Vize, jakou potřebujeme/1034

15. 10 2024 | 00.01

Vize, jakou potřebujeme/1034

Úvodní část série byla uveřejněna zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11783-vize-jakou-potrebujeme-992.html

Poslední (osmá) byla část uveřejněná v rámci seriálu k vizi zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11792-vize-jakou-potrebujeme-999.html

Do 1000. dílu a následných články zaměřené zejména ohlédnutí za dosavadní prací. Nyní pokračujeme 9. dílem. Závěr série vyúsťuje do prezentace vize, a to z podstatného hlediska.

Poziční investování a teorie mechanismů – část 20.

Z několika důvodů, které jsem uvedl v první části, vkládám do seriálu k vizi sérii věnovanou pokrokům v oblasti teorie pozičního investování, tentokrát zaměřenou na problematiku návrhu mechanismů a institucí.

Základní předpoklady stability mechanismů a institucí

V návaznosti na předcházející část a některé podnětné, ale i sporné myšlenky R. Myersona, formulujeme následující požadavky na přístup, kterým musí vyhovovat zabezpečení stability mechanismů a institucí vůči degenerativním procesům spojeným se zneužitím moci:

1. Neustále musíme mít před očima otázku L. Hurwicze "Ale kdo bude hlídat strážce?", kterou pojmenoval svoje vystoupení při příležitosti získání Nobelovy ceny.

2. Řešení musí počítat s rolí elit, ale nemůže být elitářské (elity samy sebe neuhlídají, jde o komplexní řešení, ve kterém je nutné počítat s nejrůznější aktivitou všech členů lidské pospolitosti, pochopitelně i v globálním měřítku).

3. Při tomto řešení je nutné sledovat dva parametry:

- Jednoznačnost řešení tak, aby docházelo k reálnému sjednocování (té může být dosaženo i vhodným teoretickým zahrnutím parametrů sociálního, kulturního apod. společenského kontextu), ale nemůže být ponecháno na libovůli těch, kteří by odlišným způsobem mohli prosazovat "své" řešení jako nejvhodnější z mnoha různých. (Při řešení problematiky jednoznačnosti nemůže teorie "vyklidit prostor".)

- Omezit roli berličky typu "deus ex machina" ("malé skupiny speciálně určených osob" apod.), tj. vnější autority či nezávislého arbitra, hledat řešení v samonosných mechanismech fungování lidské komunity v lokálních podmínkách i na globální úrovni. (Místo "nezávislého arbitra" je třeba vyvíjet "sebevynutitelné" řešení.)

4. Významnou oporou tohoto řešení může sehrát program "malého sjednocení teorie her", tj. Nashův program v Trockelově interpretaci, kterým se řeší otázka, jak "spárovat" kooperativní a nekooperativní řešení her, v rámci kterých se řeší rozdělení výnosů ze společné akce.

5. Návazně pak důležitou roli sehraje i program "velkého sjednocení" teorie her, v rámci kterého dojde ke sjednocení přístupu v tradici L. Hurwiczova programu navržení a prosazení optimální mechanismů a institucí s přístupy v tradici E. Ostromové, které aplikuje pojetí evoluční stability jakéhokoli druhu na evoluční stabilitu lidských komunit (byť chápaných v omezeném rozsahu). Zde je důležité:

- Vycházet z toho, že definice "úspěšného prosazování legálních her" (L. Hurwicz) a "evoluční stability lidské komunity" mají svůj základ v Nashově rovnováze, ale pracují s tímto klíčovým pojmem odlišně. Velké sjednocení musí obojí popsat jako projev jednoho a téhož předpokladu stability systému.

- Definice evoluční stability je velmi úzce spojena s hrou typu "Tragédie společného" s opakováním. Součástí nalezení řešení musí být to, jak v podmínkách existence pozičního investování uchránit systém před tvorbou struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, resp. jak ze systému, který je tímto fenoménem již kontaminován, postupně tyto struktury vytlačit.

- Zde je nutné vnímat i Hurwiczovo rozlišení "slabého" a "silného" "úspěšného prosazování", které má zjevně obdobu i ve "slabé" a "silné" evoluční stabilitě kmene. Patrně půjde vždy o určitou míru stanovenou tím, jaká část komunity bude pravidla porušovat a jak je "sebevynutitelnost" Nashových rovnováh, které jsou tímto řešením (tj. samoprosaditelnost řešení) z tohoto hlediska silná.

6. Jednou z klíčových a zásadních otázek je: Co je základem evolučně stabilní strategie lidské pospolitosti na vzájemně propojených lokálních a globální úrovni v podmínkách dynamického technologického pokroku? Bez odpovědi (byť jen částečné) se nepodaří orientovat hledání odpovědi na výše uvedené otázky. (O tom, jakou podobu tato odpověď má, bude pojednávat následující část.)

7. Řešení musí adresně a srozumitelně ukazovat na subjekt, který je schopen v rámci svého společenského postavení dosáhnout "sebevynutitelnosti" příslušných Nashových rovnováh.

Závěrečná poznámka:

Jakkoli se to na první pohled nezdá, jakkoli může převládat prvotní skepse, má řešení uvedených otázek nejen elegantní podobu, ale orientuje i na velmi konkrétní praktické řešení, kterému, alespoň na první pohled, by nemělo nic překážet. Prezentací tohoto řešení odhalíme, co překáží, což je jeden z nejvýznamnějších výsledků.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z konce léta. Nechával jsem si na jako vzpomínku na období plískanic. Kalábrie. Pěší turistika pro rakváče (60+) s Delfínem. Honili nás jak nadmutou kozu, (oblíbený výraz velmistra Blatného, který nás - tehdy ještě děti - učil hrát šach v brněnském Domě pionýrů). Ale co by člověk neudělal pro zdraví - a příroda tady je nádherná. Ubytování ve velmi příjemném městečku Scalea.odnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

Pohled směrem na jih, ke Scalee, kde je náš hotel. Ale ten je vzdálen přes 100 km.


A ještě jeden pohled na celou zátoku, kde je Sapri.

 

Cíl naší cesty - pozůstatky stážní věže. Nic moc, ale výhled z ní je docela pěkný.

 

Třeba na tuhle modrou lagunu.