Pokračuje pohled očima "staré školy", přitom došlo k zásadnímu propadu geopolitiky do mnohem většího bahna úpadku.

Pozornost budeme věnovat těmto dvěma pasážím:

"Velmoci, alespoň prozatím, jednají především podle svých zájmů, nikoliv podle litery uzavřených smluv."

"Tedy ještě jednou: trvalé jsou zájmy mocností, nikoliv jejich spojenci či nepřátelé."

Tak to prostě není. Existuje jedna supervelmoc (USA) s vetřelcem jádra globální moci v těle (ve kterém se koncentruje spojení majetků, ovládání finančního systému, zpravodajských systémů) prostřednictvím které byly obsazeny institucionální systémy EU a Británie (včetně mediální, finanční a zpravodajské sféry) jak na úrovni jednotlivých zemí, tak i nadstátních eurostruktur.

Již neexistuje žádná velmocenská politika Německa, Francie, Británie a ani USA nedělají vlastní geopolitiku, vše je ovládáno jádrem současné globální moci, která penetruje všechny institucionální systémy, které mají vliv na vývoj událostí. Projevem toho je onen "propad kvality vládnoucí vrstvy na Západě", o kterém O. Krejčí hovoří. V reprezentaci zemí ovládaných současnou globální mocí jsou jen vyprázdněné, bezduché figurky.

Přitom současné globální moci nejde o "kolonizaci" EU a Británie, ale o jejich likvidaci jako potenciálního konkurenta v době, kdy USA budou procházet úpadkovou fází. Strategický záměr je celkem zřejmý: Úpadek EU a Británie musí probíhat rychleji, než proces adaptace USA na novou geopolitickou situaci. Vyhlídky pro nás nikoli radostné. Být "podřadnou zemí" v systému silnějších, které jsou všechny určeny k likvidaci, přitom likvidaci prováděnou zemí, která je sama v procesu úpadku (USA) a která je sama pouhým nástrojem současné globální moci, je hodně velký problém. Ale z toho a z pochopení, jakou strukturu má a jak funguje současná globální moc, musíme vycházet. Zde je popsáno: https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html

Ale je třeba vidět dál:

- Těžiště světového vývoje se posunuje mimo nás, přitom nejde jen o naši zemi, ani jen o EU, celý tzv. "Západ" se dostává mimo hru a dříve nebo později se bude muset novým poměrům začít přizpůsobovat, pokud má přežít.

- V EU bude hrát naprosto zásadní roli Středounijní prostor (atlantická část selhala, její koloniální ambice ji udělali snadnou obětí jak cizí moci, tak i vlastních špatností). Mj. velmi vypovídající je následující článek s nesmyslným názvem "Střední Evropa je proruská bažina"; svědčí nejen o intelektuální úrovni autora, ale i těch, jejichž pohled se snaží prezentovat: https://medium.seznam.cz/clanek/tomasz-peszynski-stredni-evropa-je-proruska-bazina-81479

Dělat v současné situaci "geopolitiku servility" (dodávám zaslepené a krajní servility) vůči moci, která je v úpadku, jak to dělá Fialova vláda, je hloupé, zločinné, sebevražedné.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hlavní část dovolené jsem trávil v Ráji (slovenském). Máme tam chatu. Část s přáteli, část s rodinou. Programově jsem se věnoval fyzičce a také bádání, resp. zpracování textů souvisejících s konferencemi a finalizací příspěvků. Podnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

Králova hola v plné kráse. Prý na ní nedávn málem umrznul náš prezident Miloš Zeman. Z tohoto pohledu vypadá velmi mírumilovně (ta hora).


Nedaleko odsud ve Slovenském ráji - u Dědinek, Glacká cesta.

 

Voda. A jak čistá! Na Glacké cestě.


Celý Slovenský ráj je protkán malými kaňony, většinou s vodopády a většinou neprůchodnými.