Vize, jakou potřebujeme/1057

Pokračování série:

Poziční investování a teorie mechanismů – část 24.

Z několika důvodů, které jsem uvedl v první části, vkládám do seriálu k vizi sérii věnovanou pokrokům v oblasti teorie pozičního investování, tentokrát zaměřenou na problematiku návrhu mechanismů a institucí.

Úskalí, jak jím projít a jak dál?

Původně jsem chtěl skončit 23. částí. Několik rozhovorů a komentářů k posledním třem dílům (včetně včerejšího) mě však přinutilo napsat ještě jednu část, která se zabývá otázkami:

- Proč se jedná o tak aktuální téma?

- Jaké bude mít výzkum v této oblasti pokračování?

K první otázce:

Úskalí, kterým procházíme, je vymezeno dvěma alternativami, z nichž každá je nejen neprůchodná, ale vydat se touto cestou či pokračovat v ní hrozí katastrofou. Konkrétně:

- Jakkoli je to lákavé, nelze spoléhat jen na řešení "shora", které se "upeče" na úrovni současných mocenských elit. Ty selhaly a racionálně uvažující člověk to nemůže nevidět. Selhala i teorie, která na řešení jen v rovině elit spoléhala. Přestala být konzistentní a nejen rozpaky, ale i určitou reflexi lze identifikovat i v současných pracích zkušenějších autorů.

- Patrně ještě větší nebezpečí spočívá v iluzi, že k tomu, aby přišlo řešení "zdola", stačí dostatečná úroveň naštvanosti většiny, či přímo její zoufalství. Jenže zoufalí lidé dělají jen zoufalé věci a jsou snadno manipulovatelní.

Řešení v teoretické rovině (návrh prosaditelných mechanismů a institucí) proto musí mít komplexní podobu, která počítá s aktivitou a konvergencí či spíše synergií motivů (pohnutek) všech členů společnosti, včetně těch, kteří jsou handicapováni či vyloučeni. A musí obsahovat podstatnou část konkrétních návrhů a kroků, které "nelze odmítnout", protože jejich přínos je zřejmý.

Ke druhé otázce:

- Bude nutné se vrátit k prozkoumání toho, jak a proč (jaké byly příčiny a kdo se v tom angažoval) byl rozvrácen australský model financování vysokého školství HECS, zasabotován americký model MyRichUncle, při realizaci zprzněn a zdiskreditován britský model reformy financování vysokého školství, který byl původně skvěle připraven Nicholasem Barrem (viz např. https://www.researchgate.net/publication/40395662_Ceske_vysoke_skolstvi_na_krizovatce_investicni_pristup_k_financovani_studia_na_vysoke_skole_v_sociologicke_reflexi ). Vše není tak dávno a je to práce pro ekonomické historiografy. Bez návratu k financování univerzitního školství na bázi mechanismů vycházejících z principu "ať každý platí až z toho, co mu vzdělání vynese, podle toho, kolik mu vynese, a přímo tomu, kdo mu vzdělání poskytl" (tento mechanismus jsme nazvali "přenesenou cenou", protože každý platí tím, jak je jeho přírůstek vzdělanosti oceněn v budoucnu) nezačne fungovat ekonomická změna, která povede ke zlepšení stavu společnosti.

Poznámka: V době, kdy bylo aplikování financování univerzitního školství prostřednictvím přenesené ceny na vzestupu (inspirované M. Friedmanem jeho prací z roku 1955 a následně formulované i v jeho Kapitalismu a svoboda), tj. kolem roku 2000, byly v hlavních směrech vybudovány a dále rozvíjeny i základy teorie mechanismů a institucí. Shodou okolností nedošlo ke vzájemnému propojení těchto dvou perspektivních oblastí rozvoje lidského poznání. Přenesená cena, jejíž uplatnění by vedlo i k výraznému institucionálnímu zjednodušení a posílení tržních prvků ve financování univerzitního školství, přitom současně bylo sociálně vstřícné vůči chudším vrstvám společnosti, bylo ideálním, resp. učebnicovým příkladem řešení, po kterém volal L. Hurwicz a jeho pokračovatelé. Plně vyhovovalo konvergenci a dokonce i synergii motivací, bylo poměrně silně prosaditelné (ve smyslu vztahu legálních a skutečných strategií), dokonce vyhovovalo i požadavku monotonicity ve vztahu různým systémům financování univerzitního vzdělání existujících ve světě. Tehdy se však nenašel nikdo, kdo by měl dostatečnou průpravu v obou oblastech a "sestykoval" výsledky bádání v těchto oblastech.

- Aby se prokázala obecnost řešení je vhodné problematiku financování univerzitního školství spojit s návrhem mechanismů, které vytvářejí synergii motivací všech zúčastněných subjektů (pojištěnců, pojišťoven, poskytovatelů příslušných služeb, firem) v rámci systému penzijního pojištění k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka.

-  Trpělivá práce v terénu zaměřená na podporu tvůrčích mezigeneračních týmů (jejich nalezení, analýza a přenos zkušeností, metodika přerůstání startupů v tvůrčí mezigenerační týmy apod.).

- Orientace univerzit, resp. jejich částečně samostatných organizačních složek na spolupráci s tvůrčími mezigeneračními týmy včetně personálního propojení a uplatnění čerstvých absolventů v rámci nich (v prostředí, kde působí stávající absolventi).

- Teoretické řešení problematiky co nejpřesnějšího vyjádření souhrnných efektů, které vznikají na bázi využívání primárních a indukovaných investičních příležitostí, včetně návrhu mechanismů rozdělení výnosu z těchto efektů.

- Monitorování překážek, na které realizace postupného zefektivňování činnosti univerzit a jejich propojování s tvůrčími mezigeneračními týmy naráží. Analýza "kontramechanismů" prostřednictvím kterých působí různé vlivy proti přirozeným tendencím společenského vývoje, jejich zviditelňování jako podmínka překonání nejrůznějších bariér, které prosazení nového, ekonomicky efektivnějšího a lidsky přijatelnějšího řešení brání.

Místo závěru:

Žádné jednoduché kouzelné řešení neexistuje, východiskem ze současné situace může být jen komplexní, týmová, kvalifikovaná práce. To není deklarace či agitka, ale realita. A není důležité, zda se to někomu líbí či nikoli.

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Krásné. Malá obec nedaleko Mariánských lázní. Navštívil jsem ji v souvislosti s rodinnou událostí. Po dlouhé době. Využil jsem příležitosti, abych se seznámil s okolím, místy, kde jsem ještě nikdy nebyl. Dyleň. Směrem k Chebu.

 

Pod Panským vrchem s Panskou rozhlednou teče tento potůček, Panský potok. Již jeho barva napovídá, že se něčím odlišuje od běžných potůčků.  Je napájen z několika vřídel s minerální vodou.

Například tohoto. Minerálku lze pít a celkem dobře chutná. Určitě je i léčivá. Hrničky jsou k dispozici na místě.

 

Tento pramen má trochu odlišnou chuť.

 

Další raritou je tento židovský hřbitov. Také v areálu Panského vrchu.