Vize, jakou potřebujeme/1001

K překročení první tisícovky příspěvků/2

Překročení první tisícovky příspěvků (shodou okolností k němu došlo 11. září, letos nás čeká ještě připomenutí tří let od zahájení seriálu 17. prosince) nastoluje otázky:

- Odkud – kam jsme se posunuli (a posunuli jsme se vůbec)?

- Jaký je nejcennější výsledek či výsledky?

- Postupuje někdo rychleji (víme o něm)?

- Co brzdí rychlejší postup?

- Jak zefektivnit práci?

- Podle čeho rychlost postupu práce a přínos dílčích výsledků posuzovat?

- Jaké další otázky si v této souvislosti položit?

Reakce (ode mne):

Pokusím se na tyto otázky podívat (nikoli odpovědět) z určitého úhlu, který v tuto chvíli (v tomto konkrétním stavu pěstování vize a aktuálním kontextu) považuji za nejdůležitější, a to formou určitého  shrnutí dosavadní práce v několika stručných bodech:

1. Nutno striktně odlišovat postup prací a sdílení výsledků. Jedno se sice neobejde bez druhého, ale oba tyto aspekty jsou dost odlišné.

2. Za největší problém považuji, že se stále nedaří řešit zásadní otázku, která zní takto: Jde o změnu typu "socialistické revoluce", nebo typu "průmyslové revoluce"? Aby nedošlo k nedorozumění – v obou případech se jedná o komplexní změnu tak výraznou, jakou lidstvo ještě nezažilo a neprožilo, ale v jednom případě je těžištěm změny uchopení politické moci pro zespolečenštění výroby, ve druhém případě se jedná o dlouhodobý proces probíhající diferencovaně v různých oblastech světa, se spoustou zvratů, který trvá historicky poměrně dlouhé období, při kterém se prosazuje oproti průmyslu a s průmyslem spjatých služeb nový dominantní sektor (který znamená mnohem větší produktivitu, mnohem dynamičtější ekonomický růst a zejména novou kvalitu růstu), čemuž odpovídá i změna jak vztahů v procesu výroby, tak v celé společnosti. Nejpodrobněji i s odkazem na to, jak tuto problematiku (obě alternativy a jejich rozdíl) viděl K. Marx zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11742-vize-jakou-potrebujeme-971.html

3. Žádnou vizi nelze "slepit" z dílčích vstupů bez ujasnění toho, co ji  dává dohromady, tj. mj. bez odpovědi na výše uvedenou otázku.

4. Odpověď na ni předpokládá překonání vládnoucích stereotypů a ty jsou hodně hluboce zakořeněné. Setrvačně vidění světa má svůj původ zejména v tom, že na to nové, s čím se setkáváme, nahlížíme prizmatem, které jsme si vytvořili při poznávání dřívějšího. Potřebujeme prizma, které naší mysl otevírá, nikoli nasazuje klapky znemožňující vidět cokoli, co se odlišuje od toho, co již chápeme a co jsme si osvojili.

5. Změna, o kterou jde, je navíc zasazena do historické situace, ve které naše civilizace prochází osudovým úskalím přemnožených "endoparazitů" či dokonce "endopredátorů", kteří se rozbujeli na živné půdě technologického pokroku a rozhlodali základní prvky evolučně stabilní strategie lidských komunit na celém světě; k tomu podrobně zde: https://radimvalencik.pise.cz/11034-osudove-uskali.html a zde https://radimvalencik.pise.cz/11035-osudove-uskali-ii.html

6. Zásadní otázkou je sjednocování společenských sil schopných změnu prosadit. Tato problematika má dva vzájemně související aspekty:

- Otázku spojenců, tj. vytvoření tak širokého a funkčního propojení jednotlivých složek hnutí odporu a nápravy, které je schopno efektivně čelit současné globální moci, viz: https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html (jedním z problémů hnutí odporu a nápravy je, že se podceňuji to, jaká moc za šílenostmi současného světa stojí, jak obrovská síla žene svět do úpadku a katastrofy, což vede k tomu, že se nabízejí směšně primitivní recepty řešení problémů, které vytvářejí hloupé iluze a ve svých důsledcích hnutí rozkládají.

- Docenění významu teorie (pravdy rozvíjení s oporou teorie jako otevřeného systému poznání toho o co jde a co dělat), jejího reálného "fungování" (rozvíjení a osvojování) v současných společenských podmínkách, její role jako sjednocujícího základnu hnutí odporu a nápravy celého spektra sil, které budou vytvářet spojenectví, jako rozhodující výhody v zápase s globální mocí, výhody, která spočívá v zásadní ideové převaze, kterou nepřehlédne žádný myslící tvor.

7. Apel na teorii neznamená podcenění akčnosti, ale naopak:

- Součástí vize musí být zcela konkrétní projekty rozvíjení a osvojování teorie jak z hlediska přesahu stávajícího poznání (včetně "mainstreamového"), tak i široké osvěty (viz například projekt "Dvanácti", viz: https://radimvalencik.pise.cz/11745-hledani-dvanacti-cesta-k-drtive-ideove-prevaze-3.html

- Teoretické zázemí musí být akčně využívání k analýze všech kroků současné moci a předkládání koncepčních alternativ v podobě srozumitelné každému, např. tak, jak to lze ilustrovat na příkladu sporu o penzijní reformu, viz: https://radimvalencik.pise.cz/10742-penze-proc-jurecka-zradil-rozumne-reseni.html

8. Výše uvedené je jeden z možných pohledů, jehož přínos se ukáže podle toho, jak vybudí další a co další pohledy přinesou.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hlavní část dovolené jsem trávil v Ráji (slovenském). Máme tam chatu. Část s přáteli, část s rodinou. Programově jsem se věnoval fyzičce a také bádání, resp. zpracování textů souvisejících s konferencemi a finalizací příspěvků. Podnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

Jeden z nejzajímavějších výletů byl kolem lázní Muszyna. Nádherné městečko, kde je několik veřejně přístupných zdrojů výborné minerálky. Ta se i prodává téměř ve všech supermarketech v Polsku. Je zde i velmi příjemné koupaliště.

Tentokrát jsem se vydal do kopců, kam málokdo chodí a narazil na zajímavou komunitu.

 

Její pobyt zde byl spojen s výstavou pozoruhodných obrazů rozmístěných po okolním lese.

 

Obrazy působily hrůzostrašně, ale lidé z komunity byli velmi příjemní. Výlet se tak změnil v procházku zajímavou přírodní galérií.