Vize, jakou potřebujeme/1073

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/37

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího. V jakém smyslu nejdůležitějšího? V následujícím:

Technologický pokrok (včetně využití umělé inteligence) → volný čas → produktivní služby měnící volný čas v inovační potenciál → nový dominantní sektor → změna charakteru ekonomického růstu

2) Posun v realitě →

Vyšší level vývoje společnosti

1) Posun ve vidění reality:           _od↑^k

 

Politická moc → znárodnění → plánovaná redistribuce umožňující vyšší produktivitu práce a současně i dosažení sociální spravedlnosti

Nejdříve musíme vyjít ze slepé uličky chybného vidění reality k tomu, o co ve skutečnosti jde. Bez toho to prostě nepůjde. V tom měli pravdu Goethe i Lenin:

Goethe: "Kdo si nezapne správně první knoflík, ten se už dobře neobleče."

Lenin: "Kdo se pouští do dílčích otázek bez před běžného vyřešení obecných otázek, bude nevyhnutelně na každém kroku bezděčně "narážet" na tyto obecné otázky. A narážet na ně slepě v každém jednotlivém případě znamená odsuzovat svou politiku k nejhoršímu kolísání a bezzásadovosti."

Budu ilustrovat na článcích v časopisu !Argument, který je z řady důvodů pro tento účel nejvhodnější. Začal jsem od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024.

72. článek: Čtvrtá politická teorie jako manifest Západu? 1.7.2024, Michal Ševčík

Celé zde: https://casopisargument.cz/58175

Je nepochybně přínosné přiblížit dílo (systém názorů) ruského politizujícího myslitele (což je asi přesnější než označení jako filozofa) Dugina českému čtenáři, jak se o to pokouší Michal Ševčík. Zahrnuji tento článek do výběru nejen pro "všeobecný přehled" (který je také užitečný), ale abych ilustroval, jak malá a z hlediska potřeb hnutí obrany a nápravy nedostatečná pozornost je věnována tomu nejdůležitějšímu: Rozvíjení racionálního přístupu k poznání současné reality. Na čtenáři pak ponechávám odpověď na otázku, proč.

Uvedu několik ukázek z jeho článku, ale před tím si přece jen neodpustím poznámku: Předložený rozbor mohl být vůči Alexandru Duginovi kritičtější. Po uvedení ukázek objasním, proč:

"Čtvrtá politická teorie (4PT) je koncept, který se pokouší překonat tradiční politická paradigmata moderní doby. Její nejvýraznější reprezentant, ruský filozof Alexander Dugin, prezentuje 4PT jako odpověď na (ne)úspěchy liberalismu, socialismu a fašismu (pozornému čtenáři neunikne fakt, že Dugin jako politolog nepovažuje konzervatismus za politickou teorii, tedy ideologii). Avšak v diskuzích a textech, které ji recipují, se nezřídka setkáváme s povrchními interpretacemi nebo zcela chybnými pochopeními této teorie. Problémem mediálního světa a západních progresivistických elit, včetně velkokapitálu, je vykreslit Dugina jako novodobého "Rasputina", tj. intelektuální a duchovní autoritu současných ruských vojenských aktivit na Ukrajině (a obecně ruského imperialismu)."...

"Heideggerova kritika modernity je jedním z centrálních bodů jeho filozofie, kterou Dugin přebírá a dále rozvíjí (podobně jako u dalších konzervativních revolucionářů typu bratrů Jüngerů, Oswalda Spenglera, Carla Schmitta a dalších). Heidegger vidí modernitu jako epochu, která je charakterizována technikou a technologiemi a zapomněním bytí (Sein). Modernita představuje pro Heideggera odklon od autentického způsobu bytí, kdy se člověk stává pouhým nástrojem technického aparátu a ztrácí smysl pro hlubší existenciální otázky. Dugin přijímá tuto kritiku modernity a aplikuje ji na současný politický a společenský kontext. Podle Dugina modernita, zejména v podobě liberalismu, vede k odcizení a dehumanizaci. Liberální ideologie, se svým důrazem na individualismus a technokratický přístup k politice, podle Dugina, přispívá k duchovnímu a kulturnímu úpadku."...

"Duginova 4PT je tedy v mnoha ohledech rozšířením Heideggerovy filozofie do oblasti politické teorie. Je to pokus o vytvoření nové politické ontologie, která překračuje hranice tradičních politických ideologií. Dugin se snaží najít nový způsob politického bytí, který by byl autentický a založený na hlubokém porozumění lidské existence a jejího místa ve světě. Duginova analýza Heideggera je tedy klíčová pro pochopení 4PT. Heideggerovy myšlenky o bytí, technice, autenticitě a světě poskytují teoretický základ, na kterém Dugin staví svou kritiku modernity a svůj návrh nové politické ontologie. Tento přístup umožňuje Duginovi nejen kritizovat současný politický systém, ale také navrhnout alternativní cestu, která by mohla vést k obnově duchovních a kulturních hodnot v postmoderním světě.

4PT je mnohem více západní recepcí liberalismu než kuchařkou ruského imperialismu a bohužel ne každý je nadán ji pochopit."

Pár poznámek k Duginovi:

M. Ševčík se Dugina oprávněně zastává oproti primitivním útokům (motivovaných mj. i rusofobií a narativem "jedné pravdy" těch "pravých"). Na druhé straně je nutné upozornit na to, že Duginovo dílo je více antimodernistické než antipostmodernistické. Jinými slovy – i když to není na první pohled zřejmé, řadí se k tomu, co nazývám relativizující, dějinně nezakotvené, filozofující a politizující ideové systémy. Z hlediska toho, o co dnes jde, odvádějí spíše pozornost od podstaty současných problémů. Přece jen na závěr trochu pozitiv k Duginovu dílu:

- Je inspirující.

- Jeho interpretace Heideggera je korektní, ale nepřekračuje limity tohoto myslitele, který se nikdy nedokázal důsledně vyrovnat s Hegelovým či Marxovým dílem (tak jako se Hegel poctivě a úspěšně vyrovnal a Kantem či Marx s Hegelem).

- Snaží se skloubit kulturu zemí západní Evropy s odkazem některých racionálních, ale i mystických proudů v Rusku.

Místo závěru:

Přece jen by bylo důležitější vrátit se tam, kde se začalo racionální a prakticky využitelné poznání v podobě rozvíjejícího se systému odklánět o přirozených vývojových trendů, které zůstávají nedostatečně odhalené, přitom jsou rozpoznatelné a nabízejí cestu řešení současných problémů.

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujA k tomu trochu inspirující přírody:

Kamenná. V nejdivočejší fázi houbařské sezóny. Šel jsem sem hlavně za přírodními krásami.

Odkud se vzal ten název?

Většinou buližník. Mnohem méně využitelný na stavbách než opuka. Ale dobýval se zde ve velkém. Dnes jsou na místech bývalých lomů trampské místa.

 

A také takovou krásu je zde možné vidět.

 

Brdské lesy nad Řevnicemi.