Vize, jakou potřebujeme/1136

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/69

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího.

88. článek: Několik poznámek k důchodové reformě,20.11.2024, Ilona Švihlíková

Celé zde: https://casopisargument.cz/60585 

Pojednání Ilony Švihlíkové k tzv. důchodové reformě je významné z několika hledisek. Navazuje na článek J. Mertla a publikační platformu !Argumentu obsahově doplňuje o důležitý aspekt současného dění. Věnuje se jedné ze zásadních otázek, které budou hrát významnou roli v nadcházejících sněmovních volbách i po nich (ukáže se, kdo jak to myslí a myslel vážně se skutečnou změnou). V neposlední řadě poskytuje důležitý podkladový materiál pro ilustraci toho, jaký metodologický význam má a zejména může mít teorie mechanismů (jejich designu a implementace).

Několik poznámek k důchodové reformě – část 3.

Ilona Švihlíková

Pro čtenáře !Argumentu také připomenu, že na našem webu najdou sérií článků k důchodové reformě od Jaroslava Ungermana a Viléma Kahouna a že s řadou jejich návrhů souzním – což dále v textu uvádím.

Fáze důchodové reformy se základním cílem udržení průběžného financování, doplněného o další zdroje z daní, resp. zabránění rozpadu průběžného systému a jeho privatizaci.

a) Elementární pořádek: krátkodobý časový horizont

Tato fáze se týká očištění systému od zaplevelených prvků jako je výchovné a mobilizace zdrojů – tato mobilizace příjmů do systému je důležitá, neboť bez nápravy deformací bude mít problém každý sociální systém. Kromě toho se těmito opatřeními minimálně zbrzdí deficity, což sebere vítr z plachet těm, kteří si pod reformou představují prostě privatizaci důchodového systému (kombinace minimální žebračenkový důchod a zbytek – postarej se sám).

Jeden z největších problémů pojistných systémů jsou obrovské nerovnosti ve zdanění, ale zejména v platbách do pojistných systémů u kategorií zaměstnanec – OSVČ – dohodář.

Zatímco u daní je s aplikací podnikatelského rizika možno zvažovat (nikoliv ovšem ve smyslu "je normální zatajovat příjmy") určitý rozdíl mezi zdaněním zaměstnanců a OSVČ, u pojistných plateb to tak být nesmí. Nesmí, protože jinak se do existenciálních problémů (se supi kroužícími kolem) mohou dostat všechny pojistné systémy.

Platby u OSVČ se tedy musejí narovnat se zaměstnanci. Je pravda, že OSVČ je pestrá kategorie. Patří tam vysoce příjmoví advokáti, ale i ti, kteří si tak přivydělávají po nocích rozvozem všeho možného. A je tu nešťastná kategorie švarcsystému, často z donucení. Proto jako druhou variantu navrhuji zavedení samostatné pojišťovny pro OSVČ, která bude vyjadřovat specifika jejich stavu a jen z této pojišťovny pak budou OSVČ čerpat své důchody.

K tomu patří, že vláda musí udělat pořádek na trhu práce. Zrušení EET byla fatální chyba (nebo spíš záměr à la devadesátá léta), neboť umožňuje zakrýt příjmy a zjednodušuje platby "bokem". Do této fáze patří také boj proti práci na černo, proti vykořisťování zahraničních pracovníků (nejen, ale zejména z Ukrajiny, kteří jsou tlačeni ke smlouvám o dílo! Jak se zdá, to nikomu nevadí, hlavně, že na budovách visí všude ukrajinské vlajky). Boj za práva zahraničních pracovníků je i naším bojem – tolerance mzdového dumpingu se nám vždy vrátí jako bumerang. Stejně tak je potřeba si řádně došlápnout na pracovní agentury, systém exekucí, neregulovanou lichvu atd.

Druhou součástí elementárního pořádku je pak oddělení plateb typu výchovného mimo důchodový účet. Pokud má něco takového existovat (a podle mě nemá co stát platit výchovné, ale postarat se o obecní a družstevní bydlení a jeho dostupnost), pak v systému sociálních dávek, a ne v rámci důchodového systému.

Podpora sociálního smíru, řádné vedení a opečovávání sociálního dialogu a politika mzdové konvergence mohou přispět k tomu, aby se příjmy do pojistného systému zvyšovaly. (A ano, vím, že jde o strukturu ekonomiky, což rozeberu v některém z dalších článků).

V této fázi je také možné, zejména pokud budou rychle pokračovat strukturální změny ekonomiky, otevřít debatu o zdanění příjmů z kapitálu (tj. zatížit tyto příjmy pojistným) a vytvořit si tak další záložní zdroj pro financování důchodového systému. Pokud bude, což v tuto chvíli nedokáže říci nikdo, rychle pokračovat vytěsňování práce kapitálem, pak bude potřeba posilovat zdanění kapitálu – jinak také může dojít k sociální explozi podobné začátkům kapitalismu.

K tomu:

Dobře formulováno. Přece jen několik drobných doplňků:

1. Vše by mělo být podloženo "společenskou smlouvou" (v podobě ústavního zákona), že peníze, které občan povinně odvedl do systému, nesmí být rozkradeny. Tedy konkrétně, že to, co tam v reálné hodnotě odvedl, musí být dle pojistné matematiky transformováno do jeho doživotní renty (po odpočtu režijních nákladů, odvodů do fondu na vykrytí rizik a na financování jednotného solidárního základu systému). Penzijní systém v podstatě je už dnes samonosný (pokud není záměrně rozvracen) a lze ho plně samonosným snadno dotvořit. (Ti, kteří hovoří o jeho "neudržitelnosti" lžou.)

2. Již v první fázi nápravy pokusu o rozvrácení průběžného penzijního systému bude potřeba vytvořit účinné motivace k prodloužení doby produktivního uplatnění. Nejúčinnější a nejpřijatelnější cestou (která navazuje na první uvedený bod) je zavedení "postgraduální" nadstavby v podobě přepočítání toho, co budou lidé odvádět do penzijního systému po dosažení pevně stanovené hranice odchodu do důchodu v 65 létech, na přírůstek doživotní renty.

3. Vytěsňování práce kapitálem je vhodnější řešit podporou přeměn ekonomického systému v systém založený na produktivních službách (vzdělávacích, zdravotních, výchovný, sociální práci apod. včetně lázeňství), tj. službách zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu, které mj. mohou sehrát významnou roli právě v motivovaném, dobrovolném prodloužení doby produktivního (postupně rozvolňovaného) uplatnění.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Trochu si odpočineme od Athén (ještě se k nim vrátíme) a podíváme se na to, jak u nás probíhá zima.

Výlet do Chuchelského háje, kam jinam po návratu z Řecka. Je to moje oblíbené místo. Tady občas piknikujeme.

Typické partie Chuchelského háje.

 

Co to je? Výtrusnice mechu.

 

Zimní idylka.