Několik poznámek k roli teorie

1. Hlavní linie střetu není: Současná globální moc (kterou lze popsat takto: https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html ) versus hnutí odporu vůči ní a nápravy devastace, kterou působí (aby lidská pospolitost proplula osudovým úskalím, viz https://radimvalencik.pise.cz/11034-osudove-uskali.html a https://radimvalencik.pise.cz/11035-osudove-uskali-ii.html ).

2. Hlavní linie střetu vede mezi těmi účastníky hnutí odporu a nápravy, kteří si uvědomují význam ideové převahy a s tím spojený význam dobré teorie (sdílené pravdy rozvíjené jako otevřeného systému vycházejí z reálné praxe a opírající se o vědecké poznání), a těmi, kteří roli teorie nechápou, banalizují, spoléhají na nárůst nespokojenosti, vyznačují se lenivostí mysli či zablokováním mysli.

3. To, kudy vede hlavní linie střetu, je dáno podstatou současné globální moci a fatální tendencí jejího vývoje (její degenerace):

- Na jedné straně je tato moc tak obrovská a koncentrovaná (sestává se z neomezeného emitování dolaru a exportu inflace tím vyvolané do celého světa, globálního špiclování a propojení globálně působících zpravodajských struktur, obsazení státních institucí ovládanými figurkami, globálního mediálního mainstreamu odpoutaného od pravdy a manipulujícího s lidmi, apod. to vše vzájemně propojené), takže jakoukoli "hurá akci" ze strany odporu a nápravy dokáže snadno eliminovat více či méně brutálním způsobem (od politických vražd až po vyvolání rozkolu v jakémkoli hnutí).

- Na druhé straně tím, že funguje na bázi dosazování slouhů prostřednictvím slouhů, kdy předpokladem dosazení kohokoli do pozice slouhovství je individuální vyprázdněnost a snadná manipulovatelnost, znamená, že omezenci dosazují ještě větší omezence, hlupáci ještě větší hlupáky, jako to vidíme po celém světě, v těch zemích, kde má současná globální moc dominantní postavení.

4. Proto může být a je jediná úspěšná strategie proti ní výrazná a nepřehlédnutelná ideová převaha (taková, která dodává sebedůvěru účastníkům hnutí odporu a nápravy, současně demoralizuje inteligentnější část slouhů současné globální moci a je schopna z nich udělat spojence hnutí obrany a nápravy). Ti, kteří to nechápou a nechtějí chápat:

- brzdí proces spojení hnutí odporu a nápravy s nabýváním ideové převahy;

- rozkládají hnutí odporu a nápravy na filiálky ovládané jedince, u nichž převazují osobní ambice, nechápající, o co jde a co dělat;

- stávají se snadnou obětí manipulace a nositelem vyvolávání vnitřních konfliktů uvnitř hnutí obrany a nápravy;

- odrazují potenciální spojence, jejichž účast na obraně proti současné globální moci a následné nápravě stavu je nezbytná.

5. Nejde o to ty, kteří nechápou či nedoceňují význam systematického rozvíjení vlastního poznání ve směru chápání toho, o co jde a co dělat, odsuzovat, jakkoli diskriminovat apod., ale:

- napomáhat jim nalézt cestu k odstranění různých bloků, které brání tomu, aby jim rozvíjení vlastního poznání přinášelo potěšení, aby v něm nacházeli smysl;

- dodávat jim sebedůvěru;

- vzájemně se učit chápat jeden druhého;

- zdokonalovat se ve schopnosti převzít všechny podněty obsažené v názorech druhých;

- řídit se uvědoměním si toho, že každý máme jen nedokončené celoživotní vzdělání.

6. Buď se nám podaří, aby orientace na rozvoj poznání, efektivní sdělování poznatků, orientace na to, stát se nositeli společně sdílené pravdy (kde jednotlivé individuální součásti se vzájemně doplňují a mají dostatečný společný průnik), uvědomování si nejen významu ideové převahy, ale zejména toho, že ji máme, převáží a bude dominovat. – Pak odvrátíme hrozby, které jsou spojeny s tím, že procházíme osudovým úskalím. – Nebo se nám to nepodaří. – A pak se může stát, že nepřežijeme. 

7. Aktuálně: V kauze "Foltýn" to slouhové současné globální moci u nás přehnali. Základem "strategické komunikace" ze samotné podstaty spojení uvedených dvou pojmů v jeden je empatie (schopnost pochopit druhého). To, co Foltýn praktikuje je silové vynucování souhlasu, tj. to, co by si zasloužilo přesnější označení "strategické vnucování názorů" či "poziční zastrašování" (mj. z tohoto hlediska je nutné požadovat písemnou podobu kompetencí, které jsou mu svěřeny a které má příslušný nově zřízený úřad). O tom, jak hluboko klesla míry racionality toho, kdo by měl reprezentovat její naplnění na úrovni vyššího nadstandardu, svědčí o tato maličkost: Pokud by těch "sviní" byly jen 4,5 % (tj. izolovaná nevýznamná skupina) a pokud by to byli takoví zoufalci, o jakých Foltýn hovoří, pak by místo "vykopávání" nějakého ochranného příkopu mezi nimi a většinovou společností, neměl být problém z hlediska "strategické komunikace" jim poskytnout podporu v překonávání jejich údajných pochybení a problémů. Obranné příkopy proti názorům druhých vykopává jen ten, kdo se těchto názorů bojí. To svědčí mj. o tom, že Foltýn nemá na mysli 4,5 % zoufalců (v jeho terminologii "sviní"), ale většinovou společnost, která je odolná vůči manipulaci.