Před třemi dny jsem uveřejnil schéma růstu, které umožňuje přispět k vytvoření názorné představy o tom, že růst může být současně exponenciálně dynamický a trvale udržitelný. Dnes ke stejným obrázkům přidám ještě několik konkrétních interpretací.
Obrázek 1: Alternativy budoucího vývoje
(Uveřejňuji jen pro připomenutí.)
Obrázek 2: Setrvačný růst
K tomu:
V článku, na který odkazuji, jsem jako příklad uvedl setrvačný vývoj ekonomiky založené na zemědělské produkci, jejímž doplňujícím (servisním) sektorem jsou řemesla. Uvedené schéma ovšem lze využít i k popisu menších změn v ekonomice souvisejících s šířením běžných inovačních vln. Vezměme třeba ekonomiku, která je založena na průmyslové produkci, ale nevstoupila do ní ještě elektronika:
- Staré odvětví = skoro celá průmyslová ekonomika.
- Nové odvětví = zárodky logistických prvků mechanického typu (od Pražského orloje, přes Wattův regulátor až po analogické počítače řídící palbu lodních děl).
K tomu:
Technologický pokrok (od vynálezu relé, přes elektronku, tranzistor, integrovaný obvod k mikročipu) umožňuje masivní (do té míry opravdu netušenou) expanzi logistických prvků v ekonomice, vznik mikroelektronické logistiky otevírající nový prostor pro ekonomický růst:
- Úsporou vstupů (prostoru, času, energií).
- Dosahováním technologických parametrů, které před tím nebyly možné (přesnost, fungování technologie bez přímé účasti člověka, a to nejen při výzkumu Vesmíru).
- Generováním nových potřeb lidí, jejichž uspokojování předpokládá existenci logistiky založené na mikroelektronice.
Podobně bychom mohli charakterizovat inovační vlny spojené s biotechnologiemi, laserovou technologií apod.
Za zvlášť významné však považuji využít výše uvedené schéma při znázornění změny naprosto zásadní pro současnou dobu: Přechod k ekonomice založené na produktivních službách, tj. službách spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Zde základní předpoklady nejsou ani tak technologické, jako systémové:
- Vývoj příslušných produktů finančních trhů, které by umožnily vytvořit zpětnou vazbu mezi ekonomickými efekty produktivních služeb a financování těchto služeb.
- Prolomení bariér působících proti přirozenému směřování společnosti k vyšší míře rovností příležitostí.
(Pokračování)